Kávou to nekončí, kávou to začíná, zní motto startupu reKáva. Tým nadšenců z Prahy dává smysl kávové sedlině, která by jinak skončila ve směsném odpadu. Sedlina je bohatá na veškeré živiny potřebné k růstu, tak proč toho nevyužít? Kavárny a organizace se mohou přihlásit ke svozu sedliny do kompostérů a třeba i vy si můžete doma na kávové sedlině vypěstovat hlívu ústřičnou. „Náš inspirativní projekt sklízí úspěch. Je to sice malý, ale významný dílek přispívající k řešení odpadů. Praha a startupový svět ví, kdo je reKáva,“ říká jeho zakladatelka Jana Šrámková.

V Česku vyprodukujeme za rok 80 tisíc tun kávové sedliny. Na dně šálku průměrného Čecha zůstane ročně 3,5 kila kávové sedliny a taková běžná kavárna vytvoří 1,5 tuny sedliny. Vyhozený odpad nepřímo přispívá k emisím skleníkových plynů. Že to není zanedbatelné množství, si myslela i Jana Šrámková, která se před pár lety zabývala otázkou třídění odpadu v jedné neziskové firmě. Když nevěděla, jak se vypořádat s kávovou sedlinou, začala hledat řešení.

„Nejdříve jsem neúspěšně pátrala na internetu. Pak jsem napsala do Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN), kde jsem se dozvěděla, že firmy to čím dál více považují za problém, ale neexistuje žádná organizace ani projekt, které by se tím zabývaly,“ vzpomíná. „Nejtěžší bylo vytrvat a realizovat moji vizi, nevzdat to těsně před cílem. Najdete tolik drobností, které je potřeba vyřešit. Mít svůj vlastní produkt a do toho provozovat logistickou službu je velmi náročné. Musela jsem se smiřovat s tím, že nebude hned všechno perfektní.“

Co s lógrem ze statisíců šálků kávy?

S původní myšlenkou odklánět kávovou sedlinu do komunitních zahrad se Jana Šrámková přihlásila do akceleračního programu Social Impact Award.  „Na začátku jsem si ověřovala, že kavárny a organizace by o to měly zájem, že nežiju v bublině a nemyslím si jen já, jak je to dobré. Podle mě je to problém hodně startupů. Mají nápad, který považují za úžasný, ale nezeptají se ostatních na názor, a pak zjistí, že až tak úžasný vlastně není,“ popisuje.

„Když si uděláte dobrý průzkum a navážete kontakty, máte z půlky vyhráno. Bez finanční a lidské podpory bychom to nezvládli. Výhoda byla, že partnery jsem nijak přesvědčovat nemusela, chtěli do toho sami jít. Sehnala jsem jich postupně spoustu, ať už je to poradenská společnost PwC, samotné město nebo operátor ICT.“

V dalším roce začala Jana Šrámková na INCIEN studovat dvousemestrální kurz, kde se od jedné z účastnic dozvěděla o nizozemské společnosti Rotterzwam, která na kávové sedlině pěstuje hlívy ústřičné. „Pěstováním hlívy jsme se inspirovali v Nizozemí, ale co se týče logistiky, dělá ji Rotterzwam na rozdíl od nás manuálně. V tom je reKáva jedinečná a inovativní. Jsme první v Evropě a pravděpodobně i na světě, kdo v této oblasti přináší tak unikátní řešení. Sbíráme data, vydáváme reporty a vypadá to, že budeme mít i unikátní metodiku. Momentálně ji připravujeme pro posouzení odborníkům,“ uvádí.

Zpátky do půdy

V případě chytrého svozu putuje sedlina z kávovaru do chytrého koše. Na jeho víčku je senzor, který pomocí ultrazvuku měří, jak rychle se koš plní a jaké má sedlina vlastnosti. „Díky tomu můžeme plánovat svozy. Ve chvíli, kdy je koš plný, si pro sedlinu přijede řidič na elektrickém kargo kolu,“ vysvětluje Jana Šrámková. Víčko se senzorem zůstává na místě, mění se jen plná nádoba za prázdnou. „Sedlinu potom rozvezeme v té nejlepší kvalitě do lokálních komunitních zahrad, kde slouží jako součást kompostu lokálním zahrádkářům. Všechno děláme stoprocentně s ohledem na životní prostředí.“

Momentálně reKáva testuje svoz v rámci pilotní projektu s osmi organizacemi v Praze. „Chodíme do terénu a kontrolujeme, jak to funguje, jestli realita, co je v koši a co vidíme v aplikaci, odpovídá. Pokud půjde vše dobře, na jaře vyhodnotíme výsledky a spustíme ostrý svoz,“ upřesňuje Šrámková. Služba nebude určena jen pro kavárny, ale i pro firmy a veřejné instituce, jako jsou například Pražský Magistrát nebo Podnikatelské a inovační centrum Prahy, zapojené v pilotním projektu.

Právě zapojení do všech oblastí považuje Šrámková za velkou výhodu. „reKáva je startup, který spolupracuje v podstatě se všemi: s jednotlivci, firmami, akademickou i veřejnou sférou, kam spadá magistrát. Město nás podporuje, protože je to v souladu se strategickým plánem rozvoje. Málokterý startup tolik souvisí s městem a životním prostředím.“

V plánu je také aplikace do dalších deseti velkých českých měst a zahraničí. „Nechceme expandovat s firmou jako takovou, ale prodat naše výjimečné logistické řešení. Protože Evropa je v dnešní době globální, bude možné implementovat naše řešení, na kterém se musí podílet více partnerů, velmi podobně i v zahraničí. Například Rohlík, se kterým na svozu spolupracujeme, je rozšířen do různých zemí. Jednou by se nám také líbilo, aby se naše data stala součástí pražské městské platformy Golemio,“ vypočítává Šrámková.

Možné expanzi do zahraničí napomohlo reKávě i letošní 2. místo v soutěži Nakopni Prahu. Díky tomu se mohla prezentovat na světovém Expu v Barceloně zaměřeném na Smart City a největším cirkulárním Expo v italském Rimini. „Sbírali jsme tam kontakty a zatím nejvíce se rýsuje spolupráce s Itálií a Brazílií,“ dodává Šrámková.

Z kávové sedliny hlíva ústřičná

Každý člověk s láskou ke kávě a životnímu prostředí si pak může sám v pohodlí domova nebo kanceláře vypěstovat v Growkitu hlívu ústřičnou. Houba vyroste za čtyři až šest týdnů. Growkit je z boku přelepený páskami, které se postupně odlepují současně s tím, jak hlíva roste. Samozřejmostí jsou výukové newslettery, které procesem provází. Aktuálně jsou dostupné pro ty, co se zaregistrují se svým Growkitem, na webových stránkách reKávy v textové a obrázkové formě. Brzy budou obohaceny také o edukační videa.

E-shop s growkity má reKáva otevřený necelé dva měsíce a už teď eviduje velkou poptávku. „Denně přijímáme tři až čtyři objednávky. Je to sice ovlivněné Vánocemi, ale i tak je to na začínající projekt solidní. Více jak deset objednávek denně bychom zatím ani nestihli kapacitně vyřešit, takový ohlas jsme nečekali,“ líčí Šrámková.

Zatím nemůže startup pěstovat hlívy ve velkém, protože na to nemá prostory. To by se mohlo změnit příští rok. „Ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou chceme vybudovat první Hlíva Hub z lodního kontejneru,“ představuje Šrámková své plány.

Na pěstování hlívy je postaven i projekt Growkity do škol, který odstartuje v únoru. Účastnit se budou mateřské a základní školy z Prahy 13. „Úvodní workshop s dětmi povedeme my, další hodiny už si převezmou učitelé, pro které jsme sestavili metodiku a pracovní listy.“

Kromě toho chce reKáva od září pořádat i workshopy pro širokou veřejnost, a to ve Skautském institutu v centru Prahy, kde sídlí. „Ve druhém patře najdete Showroom s growkity, kde budeme lidem ukazovat, jak to funguje. Kávovou sedlinu si vezmeme z kavárny v prvním patře a pak budeme vracet zpět hlívy, ze kterých uvaří polévky,“ uvádí Šrámková.

reKáva ale nehodlá skončit jen u polévek, potenciál vidí ve dvou dalších produktech. „První je náš záměr dělat z hlívy pivo, což je v Nizozemí už běžná praxe. ČZU má svůj pivovar, takže by to bylo v menším množství možné.“ Druhou možností jsou pesta. „Pesta budeme dělat z čerstvých hub nasekaných najemno, přidáme koření a zakonzervujeme olejem,“ dodává Šrámková.