Společnosti EKO-KOM zpracovala údaje z ročních dotazníků od obcí

O tom, kolik platí lidé v jednotlivých lokalitách za svoz odpadu, se mluví poměrně často. Málokdy se ale řeší daleko zásadnější téma, a to celkové náklady jednotlivých obcí na odpadové hospodářství. To, že lidé ve většině obcí ČR, mají nádoby na směsný odpad a mnohé odpady mohou třídit do barevných nádob, není zadarmo. Jaké byly loni náklady obcí na odpadové hospodářství, přibližují statistiky Autorizované obalové společnosti EKO-KOM, která tyto údaje dlouhodobě sleduje v ročních dotaznících od obcí.

Náklady na odpadové hospodářství obecně závisí na množství a struktuře odpadů, pro které je služba zajišťována, dále pak na rozsahu a způsobu poskytované služby v souladu s legislativními požadavky a v neposlední řadě také na mandatorních výdajích daných legislativou (například poplatky a daně). Výše uvedené faktory ovlivňuje také životní úroveň obyvatel v jednotlivých regionech a jejich spotřební vzorce chování, hustota osídlení, geografické podmínky, dopravní obslužnost území, způsoby sběru a svozu komodit, dostupnost a vybavenost technologií pro nakládání s odpady, konkurence firem nakládajících s odpady, způsob stanovování ceny za službu a další.

Do celkových nákladů obcí jsou zahrnuty náklady na tříděný sběr využitelných odpadů, oddělený sběr biologických odpadů od občanů, oddělený sběr nebezpečných odpadů, sběr objemných odpadů, směsný komunální odpad, případné platby jiným obcím za využití jejich sběrného dvora, koše na veřejných prostranstvích, úklid veřejných prostranství a černé skládky. Mezi nákladově nejvýznamnější skupiny patří směsný komunální odpad, tříděný sběr využitelných složek (papír, plast, sklo, kov a nápojový karton) a objemný odpad.

Největší podíl nesou náklady na sběr a svoz směsného komunálního odpadu – v roce 2021 to bylo 52 %. S cca 24 % následoval tříděný odpad a dalšími významnými složkami jsou náklady na objemný odpad a náklady na bioodpad.

Zhruba 11 % z celkových nákladů pak připadá na ostatní položky, jako jsou náklady na provoz sběrného dvora, odklízení černých skládek, úklid litteringu (volně pohozeného odpadu) nebo sběr a svoz nebezpečných odpadů.

Pokud srovnáme celkové náklady jednotlivých krajů, tak nejvyšší loni vykázal Středočeský kraj – 1 421 Kč na obyvatele. Následují Karlovarský kraj a Ústecký kraj. Naopak nejnižší náklady, méně než tisíc korun na osobu, měl loni Jihomoravský kraj.

Nejvyšší náklady na směsný komunální odpad měla loni Praha – 3 883 Kč/ob. Následovaly ji Liberecký kraj a Karlovarský kraj, nejnižšími náklady v této oblasti se naopak mohl pochlubit Olomoucký kraj – 2 712 Kč na obyvatele.

Praha měla loni také nejvyšší náklady za tříděný odpad – 8 028 Kč na obyvatele. S necelými 7 tisíci ji následovaly Plzeňský kraj a Ústecký kraj. Nejnižší náklady měl i v tomto případě Olomoucký kraj – 3 798 Kč na obyvatele.

Náklady na sběr a svoz tříděného odpadu tvoří zhruba čtvrtinu celkových nákladů a v posledních letech rostou jednotkové náklady strměji než v předchozích letech. Co je důvodem? Je to způsobeno výrazným růstem výtěžnosti tříděného sběru v obcích, především pak prostřednictvím veřejných nádob nebo nádob určených pro jednotlivé domácnosti.
V následující tabulce uvádíme každoroční souhrnný přehled vybraných nákladů. Je třeba upozornit, že náklady na sběrné dvory, černé skládky a bioodpady s údržbou zeleně jsou stanoveny pouze pro vzorek obcí s validními daty. Nelze je proto sčítat s ostatními položkami a celkové náklady nejsou prostým součtem jednotlivých položek.

Kromě nákladů mají obce v této oblasti i příjmy. Hlavním zdrojem jsou poplatky od občanů, dále to mohou být poplatky od rekreantů nebo majitelů rekreačních objektů v obci, poplatky od živnostníků zapojených v systému obce. Obce mohou mít také příjmy ze sběru textilu, z prodeje druhotných surovin, dostávají příspěvky od kolektivních systémů a významnou příjmovou položkou jsou odměny ze systému EKO-KOM za vytříděné obalové odpady. Celkové příjmy obce na obyvatele byly loni průměrně 798 korun. Ve většině případů je celková výše příjmů nižší než výše nákladů, obce tak doplácejí na odpadové hospodářství ze svých rozpočtů. Průměrně musí zajistit z jiných zdrojů 32 % finančních prostředků určených k realizaci odpadového hospodářství.