Chceme s obcemi spolutvořit řešení, nejen nabízet produkty
Časopis PRO města a obce vedl rozhovor s jedním z nejzkušenějších českých bankéřů, Michalem Nebeským z Národní rozvojové banky (NRB). Mluvili jsme o tom, jak může NRB pomoci městům a obcím s financováním dostupného bydlení, energetických úspor či sociálních služeb. „Česko by se mělo naučit víc věřit vlastnímu potenciálu,“ říká Nebeský.
Jakou roli hraje Národní rozvojová banka v podpoře municipalit v České republice? A čím se liší od komerčních bank?
Je potřeba zdůraznit, že s komerčními bankami si nekonkurujeme. Doplňujeme je tam, kde hrozí tržní selhání. To znamená, že děláme financovatelným to, co by pro komerční banku bylo obtížně financovatelné nebo nerealizovatelné – ať už cenově, délkou úvěru nebo například kvůli podmínkám úvěru. To je jedna dimenze. Další rolí NRB je být jedním z nástrojů realizace hospodářské politiky státu, což je relevantní hlavně pro města a obce. V této oblasti nemusíme myslet pouze na tržní selhání, ale řešíme i podporu rozvoje regionů, měst a obcí.
Jediná depozita, která můžeme přijímat, jsou depozita z municipalit. Nemáme retailové vklady, naše zdroje pocházejí od zadavatelů, což jsou ve většině případů finance z Evropské unie a různé podprogramy ministerstev, se kterými spolupracujeme. Pro města a obce je nejrelevantnější Ministerstvo pro místní rozvoj, které nyní i do budoucna bude intenzivně řešit projekt dostupného bydlení.
Dostupné bydlení rezonuje napříč politickým spektrem a NRB v tomto tématu bude hrát pozitivní roli. Aktuálně máme pod Národním plánem obnovy na stole dva pilotní projekty, které jsou relativně malé, ale měly by otevřít cestu k tomu, abychom v blízké budoucnosti dokázali tyto programy upravit tam, kde to bude potřeba, případně je navýšit. Nyní testujeme, jakým způsobem to dělat.
Jakou částku máte připravenu?
Konkrétně máme 2,25 miliardy korun na financování dostupného nájemního bydlení. Jde o velmi dlouhý úvěr až na 25 let. V současnosti je úroková sazba jedno procento. Maximální úročení, které můžeme využít, jsou dvě procenta. Jedná se o tzv. podřízený úvěr na výstavbu dostupného bydlení pro města a obce.
Druhým projektem je investiční nástroj naší dceřiné společnosti Národní rozvojová investiční (NRI). NRI má aktuálně k dispozici jednu miliardu, ke které se připojí další miliarda ze soukromých zdrojů. Tím vznikne investiční fond, který bude investovat do výstavby dostupného bydlení.
Jaké jiné typy projektů obce financují prostřednictvím NRB a které oblasti považujete za prioritní?
V současnosti probíhá realizace několika projektů pod záštitou a zdroji Evropské investiční banky. Jedná se o 3,75 miliardy korun na investiční projekty, například dopravní infrastrukturu. Jeden projekt se vztahuje i na výstavbu studentské koleje Ostravské univerzity. Do tohoto programu se mohou zapojit různé veřejné subjekty, nejen města a obce.
Dalším projektem je velká rekonstrukce náměstí. Jeden z našich velkých projektů je ve městě Postoloprty. Jde o město s necelými pěti tisíci obyvateli. Tento projekt je relativně velký, v řádu 170 milionů korun. NRB se spolupodílí vedle komerčních peněz zvýhodněným úvěrem a grantovou podporou. Bonusem z Evropské investiční banky, který se týká bývalých uhelných regionů, je možnost získat další dotace ze strany Evropské komise. Není zde automatický nárok na čerpání, ale jde o možnost. Obdobných projektů už se realizovalo několik a další se připravují.
Velká města mají svá projektová oddělení. Největší potřebu poradenství mají střední a zejména menší obce. Jakou podporu jim poskytujete?
Poradenství je oblast, kterou se nyní intenzivně zabýváme. Už máme úspěšné příběhy v programu Elena (European Local Energy Assistance, pozn. red.), který nabízí technickou a poradenskou asistenci při přípravě projektů. Realizace pro města a obce je pod záštitou Evropské investiční banky. V prvním období, které skončilo v minulém roce, jsme podpořili přípravu projektů za 1,5 miliardy korun. V současném období se dostaneme odhadem na 6,5 miliardy korun na projekty se zaměřením na úspory energií. Jedná se zejména o zateplení budov, výměnu oken, změnu vytápění a podobně. To už v praxi běží. Česká republika je jednou z mála zemí, kde je tento projekt ukázkový a velmi úspěšný.
Potřeba energetických úspor, zateplování a rekonstrukcí včetně změny energetických zdrojů je téměř nekonečná. Máme v plánu na příští rok posílit obsazení poradenské části banky, abychom v této oblasti mohli nabídnout ještě lepší servis nad rámec programu Elena – možná i v dalších oblastech. I v dostupném bydlení se chceme etablovat jako partner, který rozumí nejen financím, ale i samotnému fundamentu věci. To je pro rok 2026 jedna z hlavních nových myšlenek a projektů.
Chceme-li se do toho pustit, potřebujeme zdroje. Musíme jít za zadavateli, tedy ministerstvy, a proto je pro nás důležité také partnerství se Svazem měst a obcí. Nechceme být jen partnerem na zakázku, kterou za nás vymyslí někdo jiný. Chceme s klientem, tedy městy a obcemi, spolutvořit produkt, který odpovídá jeho potřebám. Poté můžeme jít společně za ministerstvy a říct: „Připravili jsme tyto příležitosti a řešení, pojďme se o tom bavit.“ Ve trojici: zadavatel – banka, která financuje – a klient, který projekt potřebuje a využívá.
Jak nastolujete nejmodernější trendy a kdo jsou vaši partneři?
Důležitá je spolupráce s Ministerstvem pro místní rozvoj. Zaměstnáváme také inženýry, kteří mají technickou kompetenci a vyhledávají nejlepší a nejmodernější nástroje dostupné v daných oblastech. Hlavně ale nasloucháme klientům, tedy municipalitám. Chceme posílit poradenskou část o experty, kteří nemusí být nutně bankéři, ale inženýři v oborech souvisejících s realizovanými projekty.
Jak se do financování promítne, že bude v následujícím období méně prostředků z EU?
Proto jsme tu. Nejsme příznivci dotací, ale návratných finančních nástrojů (úvěrů), jsme banka. Návratné nástroje mají tu výhodu, že peníze, které vydáme na podporu projektů, se nám vrátí a mohou být znovu použity, na rozdíl od dotace, která je jednou vyčerpána a už se nevrátí. Jestliže příští programové období bude mít o polovinu méně prostředků než současné, pak vhodné finanční nástroje jsou základem k udržení dynamiky podpory ekonomiky – ne skrze dotace, ale skrze chytré aplikování návratných nástrojů. Může to být například částečné odpuštění splátek nebo snížení úrokové sazby, nebo obojí. Peníze se nám budou vracet zpět. Uplatní se pákové efekty, které u dotací postrádám. Dokud ale budou dotace dostupné, bude jednodušší je čerpat. Jenže už nebudou v takovém rozsahu.
Připravujete pro větší podporu měst a obcí nějakou vlastní iniciativu?
Města a obce jsou pro nás významnými partnery a stále hledáme možnosti, jak podpořit jejich rozvoj. Aktuálně přemýšlíme nad finančním nástrojem, který bych pro představu přirovnal ke stavebnímu spoření. Města a obce by u nás ukládaly své volné prostředky za stanovený úrok a my bychom mohli následně poskytovat zvýhodněné financování. Chceme o tom diskutovat se zástupci Svazu měst a obcí a ministerstev. Věřím, že by to mohl být velmi zajímavý a atraktivní produkt.
Zákon o sociálním podnikání byl schválen vloni. Jakou podporu nabízíte sociálním podnikům?
V této oblasti máme program S-podnik+, který je zaměřený na tyto entity. Sociální podnik by se k úvěru běžně dostával obtížně. Není to dotace, je to úvěr, ale tak výhodný, že obvykle přesahuje parametry komerčního úvěru. Jsem v této oblasti nováček a zjistil jsem, že tyto podniky bývají výborně vedené a jejich byznys model funguje. Letos jsme zatím vynaložili 30 milionů. Úvěry v této oblasti jsou menší, ale mají hluboký smysl.
Kam směřují finanční prostředky od NRB v sociální oblasti?
Většinou jde o investiční úvěry. Může to být nákup vybavení – například pokud podnik nabízí catering – nebo pořízení vybavení chráněné dílny.
Sociální oblast je široká. Jaké další příležitosti vidíte?
V sociální oblasti bychom se chtěli zaměřit také na velké projekty, jako jsou domy s pečovatelskou službou nebo Alzheimer centra. Potřeba takových zařízení bude v důsledku stárnutí populace obrovská a bude vyžadovat i podporu státu. Rádi bychom společně s MPSV připravili program na podporu výstavby těchto center. Vedle našich zdrojů by měly být aktivovány i soukromé zdroje z komerčních bank, protože komerční banky mohou tuto podporu vnímat jako určitou službu státu. Zapojit se může jakákoli komerční banka, která bude chtít participovat, abychom společně dostali do systému více zdrojů než jen rozpočtové prostředky MPSV.
Umíme podpořit soukromé investory dlouhou splatností, mírnými úrokovými sazbami a podobně. A nejnověji můžeme vydávat dluhopisy a z těchto zdrojů financovat výstavbu podobných zařízení. To má smysl a může jít o velké objemy. Chceme, aby nám ministerstvo pomohlo projekty cenově zatraktivnit.
Kde vidíte roli NRB v dalších letech? Kam strategicky míříte?
Chceme znovu postavit banku na dvě základní nohy, na kterých historicky stála:
- podporu malých a středních podniků prostřednictvím záručních a úvěrových produktů,
- rozvoj infrastruktury prostřednictvím větších objemů financování.
Záruky, které dříve existovaly jako M-záruka (program M-záruka poskytoval malým a středním podnikům státní záruku za bankovní úvěr, pozn. red.), nyní více než rok a půl nemáme. Totéž platí o programu expanze a úvěrech pro malé a střední podniky poskytovaných spolu s komerčními bankami. Máme je připravené s MPO a doufám, že se brzy spustí.
Nyní máme na stole i PPP projekty s Ministerstvem dopravy. Rádi bychom vytvořili infrastrukturní program, který bude pokračovat v tom, co děláme s Evropskou investiční bankou.
Máme také ze zákona povinnost participovat na zahraniční rozvojové spolupráci. Konkrétní podobu má v rámci Ukraine Facility (nový finanční nástroj EU pro podporu Ukrajiny v období 2024–2027, pozn. red.). Jde o 4,5 miliardy korun na záruční produkty pro podporu investorů na Ukrajině. Společně s Českou rozvojovou agenturou pracujeme na produktu zaměřeném na výstavbu nebo rekonstrukci vybavení nemocnic na Ukrajině.
Jak se staráte o to, aby u startupů nedocházelo k odlivu mozků do zahraničí?
To je úkol spíše pro naši dceru Národní rozvojovou investiční a pro Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je v tomto ohledu velmi osvícený partner. Bavíme se o podpoře startupů skrze investiční fond. „Třešničkou“ je program pro podporu ukrajinských startupů v Česku. Tyto produkty jsou už na stole a jsme krok před realizací.
Co je pro vás v Národní rozvojové bance jiné oproti komerčním bankám?
Myslel jsem si, že jsem už v bankovnictví zažil vše, ale mýlil jsem se. I po třiceti letech v oboru se učím spoustu nových věcí, což mě nesmírně baví. Je to úplně jiný koncept – třicet let jsem byl v dravém kapitalistickém světě, kde je zásadní vydělat. Optimalizovat a vydělávat bylo sto procent mého života. V Národní rozvojové bance je ta role jiná, spíše státotvorná. Člověk se podílí na něčem, co má smysl pro tuto zemi. Pocházím z velmi vlasteneckého prostředí, takže mě to naplňuje. Banka je sice podinvestovaná, ale má úžasný potenciál.
Je to příběh o tom, že je potřeba banku posouvat dál, protože může dělat mnoho nových věcí. Jde o kultivaci a rozvoj toho, co je v České republice dobré. A v tuzemsku je toho mnoho. Chceme na to naroubovat nové větvičky, kultivovat je a pěstovat, aby vše rostlo tak, jak máme naplánováno v naší strategii. Potenciál máme ohromný, práce je opravdu hodně a je nesmírně zajímavá.
Na čem mohou Češi stavět své sebevědomí?
Myslím si, že se jako národ zbytečně podceňujeme. Pracoval jsem pro banku působící ve sto zemích a procestoval jsem mnoho kontinentů. Pokaždé, když se vracím domů, si uvědomím, že naše země je mnohem lepší, než si my „brblající“ Češi chceme přiznat. Je bezpečná, kultivovaná a plná talentovaných lidí. Říkám, že kdyby nás bylo sto milionů, mohli bychom vládnout Evropě.
Medailonek:
Michal Nebeský, ředitel Národní rozvojové banky (NRB)
Michal Nebeský patří ke zkušeným osobnostem českého bankovního sektoru. V oboru působí více než 30 let, během nichž zastával řadu manažerských pozic v předních finančních institucích. Dlouhodobě působil ve skupině Citibank, kde byl generálním ředitelem pro Českou republiku a podílel se na strategickém rozvoji banky v regionu střední a východní Evropy. Byl také členem představenstva a finančním ředitelem Českých drah. Působil v Americké obchodní komoře v ČR, přičemž několik let byl jejím prezidentem. Studoval na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Ve vedení Národní rozvojové banky je od roku 2024. Je členem představenstva s odpovědností za úsek obchodu. Jeho cílem je posílit roli NRB jako moderní rozvojové instituce, která propojuje veřejné a soukromé financování a podporuje investice do infrastruktury, inovací a udržitelného růstu české ekonomiky.
Autor: Hana Kejhová
Partnerská spolupráce
