Třídění bioodpadu se stává stále důležitější součástí pražského odpadového hospodářství. Kompostováním jej lze přeměnit na výživné hnojivo pro zeleň, rostoucí na území hlavního města. Aby tento cyklus správně fungoval, je potřeba vyvarovat se znečištění odevzdaného bioodpadu. Například tím, že lidé nebudou vhazovat do jedné nádoby rostliny včetně květináčů, nebo zbytky ze zeleniny v sáčcích. 

To zamezuje jeho dalšímu využití kromě energetického zpracování v ZEVO Malešice, pro které není tento druh organického odpadu vhodný. „Bioodpad má mnohem větší přínos v cirkulární ekonomice než při pouhém energetickém zpracování, ke kterému dochází v případě jeho vyhození do směsného odpadu, nebo po jeho znečištění,“ říká tiskový mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický a pokračuje: „Znečištění může být různého druhu. Pracovníci kompostáren už narazili i na injekční stříkačky.“ 

Tyto typy znečištění se objevují spíše ojediněle. „Hnědé nádoby se častěji plní PET lahvemi, plastovými taškami, sklem a zbytky živočišných produktů,“ vyjmenovává nejčastější prohřešky při třídění organické složky odpadu mluvčí Pražských služeb. Proto svozové společnosti i kompostárny pravidelně apelují na uživatele biopopelnic, aby do hnědých nádob nevyhazovali zbytky mléčných produktů, maso, pečivo, kosti, vlasy a zvířecí srst.

Hlavní město a bioodpad 

Svoz bioodpadu byl do systému metropolitního odpadového hospodářství zařazen v lednu 2020. Od té doby popularita speciálních hnědých popelnic strmě roste. Aktuálně se v Praze nachází cca 34 847 nádob na bioodpad. „Za tři roky od zařazení separace bioodpadu do celopražského odpadového systému ho Pražané vytřídili 24 276 tun. Konkrétní loni v pražských a středočeských kompostárnách skončilo více než 13 300 tun bioodpadu,“ přibližuje na závěr konkrétní čísla Alexandr Komarnický.

Bioodpad lze svážet celoročně i sezónně. Sezónní svozy jsou výhodnější pro zahrádkáře, celoroční častěji pro subjekty produkující bioodpad po celý rok. Svoz bioodpadu je nastaven v podobném režimu jako svoz komunálního odpadu. To se týká i souvisejícího poplatku. Jeho plátcem je vlastník nemovitosti, sdružení vlastníků jednotek nebo bytové družstvo.

Harmonogram svozu bioodpadu se liší podle období. V hlavní sezóně, tedy od 1.4. do 30.11. je svozů víc než mimo sezónu. Konkrétní harmonogram najdete na webu https://www.psas.cz/harmonogram-svozu-bioodpadu.

Do bioodpadu patří: 

Tráva, listí, ovoce, zbytky ovoce a zeleniny, čajové sáčky, kávová sedlina, zbytky rostlin, zemina z květináčů, plevel, drny se zeminou, košťály, štěpka z větví keřů, větvičky, piliny, hobliny, kůra, seno, sláma.

Do bioodpadu nepatří: 

Všechny typy sáčků (plastové, papírové, kompostovatelné, ekologicky rozložitelné), kamení, obalové materiály, kosti, maso, kůže, tuky, oleje, mastnoty, mléčné výrobky, živočišné zbytky z kuchyní, podestýlky od domácích zvířat, zvířecí exkrementy, peří, chlupy, vlasy, uhynulá zvířata, kontaminované piliny, hobliny, kůra, nebezpečné odpady, biologicky obtížně rozložitelné materiály.

Zdroj Foto: Komunální ekologie 
Zdroj: Pražské služby