Potenciál lidí se zdravotním postižením zůstává na trhu práce nevyužitý

Podle výzkumu agentury STEM z roku 2024 považuje 75 % české veřejnosti podmínky pro uplatnění lidí se zdravotním postižením na trhu práce za nevyhovující. Výzkum realizovaný na reprezentativním vzorku více než tisíce respondentů zároveň upozorňuje na dlouhodobý problém: pracovní potenciál této skupiny zůstává v Česku z velké části nevyužitý. Nejde jen o otázku pracovních příležitostí, ale i o nastavení systému a postoje společnosti.

Pokud lidé se zdravotním postižením nenajdou pracovní uplatnění, jejich situace se promítá i do dalších oblastí. Od závislosti na sociálních dávkách přes zadlužení až po ztrátu bydlení. Zaměstnanost zranitelných skupin tak není jen tématem úřadu práce, sociálních pracovníků, ale i starostů, zastupitelů, vedoucích sociálních odborů a místních zaměstnavatelů. Z pohledu samosprávy nejde jen o otázku trhu práce. Zaměstnanost představuje také účinný nástroj prevence sociálních problémů a dlouhodobé finanční zátěže na státní rozpočet.

Předsudky jako neviditelná bariéra

Veřejnost si často pod pojmem „osoba se zdravotním postižením“ představí těžký a viditelný handicap. Ve skutečnosti však převažují méně zjevná omezení, například chronická onemocnění, neurologické potíže nebo duševní onemocnění.

Právě v oblasti duševního zdraví přitom přetrvávají největší obavy. Výzkum STEM ukazuje, že významná část veřejnosti má problém přijmout tyto osoby i v běžném sousedském vztahu. Pokud společnost váhá přijmout člověka jako souseda, lze očekávat podobné bariéry i na pracovišti.

„Výsledky výzkumu upozorňují na hlavní problém: potenciál lidí se zdravotním postižením zůstává na trhu práce často nevyužitý,“ říká Hana Potměšilová z organizace Revenium, která se osvětou na poli zdravotně postižených či znevýhodněných lidí zabývá dlouhodobě. Pokud hledáte relevantní informace z této oblasti, doporučujeme k poslechu její podcasty, které začala s experty s MPSV připravovat.

Motivace pracovat zůstává vysoká

Rozšířený mýtus, že lidé se zdravotním postižením nemají o práci zájem, data nepotvrzují. Rozdíly v pracovním přístupu mezi lidmi se zdravotním postižením a většinovou populací jsou minimální. Z průzkumů vyplývá, že pracovní motivace je srovnatelná a významná část lidí se zdravotním postižením považuje za důležité plnit pracovní úkoly i přes zdravotní komplikace. Práce pro ně není pouze zdrojem příjmu, ale i přirozeným způsobem zapojení do společnosti.

Nevyužitý potenciál na trhu práce

Jedním z hlavních problémů zůstává nesoulad mezi kvalifikací a pracovním uplatněním. Přibližně třetina zaměstnaných osob se zdravotním postižením pracuje na pozicích pod úrovní svého vzdělání. V praxi to znamená, že značná část pracovního potenciálu zůstává nevyužita, a to jak z pohledu jednotlivců, tak celé ekonomiky.

Systém podpory zaměstnanosti

Česká legislativa podporuje zaměstnávání osob se zdravotním postižením prostřednictvím tzv. povinného podílu. Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci musí zajistit, aby alespoň 4 % jejich pracovníků tvořily osoby se zdravotním postižením. Podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí tento systém využívá většina firem a významně přispívá ke vzniku pracovních míst. Přesto zůstává značný prostor pro lepší využití kvalifikace a větší zapojení této skupiny na otevřeném trhu práce.

Příklady z praxe: bariéry bývají menší, než se zdá

V poslední době například Amazon zaměstnal zhruba stovku sluchově postižených pracovníků. Klíčem přitom nebyla obrovská investice, ale relativně jednoduchá opatření – úprava pracoviště a zajištění tlumočení pro komunikaci v týmu. Podobně Vodafone vytváří pracovní prostředí založené na důvěře, kde zaměstnanci nemusí skrývat své zdravotní obtíže a mohou využívat flexibilitu v době zhoršení zdravotního stavu.

Dobrou praxi lze nalézt i ve veřejné správě. Statutární město Brno dlouhodobě využívá zkrácené úvazky a individuální úpravy pracovních podmínek. Podobné přístupy uplatňují i menší obce, například Semily nebo Litomyšl, které spolupracují s Úřadem práce při vytváření pracovních míst na míru. Tyto příklady ukazují, že hlavní bariéry nebývají technické ani finanční, ale spíše organizační a kulturní.

Role obcí: nevyužitý nástroj

Veřejná správa má v oblasti zaměstnanosti lidí se zdravotním postižením významný potenciál. Nabízí řadu pozic, zejména administrativních, kde lze pracovní podmínky přizpůsobit individuálním potřebám. Přesto se v Česku stále jen omezeně využívají flexibilní a zkrácené úvazky, které by mohly zaměstnanost této skupiny podpořit. Aktivní přístup obcí přitom může mít přímý dopad nejen na jednotlivce, ale i na celkovou stabilitu místní komunity.

Odhady ukazují, že jeden nezaměstnaný stojí veřejné rozpočty zhruba 100 až 170 tisíc korun ročně. A to nejen na dávkách, ale především na nevybraných daních a odvodech.  Každé pracovní místo, které se podaří vytvořit nebo udržet, znamená nejen lepší život konkrétního člověka, ale i stabilnější a méně nákladnou komunitu dotovanou z veřejných zdrojů.

Hana Kejhová, šéfredaktorka časopisu PRO města a obce