V letech 2016 a 2017 se počet praktiků pro dospělé pohyboval kolem pěti tisíc. Aktualizovaná data budou podle ministerstva zdravotnictví na konci října.

Podle právníka Sdružení praktických lékařů ČR Jakuba Uhra nicméně každoročně skončí desítky ordinací. „To sice nezní tak hrozně, jenže je třeba uvědomit si, že každá praxe slouží i dvěma tisícům pacientů. Pokud jich skončí dvacet, svého doktora náhle nemá třeba čtyřicet tisíc lidí,“ řekl.

Neúspěšné snahy sehnat nové lékaře do odlehlejších míst souvisí podle něj i s tím, že mladí preferují větší města, protože na vesnici mnohdy nenajdou uplatnění jejich manželky či manželé. Ve většině obcí se přesto všemožně snaží. „Někde to řeší i tak, že doktor má v jedné vesnici ordinaci za symbolickou korunu a pravidelně objíždí několik dalších v okolí,“ řekl Uher.

Příklad z Nýrska

Mluvčí Svazu měst a obcí ČR Alexandra Kocková dodala, že vedle poskytnutí bytu či symbolického nájmu vedení obcí lékařům nezřídka poskytuje i náborový finanční příspěvek vázaný na to, aby u nich alespoň určitý počet let zůstali. Ten se pohybuje kolem tří set tisíc korun. „Mnohdy jim nabídnou i vybavenou ordinaci,“ řekla.

Rychle se situaci podařilo vyřešit kupříkladu v Nýrsku na Klatovsku, kde dlouholetá obvodní lékařka skončila asi před třemi lety. „Když nám oznámila, že musí skončit, podali jsme inzerát, abychom sehnali náhradu. Měli jsme štěstí, že reagovala lékařka, která původně pracovala na Kladně a poté za hranicemi v německém Neukirchenu,“ řekl starosta Miloslav Rubáš.

Absolvoval jednání s krajským úřadem Plzeňského kraje a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, takže nová lékařka nastoupila, aniž by pacienti pocítili prodlevu. Kvůli jejich nízkému počtu, od kterého je odvislá výše kapitačních plateb od pojišťovny, město nové lékařce pomohlo roční dotací asi 250 tisíc korun. „Zároveň jsme požádali krajský úřad o dotaci na vybavení lékařské ordinace a získali zhruba milion korun,“ řekl.

Nedostatek pediatrů

Za kritický označil Uher nedostatek dětských lékařů. Těch v Česku působí necelé dva tisíce, přičemž mluvčí VZP Viktorie Plívová uvedla, že od roku 2018 jich ubylo už sto. Téměř žádné ztráty podle ní ale nepostihly Prahu. „Naopak k největšímu úbytku došlo v Moravskoslezském a Olomouckém kraji,“ uvedla. S tím, že pojišťovna vnímá pokles i u praktiků, ale ne v takové míře.

VZP vyhlašuje výběrová řízení na nové poskytovatele zdravotní péče. V některých mikroregionech totiž poskytování zdravotních služeb podle ní závisí pouze na lékařích starších pětašedesáti let. „V lokalitách, kde je jich nedostatek, nabízíme smlouvy novým ordinacím. Stávající i nové lékaře finančně motivujeme k registraci dalších pacientů i k rozšiřování ordinačních hodin,“ dodala. Za nového pojištěnce dá VZP lékaři pět set korun, za rozšíření ordinačních hodin mu až o jedenáct korun navýší kapitační sazbu.

Udržet či získat praktické lékaře v odlehlejších místech se snaží i Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR. „Nad rámec platné legislativy finančně podporujeme místní a časovou dostupnost,“ řekla její mluvčí Jana Schillerová. Pojišťovna také poskytuje jednorázovou finanční bonifikaci tři tisíce korun, pokud lékař zaregistruje a komplexně vyšetří nového pacienta.

Uher iniciativu pojišťoven vítá. „Jednáme s nimi. Nedostatek dětských lékařů problém zesílil tak, že o nápravu se teď snaží na všech úrovních. Nejen obce a pojišťovny, ale i kraje a stát,“ řekl. „Během posledních několika let ubylo dvě stě ordinací a vyšší rychlostí to půjde budoucí dva tři roky. Takovou zátěž nemohou kolegové starší pětašedesáti let vydržet,“ uvedla předsedkyně Odborné společnosti praktických lékařů pro děti a dorost Alena Šebková.

Podle ní pediatry personálně oslabilo i to, že před pěti lety přestal existovat studijní obor praktický lékař pro děti a dorost, který byl sloučen s oborem nemocniční pediatr. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) opakovaně uvedl, že resort chce vyššího počtu dětských lékařů dosáhnout finanční podporou předatestační přípravy studentů v nemocnicích.