Newsletter

Dostávejte to nejzajímavější ze světa veřejné správy i v našich newsletterech.

* Kliknutím na „Odebírat“ souhlasíte s našimi zásadami o Ochraně osobních údajů a zasíláním pravidelných newsletterů. Odhlásit se můžete kdykoliv.

RozhovoryŽivotní prostředí

Rozhovor s Davidem Janáskem, ředitelem Lesů města Olomouc, o certifikaci FSC

Lesy města Olomouce spravují přibližně 3 800 hektarů lesního majetku a patří mezi rostoucí počet českých měst a obcí, které získaly pro své lesy prestižní certifikát FSC. Prvotní impulz pro certifikaci byl ekonomický – lepší odbyt a cena dříví. Dnes vnímají jeho přínos také v záruce transparentnosti, komunikaci s veřejností a podpoře při jednání s orgány ochrany přírody. Ředitel David Janásek v rozhovoru vysvětluje, jak se certifikace promítla do každodenní praxe a proč může být inspirací i pro další městské a obecní lesy.

Co vás vedlo k rozhodnutí získat certifikát FSC?

Hlavním impulzem byl odbyt dřeva. V té době jsme měli problémy s prodejem některých sortimentů, zejména vlákniny. Jedním z hlavních odběratelů byla firma IKEA, která požadovala certifikát FSC. Navíc právě probíhala kůrovcová kalamita, takže na trhu byl velký přebytek dřeva. IKEA v té situaci začala výrazně preferovat dodavatele s certifikátem FSC. Bylo zřejmé, že bez certifikace budeme mít problém prodat dřevo za rozumnou cenu. To byl ten prvotní impuls.

Jak byste jednoduše vysvětlil, co FSC znamená pro správu lesů?

Podstatou je hospodařit tak, aby tady lesy byly i pro budoucí generace. FSC stojí na třech pilířích – ekonomickém, sociálním a environmentálním. Ekonomický je základ, bez něj to prostě nejde. Když si na hospodaření nevyděláme, není kam jít dál. Sociální pilíř znamená, že les není jen pro těžbu dřeva, ale má dlouhodobě sloužit celé společnosti – například k relaxaci, odpočinku nebo sportu. V rámci něj také aktivně spolupracujeme s místními firmami a s ochránci přírody. A environmentální pilíř je dnes kvůli klimatické změně naprosto zásadní – musíme lesy připravit na větší sucha, silnější větry a škůdce. Jde o to najít vyváženost mezi všemi třemi pilíři.

Jak FSC mění každodenní práci v lese?

Zásadní rozdíl je v systematičnosti. Standard nás vede k pečlivější evidenci a k dokumentování kroků, které jsme dřív jen „dělali“. Nejde o revoluci, spíš o zpřesnění a větší odpovědnost. Na stanovištích, které máme certifikovaná, jsme se snažili už v minulosti hospodařit v duchu této certifikace, takže požadavky FSC přirozeně navázaly na práci, kterou jsme již dělali.

Když se ohlédnete zpět, jak náročný byl proces certifikace?

Pro nás to až tak složité nebylo. Je potřeba si projít jednotlivé požadavky standardu a člověk si pak často uvědomí, že spoustu z nich už stejně splňuje. Velkou výhodou bylo pro nás také to, že jsme se stali součástí už existujícího skupinového certifikátu. Vedoucí skupiny už měl zpracované podklady a výklad Standardu FSC přeložený do naší běžné řeči. Stačilo porovnat, co už splňujeme, a některé věci lépe evidovat. Kolegům z jiných měst bych určitě skupinovou certifikaci doporučil – šetří čas i peníze a zjednodušuje administrativu.

FSC klade důraz na přírodě blízké hospodaření. Jak konkrétně to vypadá ve vašich lesích?

Během kůrovcové kalamity jsme byli přírodě blízkých metodách trochu brzděni, protože jsme museli rychle řešit nahodilé těžby. Ale dnes jsme se vrátili do normálu a v lese už neděláme jen to nezbytné, ale můžeme se věnovat tomu, co považujeme za správné pro budoucnost lesa.

Konkrétní příklad je lokalita Lošov. Tam už dnes hospodaříme nepasečně. To znamená, že tam nevznikají holiny. Má to ekologický i ekonomický dopad. Nemusíme uměle zalesňovat holiny – nakupovat sazenice, platit lidi, aby je vysadili. To jsou nemalé náklady. Když využijeme přirozenou obnovu, tyto náklady ušetříme. Zkrátka využíváme síly přírody. Sledujeme, co se v lese odehrává, a snažíme se to maximálně využít.

Vnímáte, že vám certifikát pomáhá při komunikaci navenek?

Lidé mají různé názory. Ale kdo má skutečně o FSC nějaké povědomí, ten chápe, že jsme opravdu nezávisle kontrolováni a že si v lese nemůžeme dělat, co chceme. Certifikát je pro nás zárukou transparentnosti a kvality hospodaření. Také nám pomáhá v komunikaci s orgány ochrany přírody. Ti vědí, co certifikát znamená a co za tím stojí. Měli jsme relativně dobré vztahy i před certifikací, ale vnímají, že se snažíme dělat něco navíc, než bychom museli. FSC je pro ně signál, že jdeme nad rámec běžných povinností.

Pojďme k financím. Vyplatí se vám certifikace finančně?

Finančně se nám certifikace rozhodně vyplácí. Ten úplně prvotní impuls byla právě otázka odbytu dřevní hmoty. Díky FSC jsme získali zásadní výhodu – mohli jsme dřevo okamžitě dodat, nezůstalo nám v lese půl nebo tři čtvrtě roku. A to je klíčové, protože kvalita dřevní hmoty rychle klesá a pak se to promítne do výkupních cen. Dnes už máme dokonce více odběratelů, kteří FSC certifikát přímo požadují. A jsou i odběratelé, kteří za certifikované dřevo dokážou zaplatit víc než za necertifikované.

Obzvlášť během kůrovcové kalamity to byl velký benefit. Dříví bylo po celé republice v neskutečném množství, zpracovatelské kapacity narazily na svůj strop. V té situaci nás obchodní partneři upřednostňovali právě díky FSC certifikátu. Celkově můžu říct, že FSC certifikát nám otevřel dveře k odbytovým možnostem, které bychom jinak neměli.

Obecních a městských lesů s certifikátem FSC v Česku stále přibývá. Kromě vás hospodaří podle FSC v Praze, Brně, Zlíně nebo třeba v Děčíně. Jak to vnímáte?

Vnímám to pozitivně. Na začátku mohla být pro některé subjekty bariérou cena certifikace. Ale právě skupinová certifikace to změnila. Čím více členů a čím více hektarů ve skupině, tím se výsledná cena razantně snižuje. Dnes už je na únosné úrovni, která ekonomiku hospodaření nějak zásadně nezatěžuje.

Myslím, že právě skupinová certifikace odstranila tu nákladovou bariéru a umožnila vstup dalším městským lesům. Každé město může mít jiný primární důvod. My jsme měli odbyt dřeva. Jinde to může být víc o prezentaci směrem k veřejnosti – ukázat, že dané město hospodaří v souladu s jasně stanoveným certifikátem, který definuje, co je ještě přípustné a co už ne. Někde to mohlo být i politické rozhodnutí zastupitelstva: chceme certifikát, abychom ukázali lidem, že se snažíme hospodařit dobře.

Co byste vzkázal kolegům, kteří spravují obecní nebo městské lesy a váhají, zda jít cestou certifikace FSC?

Záleží na tom, jaké jsou požadavky vlastníka. V našem případě má město zájem, aby byly zajištěny všechny funkce lesa – nejen produkční, ale i mimoprodukční, jako je půdoochranná, rekreační a další. Pokud má vlastník podobné cíle, certifikace je dobrá cesta.

Je to také o postoji daného lesníka. Pokud cítí, že je to dobrá věc a je tomu v rámci svého přesvědčení nakloněný, určitě ať do toho jde. Pokud už dnes hospodaří šetrně, certifikát mu dá osvědčující razítko, že to tak opravdu dělá.

Kam se chcete posunout v nejbližších letech?

Naším cílem je dál rozvíjet nepasečné hospodaření. Ušetříme náklady na umělé zalesňování a zároveň budeme moci rozvíjet ostatní funkce lesa. Chceme také zlepšovat lesní infrastrukturu – cesty, mosty, aby návštěvníci mohli bezproblémově procházet lesem. Rádi bychom také pokračovali v budování naučných stezek, kde lidem vysvětlíme, jak to v lese funguje a proč hospodaříme tak, jak hospodaříme. Ve zkratce – chceme, aby naše lesy byly pestré, odolné, příjemné pro návštěvníky a zároveň aby byly ekonomicky životaschopné.

Autor: Jakub Fabík, FSC ČR    

Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí. Informace nemusí vyjadřovat stanovisko MŽP.

 

Nejčtenější kategorie
Chytré město
571
Energetika
630
IT
542
Dotace a Finance
1673
Zdravé město
159

Nezmeškejte žádné informace!

Přihlaste se k odběru newsletteru a buďte stále v obraze