U nás nemá žádná svozová firma nic jistého

Vlastní systém svozu komunálního odpadu vymyslela a úspěšně praktikuje obec Nedachlebice ve Zlínském kraji. Pořídila si svozový automobil, který objíždí vesnici a door-to-door systémem sbírá pytle s tříděným odpadem. „Každou změnu bylo nutné velmi dobře vykomunikovat s občany. Některým lidem je velmi těžké vysvětlit, že papír není plast a že odpad soukromých podnikatelů do tříděného obecního odpadu opravdu nepatří,“ říká starosta Nedachlebic Josef Jandouš. Vesnice uspěla v projektu Obec 2030 Sdružení místních samospráv ČR.

Pane starosto, prosím, můžete popsat, jak vznikl nápad, že se obec o svůj odpad postará sama?

Když jsme v roce 2018 přebírali obec ve finančně stabilizovaném stavu, ale bez možnosti dalších větších investic na pár let dopředu, protože kvůli dokončené kanalizaci a opravenému kulturnímu domu jsme měli dluh asi 12 milionů korun, hledali jsme možnosti, jak ušetřit. Doplatek obce do odpadového systému byl v roce 2019 více jak 600 tisíc korun. Přitom od občanů se vybralo sotva 300 tisíc. Bylo jasné, že buď razantně sáhneme do peněženek obyvatel, nebo se se systémem třídění musí něco udělat. V obci už v tu chvíli byla vybudována komunitní kompostárna od roku 2012 a sběrný dvůr od roku 2016. Přesto občané odpady příliš netřídili. Na každého obyvatele připadalo 282 kilogramů odpadů za rok.

Když se tedy budovala komunitní kompostárna nebo rekonstruoval sběrný dvůr, obec už tehdy měla plán, jak bude s odpady do budoucna nakládat?

Mohu přiznat, že myšlenka na zavedení door-to-door systému byla okopírována z jiných obcí a doladěna tak, aby seděla právě na naši obec, na počet obyvatel a na počet zaměstnanců. Už roce 2019 jsme oslovili firmy zabývající se evidencí odpadu, jednu jsme vybrali a s její pomocí jsme v roce 2020 rozjeli systém. Zavedli jsme biopopelnice a začali odpad evidovat. Zároveň jsme zvýšili poplatek na hlavu ze 400 na 500 korun. Jen samotnou evidencí nádob na směsný komunální odpad se nám podařilo ušetřit skoro 30 procent nákladů na svoz. Podle přibližné evidence nám svozová firma fakturovala více jak 380 svezených nádob na jeden svoz, po zavedení evidence toto číslo kleslo na 260.

Občany motivujeme příspěvkem na poplatek za odpady

Můžete popsat další kroky, jak celý systém postupoval?

V prvním kroku jsme začali svážet tříděný odpad na sběrný dvůr, zde jsme ho lehce dotřiďovali a svozová firma pak zajistila odvoz. Zde bych chtěl uvést, že obce jsou tak trochu ve vleku svozovek a nemají moc možností reagovat na jejich navýšení ceny. Prostě musí platit. Je smutné, že se v některých případech jedná o městské společnosti založené ORP. Díky naší poloze máme v okolí pět společností zabývajících se odpadem, a tak jsme si mohli vybírat. V roce 2020 jsme zaznamenali snížení směsného komunálního odpadu na občana na 218 kilogramů za rok. Přesto náklady stále rostly. Největší podíl na poklesu mělo zavedení svozu bioodpadu. Následující dva roky to bylo 208 kilogramů v roce 2021 a 190 kilogramů v roce 2022.

Ani to vám však nestačilo. Jaké tedy byly další navazující kroky?

V dalším kroku jsme pořídili lis na pytlový svoz. Takže svoz pytlů od domů byl od roku 2022 urychlen a evidence probíhá až v místě zpracování odpadu. Plasty lisujeme na rozebíratelné balíky, papír dotřiďujeme do samostatného kontejneru, taktéž hliník, kov, textil a sklo. Tento roztříděný odpad pak odvážíme ke zpracování. Vybíráme si zpracovatele například za plast nebo toho, který nám zaplatí více třeba za papír. Tuto informaci zjišťuji jednou za dva až tři měsíce a podle cen se rozhodujeme, kam tříděný odpad odvezeme. Podobně řešíme i velký kov, kde po naplnění velkého kontejneru oslovíme takovou svozovku, která má aktuálně nejlepší cenu. U nás nemá žádná svozová firma nic jistého.

Podle lidí z projektu Obec 2030 jste pak přišel s převratným evidenčním systémem odpadů. Můžete to blíže popsat?

Od roku 2023 jsme začali motivovat občany příspěvkem na poplatek za odpad. Ten byl zvýšen na 700 korun na osobu a rok, ale může být snížen o 100 korun nebo o 200 korun na osobu a rok, pokud dojde ke snížení svozu nádob na směsný komunální odpad pod úroveň pravidelného svozu. Zároveň nám svozovka začala nádoby vážit. Tato data jsme pak použili k osobním pohovorům s obyvateli. Počet svezených nádob se v tyto roky snížil na 160 kusů a v roce 2023 jsme snížili množství odpadu na občana na 156 kilogramů za rok.

V následujícím roce přišly povodně. Jak se to projevilo na svozu odpadů?

Podzim roku 2024 znamenal pro náš odpadový systém opravdu zatěžkávací zkoušku. Protože nebyl ve Zlínském kraji vyhlášen krizový stav, všechen odpad z povodní, při kterých byla zaplavena třetina obce, byl prohlášen za objemný a odvezen. A znamenal navýšení váhy o 22 kilogramů na osobu a rok. Proto jsme v roce 2024 poprvé nesplnili naši stanovenou normu a měli jsme 167 kilogramů na osobu.

Pořád je co vysvětlovat, pořád je co ukazovat

A tak v roce 2025 přišla další změna, co vás k tomu vedlo?

V roce 2025 jsme změnili vyhlášku a poprvé jsme přešli na platbu za svezené kilogramy. Stanovená částka byla pět korun za kilogram. A minimální hodnota byla dva kilogramy. Počet nádob se snížil na přibližně 115 a váha na osobu a rok se snížila na 109 kilogramů. Tady bych chtěl ovšem zmínit skutečnost, že zákon je postavený tak, že se tato částka za svezený odpad dá vybírat až po celém roce, a tak se obec na jeden rok připraví vlastně o jeden celý příspěvek od občanů. Bohužel nejde vybírat zálohy, jak je běžné u ostatních služeb, jako jsou voda, elektřina nebo plyn. Pro další rok byla platba zvýšena na šest korun na kilogram a minimální hodnota snížena na jeden kilogram.

Pane starosto, určitě jste při zavádění změn narážel na řadu překážek, které byly největší, na co si dát hlavně pozor?

Každou změnu bylo nutné především velmi dobře vykomunikovat s občany. Obecní noviny, letáky do schránek, ale i setkání s obyvateli. Některým lidem je velmi těžké vysvětlit, že papír není plast, že když je to stříbrné, není to vždy kov, a že odpad soukromých podnikatelů do tříděného obecního odpadu opravdu nepatří. I přesto se stane, že občas najdeme pytel s plastem, který se v polovině změní na pytel s papírem. Pořád je co vysvětlovat a pořád je co ukazovat. Za celé období se však nestalo, aby někdo z obce založil černou skládku. Bohužel ale tuto zkušenost máme z okolních obcí, odkud na náš katastr občas někdo vyváží odpad, který jejich obec netřídí, nesbírá nebo nevyváží.

Jaké jsou ekonomické parametry celého systému, jak to nyní pro obec vychází?

Do celkových výsledků odpadového hospodářství vždy započítáváme i práci obecních pracovníků a amortizaci svozového kontejnerového automobilu, přesto doplatek obce do systému je něco kolem 150 tisíc korun. Částka vybraná od občanů se již nezvyšuje, naopak mírně klesá. Pokud bychom nechali původní svoz, tak od roku 2019 zdražily svozové společnosti asi o 140 procent. Tudíž by v případě ponechání částky 400 korun na osobu a rok obec doplácela přes 1,5 milionu korun. Kdybychom chtěli částku vybrat od občanů, museli bychom poplatek razantně zvýšit na ideálních 1200 korun na osobu a rok, což je pro lidi neakceptovatelné.

Nejsme žádní ekologičtí fanatici

Takže se současný systém obci vyplatí a jinou cestou byste už nešel?

Vyvstávají určité otázky. Například neměl by za odpad odpovídat a řešit ho kraj? Je volební poplatek za odpady akceptovatelný? Zvedá se vždy jen po volbách… Jsou všechna nařízení o povinném třídění správná? Třeba násilím protlačovaný systém vracení PET lahví? Nebo velmi špatně je uchopeno nařízení o třídění textilu, který po vytřídění vůbec nikdo nechce, a proto obce dnes platí 22 až 25 korun za kilogram textilu. Nebo nám rovnou svozovka napíše, že textil nechce a že ho máte deklarovat jako objemný odpad. Má to pak celé smysl? Možná to naznačuje, že odrazuji od toho, aby se obce staraly o odpady. Ano, přidá to práci, ale nedovedu si představit, co bychom dnes bez našeho systému za odpady museli platit. Každé obci bych proto doporučil, aby se určitě na svůj systém odpadů podívala. Ten námi používaný není vhodný pro každého, ale pořád říkám, že každý správný starosta vypíchne ze zkušeností ostatních to nejlepší, dá to dohromady, a pokud chce a je vůle, tak nasbírané zkušenosti aplikuje na svou obec. Když si položím otázku, zda bych do toho šel znovu, odpovídám jednoznačně. Ano, mělo to smysl.

Pane starosto, můžete na závěr krátce popsat nějaké další chytré nebo environmentální projekty v Nedachlebicích?

Nejsme žádní ekologičtí fanatici, ale zastupitelstvo vždy hledělo dopředu na zelené projekty a na to, jak zlepšit životní prostředí. Ať už třeba výsadbou stromů a keřů v intravilánu, péčí o vodu, jako jsou záchytné a dešťové rybníčky, parkoviště nebo nový chodník, který pouští dešťovou vodu do trávy, nebo právě zavedením odpadového systému a péčí o les a biokoridor. Celkově se dá říci, že jsme za osm let vysadili nebo spolupracovali na výsadbě a nyní pečujeme o více jak 15 tisíc stromů a keřů. Na budově mateřské školy a obecním úřadu máme instalovanou fotovoltaickou elektrárnu, na kterou jsou napojeny baterie a veřejné osvětlení. Všechnu vyrobenou energii spotřebujeme. Z mateřské školy, kde hodně energie přes den spotřebuje kuchyň, samotná školka a dětská skupina, pak přebytky přesunujeme do Domova s chráněnými byty. Za zmínku také stojí, že od loňského léta nám obědy rozváží elektromobil, který po rozvozu používáme jako služební vůz. S malým autem se dobře parkuje a navíc ani parkování není v Uherském Hradišti zadarmo.

Michal Šverdík, spolupracovník redakce

Obec Nedachlebice má kolem 800 obyvatel. Zaměstnává správce budov a čtyři pracovníky, kteří se starají o odpady, zeleň a další věci. Obec má dům s chráněnými byty, mateřskou školku, v loňském roce dokončila dětskou skupinu. Před 26 lety si obyvatelé postavili nový kostel a obec postavila hřbitov s novou křížovou cestou. Na katastru jsou tři obecní rybníky, vedení obce nyní připravuje protipovodňová opatření, v rámci kterých vznikne další vodní plocha. Před schválením je nový územní plán s regulačním prvky, pozemkové úpravy jsou již hotové. V průběhu posledních let Nedachlebice získaly Zelenou, Oranžovou a v loňském roce i Zlatou stuhu Zlínského kraje v soutěži Vesnice roku.