Řada obcí odmítla chemickou likvidaci plevele z veřejných prostranství

Stále víc měst a obcí v České republice přestává při odstraňování plevele z chodníků a veřejných prostranství používat glyfosáty včetně nechvalně známého herbicidu Roundup. Představitelé Brna, Jeseníku, Příbrami, Loun, Kutné Hory nebo i menších sídel, jako jsou moravské Kralice na Hané či Pozořice, připouštějí, že alternativní metody mohou být o něco komplikovanější a dražší, za čisté životní prostředí však rozhodně stojí.

Šetrný přístup k životnímu prostředí

K rezolutnímu kroku se rozhodlo město Jeseník v srdci nejvyšších moravskoslezských hor a herbicidy přestalo používat úplně. „Přimělo nás k tomu blížící se legislativní omezení používání těchto chemických přípravků a snaha omezit na veřejných prostranstvích města užívání látek potenciálně ohrožujících lidské zdraví,“ vysvětluje Monika Nepejchalová z oddělení majetku na Městském úřadu v Jeseníku.

Plevel město likviduje aplikátorem horké páry a zametacím strojem s ocelovými kartáči. „Vyžaduje to častější zásahy na stejných místech. Některé chodníky a krajnice je nutné čistit třeba i třikrát během jedné sezóny, což znamená vyšší finanční náročnost, i přesto o návratu neuvažujeme. Ekonomické hledisko není jediným faktorem a ekologicky šetrný přístup k životnímu prostředí, ve kterém žijeme, převládá,“ dodává.

Podle Moniky Nepejchalové si představitelé každého města nebo obce musí sami zvážit, co je pro ně nejlepší. „Například i Kutná Hora, která má třikrát více obyvatel než Jeseník a spravuje i významné historické centrum, už v roce 2015 začala s hubením plevele pomocí spařování horkou vodou. Je to hlavně o vůli a rozhodnutí,“ řekla.

Naděje je v mladé generaci

Na ekologickou likvidaci plevele vsadil městys Pozořice, který leží východně od Brna pod jižními vrcholky Drahanské vrchoviny. „Významně jsme omezili používání chemických přípravků pro likvidaci plevelů, což je přijímáno velmi vstřícně. Je to impuls pro všechny, že když to jde ve velkém objemu, lze se bez chemie obejít i na zahrádkách. Naději vidím především v mladé generaci, která k přírodě přistupuje s větší odpovědností, než tomu bylo u jejich rodičů,“ pochvaluje si rozhodnutí zbavit se chemie místostarostka Tereza Jiráčková.

Městys postupně vyzkoušel odplevelovací kartáč jako nástavec na křovinořez, pálení plevele plynovým hořákem a využíval také pojízdný stroj s ocelovým kartáčem, který dobře zvládl zámkovou i žulovou dlažbu. „Nevýhodou odplevelování tímto způsobem je nutnost spolupráce více pracovníků. Jeden odpleveluje, druhý zametá a uklízí materiál. Nejlepším řešením se nakonec ukázal zametací stroj, který má využití během celého roku. V zimě na úklid sněhu, čímž snížíme zejména množství soli, během roku pak na uklízení komunikací a chodníků a na podzim na úklid listí,“ vysvětluje místostarostka.

Dodává, že plynový hořák se na odstraňování plevele nehodil. Pracovníkům technických služeb nevyhovoval především z toho důvodu, že v blízkosti záhonů krytých kůrou hrozilo riziko požáru.

„Glyfosáty dnes používáme jen zcela výjimečně. Například na likvidaci starých keřů rostoucích ve svahu, kde by se jen těžko zajišťovala manuální likvidace. Glyfosát je pak aplikován štětcem na řezu větví,“ doplňuje. Velkou výhodou je podle ní, když se na ekologické péči o zeleň shodnou všichni zainteresovaní – vedení obce, pracovníci v údržbě i obyvatelé. „Odměnou je vědomí, že našim dětem předáme krajinu nezamořenou chemií a s čistou spodní vodou,“ vybízí místostarostka.

Stroj přijde na statisíce, ale má široké využití

Podobnou cestou se vydalo i nedaleké Brno. „Vyloučili jsme glyfosáty při omezování plevelů a omezili jsme i další pesticidy. Plevel likvidujeme horkou vodou, mechanickým kartáčem a horkým vzduchem. Je potřeba si však uvědomit, že pokud budou glyfosáty dál levné, tak náklady například u horké vody jsou mnohem vyšší. Nelze ale přihlížet pouze k finanční stránce, je nutné do rozhodování začlenit také veřejný zájem a zdravé životní prostředí. V neposlední řadě je důležité i zdraví pracovníků, kteří musí s postřiky pracovat,“ vysvětluje Tomáš Trnka ze společnosti Veřejná zeleň města Brna.

Herbicid Roundup přestalo používat i město Příbram, které si už před lety pořídilo stroj na horkou páru. V roce 2018 přišel na 424 tisíc korun. „Od té doby se stroj hojně využívá v boji s trávou a plevelem na chodnících ve městě, případně na mytí odpadových nádob od usazené špíny, anebo na graffiti. Stroj pracuje na bázi ohřívané vody, a to až do 95 stupňů. Spaří tak veškerou zeleň na povrchu, která později uschne bez potřeby použití jiných zdravotně závadných prostředků. Velice se nám osvědčil i při mytí odpadových nádob, laviček a dalšího mobiliáře na území města,“ konstatuje ředitel Technických služeb města Příbram Pavel Mácha.

Chemické postřiky a otravy psů

Chemické postřiky vyloučily nebo omezily na nejmenší možnou míru i další města v republice, například Louny. „V minulosti jsme používali ve velké míře na plevel přípravky jako Roundup nebo Touchdown, kde jsou účinnou látkou glyfosáty. Vzhledem k tomu, že přibývalo stížností hlavně od majitelů psů, že postřik neblaze působí na jejich mazlíčky, zakoupili jsme technologii na likvidaci plevele horkou vodou a omezili postřik chemickými prostředky,“ potvrdil Václav Jelínek ze společnosti Technická správa města Louny.

Zařízení na likvidaci plevele horkou vodou je nainstalováno na malém nákladním vozidle, součástí je vyvíječ horké vody a nádrž na 1000 litrů. Voda ohřátá na 92 stupňů se dostává až ke kořenům rostlin, ničí její buněčnou strukturu a rostlina následně usychá. Louny tak likvidují kolem 95 % plevele.

S otravami psů mají neblahé zkušenosti chovatelé z Prostějova. Jedovaté glyfosáty zde v minulých letech způsobily sérii otrav psů a kritici opakovaně prokázali, že Roundupem místní technické služby ošetřovaly i plochy v bezprostřední blízkosti dětských hřišť nebo mateřských školek.

Ve městě vznikly dvě petice za zákaz glyfosátů, které dohromady podepsalo téměř 2500 lidí. „Obyvatelé vyjadřují svůj nesouhlas se současným způsobem ošetřování veřejné zeleně. Není třeba dělat vše pouze na efekt a mít sterilní ulice. Určitá míra zaplevelení jistě neuškodí čistotě města a ze zkušeností z jiných měst víme, že veřejnost je tolerantní, když ví, že to vede ke zdravému životnímu prostředí,“ apelovala na místní radnici jedna z autorek petice Jana Jílková z Prostějova.

Městské zastupitelstvo v Prostějově sice petici vzalo na vědomí, glyfosáty však nezakázalo. Město nicméně pořídilo zařízení na likvidaci plevele horkou vodou. „Z testovaných metod nechemickou cestou vychází jako nejúčinnější, a tedy nejpoužitelnější, metoda likvidace plevele horkou vodou či horkou párou. Tento způsob si však vyžádá nemalé peníze,“ uvedl před časem náměstek primátora Prostějova Jiří Pospíšil. Jen v loňském roce, kdy se glyfosáty několik měsíců v Prostějově vůbec nepoužívaly, vyšly náklady na likvidaci plevelů pomocí horké tlakové vody zařízením ECLIP na více než 900 tisíc korun.

V Kralicích na Hané náklady nevzrostly

K zákazu glyfosátů se rozhodl i městys Kralice na Hané nedaleko Prostějova. „Domníváme se, že chránit přírodu a chovat se ekologicky, je povinností každého z nás. Všichni si chceme naši planetu udržet v co nejlepším stavu pro budoucí generace. Proto jsme se po nástupu do funkce v polovině roku 2019 zajímala o to, jakým způsobem u nás probíhá údržba zeleně, a zjišťovala jsem spotřebu chemických látek. Zjištění nebyla příznivá,“ zavzpomínala starostka Kralic na Hané Veronika Petrželová Bašná.

Vybraný pracovník téměř denně po celou sezonu podle ní procházel Kralice a postřik aplikoval po celé šířce chodníku. Starostka se to snažila změnit a časem začala přesvědčovat pracovníky obce, aby chodníky co nejvíce ošetřovali mechanicky. „Neměli jsme žádnou mechanizaci a ruční odstraňování plevele bylo fyzicky i časově velmi náročné. Zjišťovala jsem proto jiné možnosti například octem, solí nebo horkou párou,“ popisuje starostka.

Vedení městyse se bylo podívat v Jeseníku, nakonec se rozhodlo pro mechanický likvidátor plevele. „Jeho používání se osvědčilo. S jeho pomocí čistíme obruby okolo cest, ale i spáry mezi zámkovou dlažbou či dlažebními kostkami. Práci zvládnou i ženy, což je velké usnadnění,“ je nyní spokojená starostka. Glyfosáty, které Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny označila za pravděpodobně karcinogenní, tak Kralice na Hané přestaly úplně používat od loňského roku.

V městysu s necelými dvěma tisíci obyvatel přitom náklady na hubení plevele podle starostky vůbec nevzrostly. „Naši pracovníci mají akorát o trochu víc práce,“ odtušila Veronika Petrželová Bašná.

Miroslav Šverdík