Jednu z největších soustav domácích čistíren odpadních vod (přes dvě stovky) má obec Rybí v Moravskoslezském kraji. „Čističkami jsme pokryli téměř celou obec, opravdu jen pár lidí možnosti mít plně zadotovanou čistírnu na svém pozemku nevyužilo,“ popisuje dnešní situaci duše celého projektu, bývalá starostka a dnes místostarostka obce Rybí Marie Janečková.

Paní místostarostko, kdy se poprvé v obci Rybí začalo uvažovat o soustavě domácích čistíren odpadních vod?

O stavbě soustavy domácích čistíren odpadních vod jsme začali jednat v roce 2016, kdy byla vyhlášena dotační výzva ministerstva životního prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí na výstavbu soustav domovních čistíren odpadních vod. Mohly se jí zúčastnit také obce nad 500 obyvatel, což je náš případ. Plán na stavbu této soustavy byl vlastně logickým vyústěním předcházejících kroků, které obec podnikala. V té době u nás již několik let fungovala, a stále ještě funguje, dotační podpora výstavby domovních čistíren u jednotlivých rodinných domů. Centrální soustava pak zaručovala kontrolu všech zapojených čističek.

Jak se vám podařilo přesvědčit obyvatele, aby se do celého projektu zapojili?

Musíme vrátit k tomu, že místní obyvatelé si již byli z předchozího období vědomi své povinnosti čištění odpadních vod ze svých domácností, takže vlastně tuto nabídku zapojit se do společného projektu přivítali. Přihlásilo se celkem 190 domácností. Přičemž dalších asi 90 rodinných domů již mělo svoji domovní čističku odpadních vod nainstalovanou. Ani realizace neměla žádný zásadní problém. Stavba proběhla bez problémů, projektová příprava byla zpracována ve spolupráci s majiteli domů, při stavbě proto nedocházelo k nějakým větším odchylkám.

Jak by vycházela stavba klasické kanalizace ve srovnání s domácími čistírnami?

Podle studií zpracovaných předchozími zastupitelstvy by stavba gravitační kanalizace vyšla asi na 100 milionů korun, soustava domovních čističek přišla na 39 milionů. Celou realizaci zaplatila obec s podporou dotačního programu. Obyvatelé se nepodíleli žádnou částkou. Dnes si myslím, že to byla trochu chyba, přece jenom by tak vnímali tuto stavbu více jako svoji.

Ekonomicky se domácí čističky vyplatí. Čističky už nějakou dobu fungují, jaké jsou zkušenosti s jejich provozem?

Obec má ve své soustavě čističky s jednoduchou technickou obsluhou. I přesto vyžadují své a bez dobré údržby a dodržování jednoduchých pravidel provozu domácností by nefungovaly. Myslím si, že převažují pozitivní ohlasy. Taky vím, že někteří majitelé domů, kteří se do tohoto projektu nezapojili, toho dnes docela litují. Musí si likvidaci svých odpadních vod zajistit sami.

Jak to dělají? 

Ti, co domácí čističky nemají, tvrdí, že veškerou odpadní vodu nechávají odvážet oprávněným podnikatelem k likvidaci na velkou čistírnu odpadních vod. Tak snad to taky dělají a snad mají v souladu se zákonem uschovány také doklady o vývozu odpadní vody minimálně dva roky zpětně. Vývoz domovních jímek je ovšem nejdražší variantou likvidace odpadních vod.

Můžete tedy popsat, jak provoz domácích čistíren vychází?

Obyvatelé ročně hradí 3600 korun za náklady spojené s provozem čističek. Pokud bychom to srovnali s cenami vodárenské společnosti MSK, pak při průměrné spotřebě 34 kubíků vody ročně a ceně stočného 60 korun na kubík uhradí jeden člen domácnosti asi dva tisíce korun ročně. Ve většině domů bydlí samozřejmě více lidí. Takže výše úhrady za provoz našich čističek je podle mého názoru v této době již více než výhodný. Je však také pravda, že obec provoz částečně dotuje ze svého rozpočtu.

Na co je naopak potřeba dát si největší pozor?

Ještě něco malinko k těm pozitivním věcem, jednoznačně pozitivně vidím spolupráci obyvatel s obcí nejen při přípravě projektu, ale i samotném provozu domovních čistíren, kdy se lidé učí ekologicky šetrnému hospodaření ve své domácnosti. Nesmí se totiž zničit bakterie v čističce, které zajišťují čištění odpadní vody. Pokud je dům napojen na kanalizaci se společnou velkou čistírnou odpadních vod, lidé neřeší, co do své kanalizace splachují, protože velké čističky si s touto zátěží snadněji poradí. Samozřejmě pozitivně hodnotíme pořizovací cenu stavby. Při přípravě celého projektu je velmi důležité dávat si pozor na velikost domácí čistírny odpadních vod a řídit se velikostí domu, protože se předpokládá, že ve velkém domě může bydlet více obyvatel. Je třeba také pečlivě vybírat typ domácí čistírny, aby dobře fungovala a měla jednoduchou obsluhu. Největším úskalím u rodinného domu je právě špatná obsluha.

Uvažujete o nějakých úpravách nebo rozšíření celého projektu?

V letošním roce obec pořídila na své náklady mobilní kalolis, a tím zjednodušila servis jednotlivých čističek. O rozšíření projektu zatím neuvažujeme, ale tuto variantu nevylučujeme.

Co myslíte, paní místostarostko, šli byste do tohoto projektu znovu, pokud byste měli zkušenosti, které má obec dnes?

Myslím, že domácí čističky odpadních vod jsou dobrá cesta, učí lidi přemýšlet o dopadech svého chování na životní prostředí. I přes problémy, které s provozem řešíme, bych do tohoto projektu šla znovu.

Info o obci: Rybí má na investice 15 milionů korun

Obec Rybí v Moravskoslezském kraji leží v malebné Podradhošťské pahorkatině v sousedství města Nový Jičín, má 1280 obyvatel. V obci je mateřská a základní škola, kulturní dům, sokolovna, sportovní areál včetně fotbalového hřiště, hasičská zbrojnice, klubovna pro skauty, komunitní centrum a kostel, který byl zařazen mezi kulturní památky. Obec hospodaří s příjmy kolem 27 milionů korun, na investice má včetně úspor asi 15 milionů. Pro příští rok chystá opravu mostu za osm milionů korun, který poničila loňská povodeň, nebo instalaci FV panelů na střechy obecních budov. V plánu je výměna ledkové veřejné osvětlení za stmívací, rekonstrukce budovy bývalé moštárny a fotbalových kabin a revitalizace jednoho z veřejných prostranství. Obec se zabývá také obnovou zemědělské krajiny, snaží se o výsadbu mezí, stromořadí, remízků a vytváření tůní.

Inspirace z obce Rybí: soustava domácích čistíren odpadních vod

Náklady jsou oproti klasické ČOV třetinové. Výhodou je, že obec nemusí řešit výkupy pozemků, domácí ČOV jsou na pozemcích majitelů. Soustava je vybavena monitorovacím zařízením, údržba je potřeba zpravidla dvakrát až třikrát ročně. Přečištěnou vodu obyvatelé mohou sami využívat pro zalévání zahrádek, protože obsahuje i vhodná hnojiva. Obyvatelé se tak zároveň učí větší environmentální odpovědnosti: “To, co vypouštějí, vidí na vlastní oči a mají to přímo za domem.“ Rybí vybudovalo více než 200 nových DČOV, polovinu investice ve výši 39 milionů korun pokryl dotační titul z Ministerstva životního prostředí. Soustavu DČOV ocenil projektu OBEC 2030 Sdružení místních samospráv ČR.

Michal Šverdík