Chytré dispečinky přesněji monitorují poruchy a úniky vody

Veolia odstartovala pilotní projekt řízení propojených vodovodních soustav v Česku. Její systém chytrých dispečinků zajišťuje obcím redistribuci upravené vody do lokalit s akutním nedostatkem. Dispečink umožňující spolupráci čtyř okresů ve východních Čechách funguje od druhé poloviny loňského roku a představuje dobrý příklad projektu, který pomáhá bojovat s klimatickou změnou na regionální úrovni.

Podle odborníků čelí Česko největšímu suchu za 500 let. Z důvodu klimatických změn nedostatek vody již nesužuje pouze zemědělce, lesníky či zahrádkáře, ale i běžné obyvatele měst a obcí. I letos budou stovky obcí odkázány na dovoz vody v cisternách. Prevencí a účinným řešením proti suchu může být propojování vodárenských soustav. S výstavbou tzv. vodních dálnic se u nás započalo již v minulém století, jejich skutečný význam jsme však docenili teprve v posledních letech.

Východočeská vodní dálnice

Vodárenská soustava východní Čechy byla realizována v letech 1993 až 1999 s celkovými náklady 1,3 miliardy korun a přispěla k významnému rozvoji veřejného zásobování pitnou vodou. Umožňuje převádět vodu z míst, kde jí je nadbytek, do míst jejího nedostatku. Toto potrubí, které měří přes 100 kilometrů a zásobuje pitnou vodou zhruba půl milionu lidí, je pro oblast zásadním projektem i pilotním projektem pro celou ČR. „V době, kdy 80 procent podzemních zdrojů v České republice nemá dostatek vody a kdy region východních Čech byl vládou ČR identifikován jako jeden z regionů nejvíce ohrožených suchem, roste i důležitost tohoto projektu, který nám umožní lépe čelit klimatické změně,“ říká Jiří Šolc, ředitel Vodovodů a kanalizací Hradec Králové.

Pomůže pražský přivaděč

Dalším příkladem je vodárenské propojení ve středních Čechách. Od počátku 90. let minulého století existuje i přivaděč mezi Prahou a Kladnem. Dlouhé roky nebyl využíván, místní zdroje byly dostatečné, jeho význam v posledních letech ovšem neustále roste. „V roce 2018 byla do Kladna z Prahy předána voda o objemu 683 tisíc m 3 . V roce 2019 už naše vodárny z Prahy odebíraly 944 tisíc m 3 vody. Nestoupá pouze objem, ale prodlužují se i periody odběru. Dříve se jednalo pouze o letní měsíce, v letošním roce využíváme této možnosti již od února. I díky vodě z Prahy jsme schopni zajistit obyvatelům Kladna a okolí plný vodní komfort,“ říká Jakub Hanzl, generální ředitel Středočeských vodáren.

Chytrý didpečink

Ve Smart centru v Hradci Králové je umístěno vodárenské řídící středisko (na snímku), které dohlíží na běžný provoz vodárenské infrastruktury. Nadstavbou tohoto projektu je však i další nadregionální využití. Centrum může být v budoucnu využíváno pro krizové řízení východočeské vodárenské infrastruktury v případech extrémních klimatických jevů (povodně, sucho). Dispečink je schopen fungovat i v případě výpadku elektrické energie. Náklady na realizaci projektu přesáhly 80 mil. Kč a byly hrazeny výhradně z prostředků společnosti Královéhradecká provozní, a.s. a Veolia Česká republika. Smart centrum plně splňuje kritéria kybernetické bezpečnosti pro krizovou infrastrukturu, a tak bude zajištěna i bezpečná dodávka vody pro námi zásobované zákazníky.

Obdobný systém existuje v Kladně. „Tento systém sbírá data z okolních měst, vidí aktuální zásoby i spotřebu a dokáže tomu přizpůsobit výrobu vody, případně ji poslat z jednoho okresu do druhého,“ vysvětluje Bohdan Soukup, zástupce technického ředitele pro zónu střední a východní Evropa skupiny Veolia. Kromě prevence lokálního nedostatku pitné vody pomůže chytrý dispečink se snižováním ztrát, což představuje další podporu boje proti suchu i nezanedbatelnou finanční úsporu. V minulosti ve Středočeském a Východočeském kraji dosahovaly ztráty průměrně 25 procent. „Na další snižování už konvenční metody moc nefungují. Chytré dispečinky umožňují přesnější monitoring poruch a úniků, i proto jsme ztráty snížili na 14 procent,“ říká Bohdan Soukup.

Unikátní povodňový systém

Součástí chytrých dispečinků je unikátní povodňový informační systém, který poskytuje ochranu před dalším klimatickým extrémem. Systém umožňuje sledovat aktuální i dlouhodobé předpovědi, využívat historické zkušenosti z minulých povodní, vytvářet mapy povodňového nebezpečí, seznamy potenciálně ohrožených objektů a zařízení v nich a navrhovat preventivní opatření. Je tak zajištěna ochrana vodohospodářské infrastruktury před povodněmi, jejichž pravděpodobnost vlivem nárůstu počtu klimatických extrémních událostí roste. Do budoucnosti by tento systém před povodněmi mohl chránit i obecní majetek.