Českému sportu chybí dobrovolníci i podpora obcí
České sportovní prostředí je podle předsedy České unie sportu Jana Boháče na hraně svých možností. Klubům chybějí finance, kvalifikovaní trenéři, mladí lidé ochotní vést spolky a stále více se prohlubuje problém zastaralé sportovní infrastruktury. Tyto informace jsme zveřejnili v lednovém čísle časopisu PRO města a obce.
A protože nyní probíhá na LinkedIn živá diskuse na téma, proč města a obce nepodporují kromě výstavby velkých sportovních areálů také malé plácky pro přirozenou hru dětí, rozhodla se redakce pro širší zarámování sportovní problematiky tento text zpřístupnit širšímu okruhu lidí.
Českému sportu chybí dobrovolníci i podpora obcí
Na konferenci Den malých obcí ke konci minulého roku Jan Boháč otevřeně popsal, že bez systematické spolupráce státu, obcí a sportovních organizací se český sport v následujících letech může dostat do stavu, ze kterého se bude jen těžko vzpamatovávat.

Sportovec i sportovní úředník: zkušenosti, které nelze ignorovat
Jan Boháč je ve vedení České unie sportu krátce, ale život ve sportovním prostředí zná důvěrně. „Pocházím ze sportu, který se jmenuje rychlostní kanoistika,“ připomněl. „Mám tu čest dvacátým rokem být v čele české rychlostní kanoistiky a jsem rád za úspěchy, kterých dosáhla.“ S úsměvem dodal, že veřejnosti je tento sport možná známější díky jménům, jako jsou Martin Doktor, Josef Dostál nebo Martin Fuksa. Jako nový předseda ČUS však vidí především to, co je běžnému fanouškovi skryté. „Moje profese je ovšem sportovní úředník,“ říká bez zaváhání. „A mám za to, že obecná známost o tom, co je naše organizace, proč vznikla a jakou má funkci, není příliš vysoká. Snažíme se to změnit.“
ČUS jako opora pro 7 000 klubů, které ztrácejí dech
Česká unie sportu sdružuje téměř osmdesát národních svazů a více než sedm tisíc klubů. Boháč vysvětluje, že jde o subjekt ustavený zdola. „Svazy a sportovní kluby si tento spolek vytvořily proto, aby jim poskytoval servis a administrativní podporu. Aby se trenéři a funkcionáři mohli věnovat sportu a už méně administrativě.“ Na územní úrovni ČUS provozuje osmdesát servisních center. „Jsme spolek, který nepřiděluje finance klubům,“ zdůraznil Jan Boháč. „Od toho je Národní sportovní agentura a také samosprávy, které dávají do sportu mnohdy více peněz než stát.“
Tvrdá data ukazují úpadek dobrovolnictví
Boháč na konferenci představil aktuální průzkum mezi členskou základnou. Jeho výsledky mluví jasně a znepokojivě. „Z více jak dvou tisíc odpovědí vyplynulo, že padesát pět procent klubů nemá dostatek prostředků na svoji sportovní činnost,“ uvedl. Ještě dramatičtější je situace u trenérů: „Osmdesát tři procent klubů nemá dostatek prostředků na kvalifikované trenéry. A osmdesát jedna procent klubů nemá ani jednoho profesionálního trenéra na vedení dětí.“ Problém se však netýká jen financí. „Devadesát jedna procent předsedů klubů dělá tuto činnost bezplatně,“ říká Boháč. „A sedmdesát dva procent klubů vnímá nedostatek zájemců o práci ve volených orgánech. Je to jednoznačný signál úbytku dobrovolnické práce.“
Děti bez pohybu, kluby bez nástupců, sportoviště bez oprav
Klesající fyzická kondice dětí je podle Boháče dalším vážným varováním. „Téměř sedmdesát dva procent klubů pozoruje zhoršenou fyzickou kondici dětí. Děti pohyb nemají. Jsou doma na gaučích, u displejů. A často už ani nemají sportoviště, kam by šly.“ Česko má navíc unikátní a dnes neudržitelnou situaci. „Téměř polovina sportovišť je ve vlastnictví sportovních spolků,“ vysvětlil Boháč. „Tenkrát to byl dobrý krok, zabránil zániku sportovišť. Dnes je ale většina správců těchto objektů ve věku sedmdesát či osmdesát let. Nemají nástupce a kluby nemají příjmy na údržbu.“ Není divu, že přibývá žádostí klubů, aby obce sportoviště převzaly. „Je to velmi variabilní. Někdy klub předá sportoviště za korunu, jindy chce tržní cenu. A ne každá obec má sílu takový majetek převzít.“
Řešení? Nový státní fond sportovní infrastruktury
Předseda České unie sportu je přesvědčen, že bez zásahu státu se problém nevyřeší. „Diskutujeme o vzniku mimorozpočtového nástroje státního fondu sportovní infrastruktury,“ říká. Podle něj by měl obcím pomoci sanovat objektivně neudržitelné areály v majetku klubů. „Potřebujeme dát obcím šanci, aby mohla být tato sportoviště obnovena a uvedena do dnešních standardů. Fond tady zatím není, ale povedeme o něm politická jednání.“
Stát kluby nespasí, obecní podpora je stále klíčová
Od roku 2017 funguje celostátní dotační program na podporu klubů. Boháč však upozornil, že nepokrývá největší potřeby. „Řada obcí si tehdy řekla: prima, stát se postará o kluby, já na tom ušetřím. Ale ten program rozhodně není spásou,“ zdůraznil. „Nezohledňuje sportování dospělých ani provoz sportovišť. A z výpočtu podle počtu dětí se nedopracujete k nákladům na halu nebo stadion.“ Starostům vzkazuje jediné: „Prosíme obce, aby neomezovaly podporu klubům. Národní program ji nemůže nahradit.“
Administrativu nechte na nás, trenéry ponechte trénovat
Velkým tématem je i obava klubů z administrativní náročnosti dotací. „Je potřeba, aby subjekty využily všech nástrojů, které tu jsou,“ řekl Jan Boháč. „A nemusí se bát administrativy. Na to máme servisní centra, která pomáhají s žádostmi i vyúčtováním. A to i klubům, které nejsou členy ČUS.“
Evropské fondy jako strategická příležitost
Česko má podle Boháče obrovskou nevyužitou příležitost v evropských fondech. Připravuje se totiž nové programové období 2028–2034. „Sportovní infrastruktura obcí musí být součástí strategického rámce,“ říká. Připomíná, že sport není jen volnočasová aktivita, ale také nástroj civilní připravenosti a odolnosti obyvatel. „Je jasné, že fyzická kondice české populace klesá. A s ní klesá i připravenost zvládat krizové situace.“
Sportovní prostředí se spojuje. Teď je řada na obcích a státu
Boháč připomněl, že Česká unie sportu se nedávno spojila s Českým olympijským výborem, Českou obcí sokolskou i Českým paralympijským výborem. „Máme ohromný vliv vůči státním institucím, když táhneme za jeden provaz,“ řekl. A věří, že pokud se spojí i obce, může být tlak ještě výraznější. Vystoupení předseda České unie sportu Jan Boháč uzavřel poděkováním starostům. „Mám k vám obrovskou úctu,“ řekl. „Jak znám spoustu starostů, vím, že se sportu věnují srdcem. Bez vás by český sport neměl šanci. Děkuji za podporu, kterou společně dáváte.“
Gabriela Rezková
Poznámka redakce: V lednovém čísle PRO města a obce vyšel také text s názvem Když město komunikuje hravě. Zpřístupňuje metodiku Adventure playground – Dobrodružné hřiště do každého města. Taková hřiště vznikají v Praze, Písku nebo Českých Budějovicích. Metodiku si stáhnete na Portálu životního prostředí Hlavního města Prahy.
Akcelerační zóny: Příležitost, nebo výzva pro obce?
Na zdravých ekosystémech závisí veškeré podnikání