Někdejší textilní velmoc našla využití pro tovární architekturu

Polské město Lodž je příkladem toho, jak lze využít industriální dědictví, aby posloužilo místním a přilákalo turisty z celého světa. Po celém městě probíhají revitalizace továrních areálů. O tom, co bude v bývalých fabrikách, rozhodují do značné míry obyvatelé města a podílí se také na změnách ve veřejném prostoru. Výsledek ocenila redakce prestižního časopisu National Geographic Traveller.

Lodž byla na počátku 19. století obcí, kde žilo pouhých 800 obyvatel. Během několika dekád se přeměnila v půlmilionovou textilní velmoc, kam mířili investoři ze západní a střední Evropy. Tovární budovy z červených cihel vyrůstaly po celém městě a v centru přibývaly paláce a noblesní činžovní domy. V 90. letech minulého století průmyslová výroba skomírala a místní řešili dilema, které dobře známe i z Česka: co s opuštěnými továrními areály? V roce 2006 jistý soukromník opravil areál zvaný Manufaktura, kde jsou kavárny, restaurace, obchody, ale také dvě muzea, odkazující na období největší slávy tohoto města. Tento projekt inspiroval vedení města, aby se začalo systematicky věnovat industriálnímu dědictví. Po celé Lodži je 200 továrních budov a komplexů, ale městu patří jen desetina. Podle Tomasze Koralewskiho, ředitele Lodz Tourism Organization, byla právě Manufaktura jedním z důležitých impulsů pro celkový restart města.

Originální destinace

Lodž je čtvrté největší město Polska. Žije zde 670 tisíc obyvatel. „Není tu hrad, zámek ani církevní památka jako v ostatních velkých polských městech. Pro Lodž jsou typické továrny. Přestali jsme se stydět, že jsme šedé tovární město a řekli jsme si, že právě továrny budou naším hlavním lákadlem. A tahle strategie se vyplatila. V roce 2019 jsme dosáhli milníku, kdy k nám přijelo milion turistů především z Polska, Anglie a Německa. Nyní se snažíme přilákat turisty z Česka, a proto jsme nedávno vytvořili českou verzi našeho webu a zorganizovali press tripy pro novináře z Česka,“ říká Tomasz Koralewski. Velký podíl na obnově centra města má rozhodnutí radnice, která se pustila do oprav činžovních domů z přelomu 19. a 20. století na hlavní promenádě – čtyřkilometrové ulici Piotrkowska. „Šlo o rekonstrukci zhruba stovky domů. Nejdřív bylo potřeba přesvědčit místní, aby se na rok nebo i déle přestěhovali na sídliště. Asi si umíte představit, že to nebylo jednoduché vyjednávání. Když žijete celý život v centru, tak se vám nebude chtít do úplně jiného prostředí. Rekonstrukce domů trvala skoro tři roky, a když skončila, nastala paradoxní situace. Někteří lidé si na sídlišti zvykli, a nechtělo se jim zpátky do centra. Nakonec se do původních domů vrátilo jen 60 % procent obyvatel,“ říká Malgorzata Loeffler z lodžské radnice.

Klidnější veřejný prostor

Tovární budovy se postupně mění v knihovny, muzea, galerie a místa komunitního setkávání. V továrních areálech se vloni konaly velkolepé oslavy 600. výročí založení města, letos tu budou Lodžské letní slavnosti. Obyvatelé města se mohou zapojit do transformace svého okolí například pomocí online nástroje VoxPopuli. Místní na web nahrávají své názory na revitalizační aktivity nebo změny v každodenním životě ve městě jako například na dopravní infrastrukturu nebo názvy nových ulic. „Lodžská radnice má participativní rozpočet. Pro období 2023/2024 bylo vybráno téměř 800 nápadů – například rozšíření sítě cyklostezek, komunitní projekty a tipy na další woonerfy,“ říká Koralewski. Ostatně woonerf již v Lodži funguje od roku 2014 a podnět vzešel právě od obyvatel města. Tento koncept pochází z Holandska a kombinuje v jedné ulici prostor pro pěší, cyklisty i auta, která však mohou jet sníženou rychlostí (20 km za hodinu).

Prohlédněte si naši fotogalerii

Prestižní ocenění

Místní uvítali, že woonerf podpořil komunitní život v ulicích: veřejný prostor se díky snížené rychlosti aut zklidnil a víc lidí tráví čas venku – posedávají na lavičkách, na zahrádkách kaváren či restaurací. Součástí dlouhodobé strategie Lodže je, aby byl život ve městě přizpůsoben potřebám obyvatel i turistů. Proto radní podporují ekologickou dopravu. „Samozřejmě, že není vždy snadné vyjít všem vstříc, protože někteří místní, ale i turisté by chtěli víc parkovacích míst v centru. My se ale snažíme víc propagovat městskou hromadnou dopravu. Radnice také přispívá na používání sdílených kol, což je čím dál oblíbenější dopravní prostředek. Síť cyklostezek i woonerfů se neustále rozrůstá, jsou nejen v centru, ale i v předměstských částech Lodže,“ říká Koralewski. Podle radní Malgorzatty Loeffler je součástí ekologických aktivit i to, že po celém městě přibývají stylové veřejné fontány, které odkazují na industriální ráz Lodže. V roce 2022 toto výjimečné město získalo ocenění prestižního časopisu National Geographic Traveller a jako jediné místo v Polsku se dostala do žebříčku Best of the World 2022. Lodž zvítězila v kategorii Udržitelný rozvoj.

Umění na fasádách

Lodž však láká nejen běžné turisty z celého světa, ale i výtvarníky, kteří zde mají možnost vytvořit originální dílo na fasádách domů. V uplynulých letech vzniklo více než 200 tzv. muralů – velkoformátových obrazů nasprejovaných na fasádách. Uvidíte je doslova po celém městě. Řada z nich odkazuje ke konkrétním  událostem z minulosti, např. z období největší slávy Lodže nebo k lodžskému ghettu, kam byli za války deportovaní Židé z Československa. „Před lety sem přijela izraelská autorka Nitzan Mintz. Její dědeček tu žil před válkou, naštěstí stihl vycestovat do tehdejší Palestiny. Její mural je báseň, která pomyslně vrací Židy do jejich rodného města. Chtěla ji namalovat na zeď v místech, kudy často chodí místní hooligans a skandují protižidovské pokřiky. Napadlo mě, že tohle se asi bez konfliktu neobejde, ale naštěstí se osvědčilo to, co už mnohokrát: před každou tvorbou muralu organizujeme setkání s  místní komunitou a diskutujeme o konkrétním díle,“ říká Teresa Latuszewską-Syrda, ředitelka nadace Urban Forms. Původně její tým plánoval sedm muralů v centru města, ale ohlas místních jej mile překvapil a po domluvě s radnicí se podařilo získat finance i prostory po celém městě. „Lodž se za poslední roky hodně změnila k lepšímu hlavně díky revitalizaci továren, ale také díky muralům. Skoro každý den se nám ozývají další lidé a nabízejí svůj dům pro nový obraz na fasádě,“ říká ředitelka nadace.

Judita Matyášová