Výzkum: Cítí se Brňané v bezpečí? 

Publikováno: 7. 8. 2022Cca 9.9 min četbyKategorie: Jihomoravský kraj, Kraje, Právo, Top
SDÍLET

Na jaře roku 2022 výzkumníci z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně realizovali průzkum vnímání kriminality a bezpečí ve městě Brně. Ten se opakuje ve vlnách s přibližně tříletým časovým odstupem a dá se tak navázat na časovou řadu, kdy lze část výsledků porovnat v čase.

Výzkum, zadaný Odborem sociální péče Magistrátu města Brna, se zaměřil na témata, jako je vnímání (zejména) pouliční kriminality a nebezpečí plynoucí z tohoto typu přestupků či trestné činnosti, vnímání nebezpečných míst, hodnocení policie, města a kamerových systémů. Toto zaměření zůstalo stejné jako v předchozích letech. Dotazování probíhalo v době mezi doznívajícími opatřeními v souvislosti s vlnou pandemie onemocnění COVID19 z přelomu let 2021 a 2022 a plným rozvolněním. Během sběru dat již byla platná pouze dílčí omezení ve veřejné dopravě. Podstatnou událostí z hlediska subjektivních postojů a vnímání bezpečnosti mohla být ruská invaze na Ukrajinu a zejména migrace s ní spojená.

Sběr dat probíhal kombinací on-line dotazování a osobního sběru dat pomocí tazatelů a tazatelek z řad studentů sociologie FSS MU. Disproporce ve vzorku z on-line sběru dat tak byly řešeny osobním dotazováním se zaměřením na respondenty ve starších věkových skupinách, s nižším vzděláním a muže. Do celkové konečné analýzy tak vstoupilo celkem 760 respondentů starších 18 let a žijících na územní města Brna (z toho bylo 589 on-line respondentů a 171 respondentů z osobního dotazování).

Co výzkum ukázal?

Respondenti výzkumu sdělují, že mají poměrně častou zkušenost s trestnou činností v roli svědků i obětí. Celkově dvě pětiny respondentů (42 %) uvádí, že se oni sami, nebo jejich blízcí stali svědky trestného činu nebo pokusu o něj. Dále celá třetina respondentů uvedla, že se jim samotným nebo jejich blízkým stal v posledních dvou letech trestný čin. U obou těchto jevů je patrný pokles této zkušenosti s věkem.

Ve srovnání s předchozími vlnami výzkumu je patrný nárůst, jak v podílu svědectví, tak podílu obětí. V roce 2018 uvedla jedna třetina dotázaných (32 %), že se stala svědky trestné činnosti, obětmi jedna pětina (21 %). Pokud se však zaměříme na dlouhodobý vývoj ukazatelů, aktuální výsledky jsou shodné s daty z let 1996–2012.

Bezpečnostní situaci ve srovnání s ostatními městy hodnotí necelá polovina dotázaných (42 %) neutrálně – tedy že je srovnatelná s jinými městy v České republice. Třetina dotázaných soudí, že Brno je na tom ve srovnání s jinými městy lépe, zatímco horší situaci zde vnímá 14 % dotázaných.

I v případě hodnocení vývoje kriminality v čase se více jak jedna třetina respondentů (36 %) přiklání k tomu, že situace v Brně zůstává stejná. Podíl těch, kteří vidí zhoršení, mírně převažuje nad těmi, kteří vnímají zlepšení (23 % vs. 19 %).

Respondentům byla položena i otázka zjišťující  subjektivní vnímání rizika: „Nakolik Vy osobně pociťujete riziko jednotlivých bezpečnostních problémů. (Jde nám o váš pocit, že se Vám v Brně může něco takového stát – tedy o to jak ne/bezpečně se zde cítíte.)“.

Celkově se respondenti nejvíce obávají vandalismu, dopravních nehod a ohrožení dětí nabídkou návykových látek (např. alkoholem, drogami). Například vandalismu na soukromém majetku se celých 22 % obává maximálně a dalších 35 % nadprůměrně. Krádež auta, kapesní krádeže, sexuální násilí, vykradení bytu a přepadení patří mezi typy kriminality, které v respondentech příliš velké obavy nevzbuzují. Vražda je pak zločinem, kterého se více než třetina respondentů neobává vůbec (ve smyslu rizika, které pociťují jako reálné).

V porovnání aktuálních výsledků s výsledky z předchozích let došlo k výraznému poklesu obav z přepadení a ohrožení dětí návykovými látkami. Mírně poklesly i obavy z vykradení bytu, kapesní krádeže a vraždy.

Na tomto místě upozorníme na jednu velmi specifickou dimenzi pocitu bezpečí, které se výzkum nepřímo dotkl. Je to téma vlivu dopravy na vnímání rizika ve veřejném prostoru. Stálo však mimo výzkumný záměr, neboť svým rozsahem by se jednalo o téma samostatného šetření. Aktuální výzkum přesto ukázal, že dopravní nehody se obává přibližně 60 % respondentů (součet kategorií maximálně a nadprůměrně). Navíc velká část respondentů ve svých volných odpovědích odkazuje k dopravě, jako zásadnímu zdroji pocitu nebezpečí, rizika a diskomfortu při zakoušení města.

U otevřené otázky, která zněla Kdybyste byl(a) primátorem(kou), které bezpečnostní problémy byste řešil(a) přednostně? respondenti uváděli problémy, které jsou z jejich pohledu nejzásadnější a je potřeba je prioritně řešit. Následující oblasti jsou seřazeny podle četnosti od největšího počtu zmínek po nejmenší a na otevřenou otázku odpovědělo celkem 420 respondentů.

Ve volných odpovědích tak nejvíce rezonovalo téma návykových látek (drog a alkoholu). Respondenti uváděli jako problém především distribuci drog a závislost na drogách (jako řešení uváděli odsunutí závislých osob mimo veřejné prostory, nebo pomoc zmíněným osobám či prevenci). Respondenti problematiku návykových látek nejčastěji zmiňovali v souvislosti s prostorem okolo hlavního vlakového nádraží. Tyto odpovědi dokreslují i výsledky z jiné části výzkumu – nejvíce respondentů se cítí ohroženo osobami pod vlivem návykových látek.

Téma dopravy bylo druhé nejvíce zmiňované téma, a to zejména v kontextu bezpečnosti chodců a cyklistů. Respondenti odpovídali, že se cítí ohroženi bezohlednými a agresivními řidiči a chybí jim dostatek přechodů a cyklostezky, kde by měli bezpečný prostor pro jízdu na kole. Často respondenti jako problém uváděli příliš velké množství aut ve městě a parkování na místech, která k tomu nejsou určená, či naopak nedostatek parkovacích míst v okrajových čtvrtích a na sídlištích.

Následovalo téma bezdomovectví, které bylo často spojováno s hlavním vlakovým nádražím a okolím. Respondenti navrhovali možnost ubytování pro bezdomovce, prevenci, někteří preferovali odsunutí bezdomovců do jedné oblasti, aby nebyli v centru.

Menšiny, vyloučené lokality a chudoba byly další z respondenty spontánně uváděných oblastí. S problémem menšin byli často spojovaní Romové, imigranti a uprchlíci (i s ohledem na válku na Ukrajině). Respondenti také zmiňovali seniory a chybějící domovy pro seniory.

K kontextu konkrétních míst, kde lidé pociťují nebezpečí, byly jako subjektivně rizikové a problematické opakovaně zmiňovány vyloučené lokality (zmínky o Cejlu, Bratislavské, Francouzské, případně označení Brněnský Bronx apod.), nicméně velmi často se opakuje také negativní hodnocení Hlavního vlakového nádraží a jeho okolí s OD Tesco a podchodem. Negativní hodnocení této lokality je o to závažnější, že tvoří nejen dopravní uzel, ale také vstupní bránu a první dojem z města. S lokalitami také souvisí, jak dotázaní vnímají ohrožení od konkrétních skupin (osoby pod vlivem návykových látek, osoby z vyloučených lokalit a zloději).  A ukazuje se tak, že vnímání rizika nebezpečí z hlediska prostoru a sociálních skupin je propojeno.

K vnímání rizikových lokalit je však třeba poznamenat, že výzkum jako celek byl zaměřen na rizika spojená s pouliční kriminalitou, násilím, trestnou činností. Tento typ rizik je samozřejmě pouze jednou z částí ohrožení, jež mohou občané Brna v městě jako prostoru zažívat, a mnoho z respondentů tak v otevřených otázkách opět zmiňuje problémy spojené s dopravou (automobilovou). Jeden z typických postojů lze shrnout poznámkou, že spíše než vraždy či násilí se dotázaný obává sražení nepozorným řidičem.

Výzkum se dotkl i dalších témat spojených s pocitem bezpečí, celou Výzkumnou zprávu proto najdete zde.

Jaké je pak porovnání s „tvrdými“ daty od Policie ČR?

Ve vedlejším grafu jsou shrnuty všechny trestné činy a přestupky, které se v Brně staly v prvním pololetí roku 2022. Detailnější pohled na kriminalitu v Brně pak nabízí web kriminalita.policie.cz, kde je dobře vidět i územní průmět v rámci města Brna.

Foto: Zprávy Aktuálně
Zdroj: Data.Brno 

PRO MĚSTA A OBCE

A získejte každý měsíc přehled praktických a inspirativních informací ze světa veřejné správy.

Související příspěvky
Related Posts
Nejčtenější