Obce by si měly dát pozor na dlouhodobý závazek k dodávkám velkého množství směsných odpadů

Již řadu let se řeší otázka, jaké kapacity pro energetické využití odpadů ještě Česká republika potřebuje a v jakých formách technologií. Je to téma, které zajímá investory a které se opakovaně diskutovalo na půdě Poslanecké sněmovny i Senátu, projednává se na krajských a obecních zastupitelstvech i odborných jednáních obecních spolků či profesních svazů. Stále více se řeší i v řadě evropských států a na mezinárodních konferencích.

Když téma velmi zjednodušíme, je jednou z klíčových otázek to, zda se má jít cestou spalování, resp. energetického využívání velkého množství neupravených směsných komunálních odpadů, nebo zda by se měl systém intenzivního třídění doplnit o moderní energetické koncovky na upravené nerecyklovatelné odpady, zbytky po třídění. Připomeňme, že téma se primárně netýká stávajících spaloven (zařízení pro energetické využití odpadu, ZEVO), spíše těch plánovaných.

Povinné cíle třídění definuje obcím zákon

Upravené odpady zbývají jako nerecyklovatelná část po procesech třídění na třídících linkách. Tříděných odpadů je stále více, jak lidé stále hojněji využívají systém barevných kontejnerů a jak rostou požadavky státu na třídění. To je pozitivní zpráva. Hlavní roli v tom mají obce a města a nastavení jejich systémů nakládání s odpady. Poprvé po třiceti letech mají totiž přímo ze zákona povinnost třídit své odpady na konkrétní úroveň. V roce 2030 to má být 65 % a k roku 2035 minimálně 70 % komunálních odpadů. Takový je požadavek zákona. Odborníci dodávají, že k tomu, aby Česká republika měla šanci splnit závazné cíle recyklace komunálních odpadů, bude třeba třídit a upravovat dokonce cca 85 % všech produkovaných komunálních odpadů.

Každý se nad tím číslem může zamyslet sám. Pokud má být v roce 2035 minimálně 65 % komunálních odpadů zrecyklovaných ve formě využitelných výrobků, kolik asi produkovaných odpadů k tomu musí být tříděno, aby se získalo potřebné množství kvalitních druhotných surovin pro samotnou recyklaci? Ano, vychází to na cca 85 %. V tomto směru jsou evropské priority jasné. Cílem má být příprava co největšího množství využitelných druhotných surovin. Evropa má surovin málo a situace se stále zhoršuje. Snaha EU je proto logická. Navíc unijní cíle aktivně podpořily všechny členské státy, včetně naší republiky.

Investoři se snaží zajistit si dodávky směsných odpadů

V konkrétních krajích má situace ještě jiné důležité souvislosti. Již delší dobu jsou obce a města lákány do různých forem systémů, družstev a spolků. Možná by někdo čekal, že jejich cílem bude dosažení zákonných cílů třídění či evropských cílů recyklace. To by se dalo pochopit. Ale není tomu tak. Cílem je zajištění dlouhodobých dodávek neupravených směsných komunálních odpadů do některé z plánovaných centrálních velkokapacitních spaloven (ZEVO). Z pozice investora spalovny je to snaha logická.

V tomto směru se řadě obcí a měst nabízejí smlouvy či memoranda ohledně budoucích dodávek velkého množství směsných odpadů. Jenže kolik mohou obce reálně mít takového zbytkového směsného odpadu k dispozici? Nejde o to, kolik je ho nyní, ale kolik ho bude za 5, 10 či 15 let. Evropské trendy toho, jak nakládat s odpady jsou přitom jasné a definované v balíčku oběhového hospodářství. A spalovna se staví zhruba na 30 let provozu.

Bohužel máme vážné případy kolize zájmů například z Německa, kde se tamní obce a sdružení obcí smluvně zavázaly k dodávkám velkého množství směsných odpadů do centrální spalovny. Obce ale tyto závazky nebyly schopny v dalších letech naplnit, a to díky pozitivnímu vývoji v třídění. Směsného odpadu bylo tak mnohem méně, než byl původní předpoklad. Pak tyto obce musely platit spalovně (ZEVO) velmi vysoké pokuty za nedodané směsné odpady (tzv. doložka bring or pay). Pokuty byly v řádech až několika milionů eur.

Proč jsou potřeba podpisy obcí

Dříve než si popíšeme, na co by neměla obec při své analýze budoucího plnění zákonných povinností zapomenout, shrňme si důvody, proč je pro nové spalovny (ZEVO) důležité smluvně si množství obcí zavázat. Je jich hned několik, ty klíčové si alespoň ve výčtu uveďme.

Investoři prakticky všech podobných projektů usilují o získání dotací na svou spalovnu (ZEVO). Obecně už se ví, že dotace na spalovny neupravených směsných komunálních odpadů (SKO) zakazuje evropský operační program Životní prostředí 2021 – 2027 (OPŽP). Vymínila si to takto Evropská unie s odkazem na potřebu plnění cílů balíčku oběhového hospodářství. Podobný zákaz byl již i v minulém OPŽP. Investoři ale nově spoléhají na Modernizační fond. Zde sice EU také nepovolila dotace do spaloven (ZEVO) na SKO v rámci „obecného schématu“. Ovšem investoři věří, že v tomto programu nebude mít EU obavy z negativního ovlivnění cílů oběhového hospodářství ze strany spaloven.

Na odborných jednáních se opakovaně prezentovalo, že teoretická šance na dotaci by snad možná byla, pokud by konkrétní projekt spalovny prošel přísným individuálním posouzením v Bruselu. Mezi posuzovaná kritéria by pak například patřilo:

• kapacita spalovny nesmí v místě ohrožovat splnění recyklačních cílů EU;
• princip blízkosti – odpady musí být z daného regionu a blízko spalovny, přepravní vzdálenosti nemají být dlouhé;
• bude se řešit uhlíková stopa dané technologie, včetně zajištění svozu neupravených směsných odpadů do spalovny;
• musí se prokázat soulad s požadavky komunální sféry – měly by zde být memoranda s obcemi o dodávkách odpadů, která prokážou, že recyklační a třídící cíle nebudou v daném regionu ohroženy;
• z odpadů před spalovnou by měly být vytříděny využitelné složky apod.

Předposlední bod ukazuje jeden z důvodů, proč aktuálně pověření zástupci těchto projektů usilují mezi obcemi v dotčených krajích o podpis a závazek dodávek ze strany obcí. Poslední bod pak potvrzuje praxi, která se již v řadě evropských zemí rychle rozvíjí. A sice to, že i před dosavadními spalovnami jsou přistavovány třídící linky, které mají třídit/vytřiďovat recyklovatelné složky z přijímaných odpadů. V České republice takovýto moderní projekt plánuje například město Brno před svou spalovnou (ZEVO), a tak chce ještě navýšit účinnost svého systému třídění, což je jednoznačně pozitivní.

Ale zpět k tomu podstatnému v tomto článku. Kolik vlastně budou obce reálně mít svého směsného odpadu? K jakému množství se mohou upsat, aby zároveň neriskovaly nesplnění zákonných povinností třídění?

Obce by si měly udělat analýzu množství odpadů

Je vhodné, aby si obec udělala se stávající svozovou firmou, ať už obecní nebo privátní, kritickou analýzu situace a výhled nejlépe až k roku 2035. Roky měření cílů jsou 2025, 2030 a 2035 a základem výpočtu musí logicky být produkované množství komunálního odpadu v obci. Dále je třeba do výpočtu dosadit povinné cíle třídění plynoucí ze zákona. Tedy k roku 2035 musí obec vytřídit minimálně 70 % svého komunálního odpadu. A pokud bude mít ČR postupem let problém s plněním cílů recyklace, je možné očekávat navýšení nutnosti třídění až na zmíněných 85 %.

Část produkovaného komunálního odpadu bude jistě ve formě nevyužitelného odpadu, což bude např. klasický popel či jiný nevyužitelný inertní odpad. Takový odpad může podle EU i české legislativy na skládku v míře maximálně 10 %.

Při analýze by obec neměla zapomenout ani na to, jakou kvalitu bude mít zbytkový odpad v černé popelnici, pokud z něj bude efektivním a dobře fungujícím obecním systémem vytříděno zákonných 70 % využitelných odpadů. Jaká asi bude jeho výhřevnost? Které složky dávající odpadu výhřevnost potřebnou pro zvažovanou spalovnu směsných odpadů v černé sběrné nádobě budou? Mnoho jich nebude, pokud budou vytříděny povinné složky jako papír, plasty, sklo, kovy, textil, bioodpad, oleje a tuky a výrobky podléhající zpětnému odběru.

Navíc, klasická spalovna (ZEVO) je konstruovaná pro odpady s výhřevnosti v intervalu 8–12 MJ/kg. Takové parametry u odpadu v černé popelnici jen těžko najdeme, pokud obec naplní svou zákonnou povinnost vytřídit 70 % komunálních odpadů. Analýzy svozových společností ukazují, že po intenzifikaci třídění bude výhřevnost zbytkového obsahu černé sběrné nádoby nižší než 6,5 MJ/kg.

Každé obci by mělo na základě takovéto analýzy dat obecního systému odpadového hospodářství vyjít, jaké množství zbytkových odpadů bude mít za 5, 10 i 15 let. A jakou kvalitu bude tento odpad mít.

Potřebujeme energetické koncovky na nerecyklovatelné odpady

Energetické využití odpadů má v odpadovém hospodářství svou nezastupitelnou roli. Ne všechny odpady je přece možné recyklovat. Ale prioritou dalšího období je podle evropské legislativy třídění odpadů. EU usiluje o to, do roku 2030 radikálně snížit produkované množství zbytkových (směsných) komunálních odpadů o 50 %. K tomu je definovaný cíl v Akčním plánu EU k oběhovému hospodářství. Dramatické snížení množství produkovaných směsných odpadů tedy logicky plyne z pouhé matematické úvahy při respektování zákonem stanovených cílů třídění. Směsných odpadů ve srovnání se současností reálně mnoho nebude.

Nicméně už v roce 2021 jsme si vyzkoušeli, že Česká republika má nedostatek kapacit na energetické využití výmětů z třídiček, jinak řečeno nerecyklovatelných zbytků po třídění. Množství těchto odpadů naopak roste, jak lidé více třídí a více využívají barevných kontejnerů. Zkušené energetické firmy se proto již vydaly touto cestou. Konkrétně na Moravě se brzy otevře tolik potřebná kapacita na upravené odpady a paliva z odpadů (TAP) – tzv. multipalivový kotel. Zařízení nemá však povolené přijímat zbytkové směsné komunální odpady, aby v regionu nepodvazovalo cíle třídění. O to více vytváří prostor pro uplatnění upravených/vytříděných nerecyklovatelných odpadů. Zde je jistě velký prostor i pro další investory, kteří chtějí pomoci rozumnému a potřebnému vývoji odpadového hospodářství.

Závěr

Obce by neměly zapomínat, že to, kde budou uplatňovat své odpady v dalších letech, bude souviset s otázkou soutěžení v čase o cenově výhodné podmínky. Vývoj v technologiích využití odpadů jde mílovými kroky kupředu. Už nyní se na trhu objevuje řada firem, které deklarují, že budou odebírat odpady od obcí pro své moderní technologie. Je proto na místě otázka, zda se má obec jakkoli dlouhodobě zavazovat k dodávkám velkého množství směsných odpadů.

Petr Havelka,
výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství
www.caoh.cz