V superdávce se zlepší situace samoživitelek, podpora bydlení trpí nedostatky
Sněmovna by měla projednat novelu tzv. superdávky (ST 198). Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) navrhuje prostřednictvím poslaneckého pozměňovacího návrhu rozšířit zranitelnost pro samoživitelky a stanovit normativy na bydlení zvlášť pro každý ze 77 okresů. První změna pomůže, druhá není dotažená.
V superdávce zároveň přetrvává několik problémů, které vláda zatím neřeší. Patří sem situace lidí v insolvenci, nízké čerpání oprávněnými domácnostmi či postavení jednotlivců a dvojic. Právě tyto domácnosti si po sloučení původních čtyř dávek do superdávky nejvíc pohoršily.
Samoživitelky a bydlení nově
První z návrhů by měl zlepšit situaci samoživitelek a samoživitelů. Superdávka jim přiznává větší podporu, takzvaná zranitelnost ale aktuálně platí jen na osamocené rodiče s dětmi do sedmi let. Nově by měla být do 15 let věku. PAQ Research změnu vítá. Ztrátou zranitelnosti totiž může člověk přijít i o více než 4 tisíce Kč měsíčně. Snížení by proto mělo nastat až ve chvíli, kdy samoživitelky méně zatěžuje péče.
Zadruhé by se měla změnit podpora v bydlení. Její výši aktuálně určují stropy uznatelných nákladů – tzv. normativy. Dělí se do tří kategorií podle velikosti obce, což ale často neodpovídá reálným cenám. Nově by se normativy určovaly podle každého ze 77 okresů zvlášť. To má však v aktuální podobě také slabiny.
„Změna normativů od ministerstva správně usiluje o lepší zohlednění regionálních rozdílů v cenách bydlení ve výši podpory. Návrh je ale nedotažený. V některých okresech výpočet vychází jen z desítek údajů o nájmech. Při takto malém vzorku hrozí, že se mohou normativy z roku na rok výrazněji měnit nebo nemusí odpovídat realitě, protože je snadněji vychýlí například nižší nájmy v obecních bytech nebo nájmy obchodníků s chudobou. Řešení může představovat nastavení normativu podle několika hrubších pásem okresů odstupňovaných podle výše nájmů. Podle našich propočtů by fungovalo například šest pásem. Pásma okresů umožní zacílit normativy a zároveň stabilizují systém,“ komentuje návrh MPSV sociolog Daniel Prokop
Celkovou nestabilitu systému ilustrují vady v hodnotách normativů od MPSV. Často dochází k paradoxní situaci, kdy je normativ pro větší domácnost nižší než normativ pro menší. Děje se tak ve 39 okresech u nezranitelných domácností a ve 25 okresech u zranitelných.
Dílčí opravu nabízí opoziční pozměňovací návrh. Normativy v okresech alespoň koriguje tak, aby jejich výše stoupala s rostoucím počtem členů v domácnosti.
MPSV zapomíná na domácnosti v insolvenci
Vládní novela superdávky bohužel stále nemyslí na lidi v oddlužení. Nadále budou demotiváni od navyšování příjmů. Pokud si jednotlivec vydělá o 3 000 Kč čistého více, 2 000 Kč padnou na jeho insolvenční splátku a dávka se mu může snížit i o více než 1 200 Kč. Nejenže z práce navíc nic neuvidí, ještě si pohorší.
Problém spočívá v tom, že se dávky počítají z příjmu před srážkami a systém předpokládá, že se domácnosti nic ze mzdy nesráží. Různé varianty odpočtu insolvenční srážky, které by problém řešily, předkládají opoziční strany.
„Příjemci superdávky v oddlužení jsou systémem demotivováni od navyšování příjmů. Při zvýšení mzdy jim totiž klesne celkový příjem. Ačkoliv se problém výrazně diskutoval už v minulém volebním období, vládní novela se problémem nezabývá. Řešením je zavedení odpočtu insolvenčních srážek od příjmu při výpočtu dávek, tak aby dávka tolik neklesala a zachovávala motivaci,“ říká analytik PAQ Research Samuel Galan
Čerpání nejspíš zůstane nízké
Problémem superdávky zůstává i nízká informovanost veřejnosti. I mezi ohroženými domácnostmi očekáváme, že podporu využije jen zhruba polovina oprávněných domácností. Častější čerpání nízkopříjmovými by přitom dostalo i desetitisíce domácností z nejhorší chudoby. Superdávka by to přitom dokázala cíleněji – a tedy levněji – než plošná opatření v důchodech či některých daních.
„Lidé si často chybně myslí, že nemají na podporu nárok. Platí to pro téměř polovinu domácností, která měla nárok na končící příspěvek na bydlení, ovšem nečerpala jej. Řadu domácností s nárokem může odrazovat také skutečnost, že většinou nedokážou výši svojí dávky odhadnout nebo ji podceňují. Úřady by měly posílit komunikaci, zejména směrem k nízkopříjmovým a zranitelným domácnostem,“ říká sociolog Michael Škvrňák.
Část peněz vynaložených na vyšší čerpání je možné uspořit. Prostor pro úpravu existuje v tzv. pracovním bonusu – jedné z částí dávky, která náleží domácnostem zejména s pracovními příjmy. Především odměna za práci na nízko zdaněné dohody může být příliš štědrá a motivovat k jejich nadužívání.
Přetrvávají i další problémy
Sloučení původních čtyř dávek do superdávky negativně dopadlo především na domácnosti jednotlivců a dvojic, ukázala studie od PAQ Research. Následně to potvrdila i analýza MPSV.
V návrzích rezortu však absentuje řešení, které by se specificky zaměřovalo na tyto domácnosti. Změny normativů mohou zlepšit situaci jen v některých okresech.
Řešením situace jednotlivců a dvojic může být valorizace životního minima – zejména částek pro jednotlivce a prvního člena v domácnosti. Životní minimum má vzrůst od 1. října o zhruba 3 %, což ale neodpovídá 8% inflaci od posledního navýšení v lednu 2023. Vedle toho by se měl resort zaměřit na opravu výpočtu pracovního bonusu, na který dnes právě jednočlenné domácnosti takřka nedosáhnou. Tyto a další přetrvávající problémy dávky je třeba dále analyzovat.
Foto: Pexels
Zdroj: PAQ Research
