Koncem loňského roku publikovalo otevřená data 53 státních organizací a toto číslo v budoucnu výrazně vzroste.
Ministerstvo vnitra, odbor Hlavního architekta eGovernmentu, připravil Výroční zprávu o stavu otevřených dat v České republice. Zpráva informuje o vývoji v oblasti otevřených dat v České republice, ať už se to týká legislativního nastavení, aplikační praxe, nebo dalších aktivit týmu národního koordinátora otevřených dat v roce 2021.
V červenci 2021 byla schválena nová povinnost publikovat formou otevřených dat úřední desky a veřejné registry. Přestože nové povinnosti musí povinné subjekty plnit až v následujících letech, již v roce 2021 se státní orgány, krajské úřady i obecní úřady obcí s rozšířenou působností začaly na nové povinnosti připravovat a některé úřady začaly data publikovat s předstihem. Koncem roku 2021 otevřená data publikovalo 53 organizací a toto číslo v budoucnu výrazně vzroste. V roce 2021 zveřejnilo nové datové sady nejméně 30 organizací, z nichž 13 publikovalo otevřená data v tomto roce poprvé. Publikace otevřených dat již není pouze dobrovolnou aktivitou fanoušků otevřených dat, kteří často „v úřednické ilegalitě“ působili na ministerstvech, ale stala se povinností pro podstatně širší okruh subjektů.
Počet poskytovatelů otevřených dat podle právní normy
Tým národního koordinátora otevřených dat i v roce 2021 nabízel a realizoval metodickou podporu v rámci projektu „Rozvoj datových politik v oblasti zlepšování kvality a interoperability dat veřejné správy (KODI)“ s cílem zvýšit počet publikovaných otevřených dat a také zlepšit jejich kvalitu. Celkem bylo v roce 2021 realizováno 62 vzdělávacích aktivit, kterých se zúčastnilo 1168 účastníků, z toho 1034 zástupců veřejné správy a 134 zástupců odborné veřejnosti. I přes covidovou vlnu bylo v roce 2021 realizováno 17 konferencí, hackathonů či seminářů souvisejících s otevřenými daty, z nichž nejvýznamnější byla konference pořádaná týmem národního koordinátora otevřených dat. Mimochodem 7. ročník konference Otevřená data proběhne 28. listopadu 2022. A vrabci na střeše cvrlikali, že tým Jaroslava Broži z NKÚ připravuje na 7.–8. října 2022 další ročník hackathonu otevřených dat veřejné správy.
Počet akcí a školení
Za příklad dobré praxe v publikaci otevřených dat v roce 2021 označuje zpráva na úrovni státní správy například Ministerstvo práce a sociálních věcí, Českou správu sociálního zabezpečení, Český úřad zeměměřický a katastrální a Český statistický úřad a na úrovni samospráv Královéhradecký kraj či statutární město Brno. Všichni tito poskytovatelé otevřených dat měli lokální katalog otevřených dat a vyhovující kvalitu metadat a dostupnosti. Zároveň měli publikační plán, nastavené role v organizaci, průběžně publikovali nové datové sady, pravidelně je aktualizovali, komunikovali s uživateli a ve většině případů i monitorovali využívání svých dat. Bohužel z pohledu mezinárodního srovnání to nestačí a Česká republika se propadla do kategorie tzv. Followers.
Výroční zpráva bohužel také uvádí, že kvalita metadatových záznamů je velmi nízká. V roce 2021 pouhých 7 poskytovatelů vyplnilo u svých datových sad všechny povinné položky metadat a 5 poskytovatelů vyplnilo všechny povinné položky u většiny svých datových sad. Více než dvě třetiny poskytovatelů u více než poloviny svých datových sad povinná metadata nevyplnilo. Důvodem pro nevyplnění povinných metadatových položek je zřejmě i využití nevhodného způsobu registrace datových sad. Rozhraní lokálního katalogu CKAN již není podporováno a bez dalšího rozšíření neumožňuje vyplnění všech povinných položek metadat.
Kvalita metadatových záznamů
Z legislativního pohledu se letos podařilo splnit implementační dluh. Parlament projednal implementační novelu zákona o svobodném přístupu k informacím a prezident ji podepsal 16. srpna 2022. Novela, která implementuje směrnici 2019/1024 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru, vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 241/2022 Sb.
Novela, která nabyla účinnosti 1. září 2022, přináší zejména následující změny:
- rozšíření okruhu povinných subjektů o veřejné podniky, které jsou státem ovládány a u nichž to směrnice výslovně vyžaduje,
- povinnost publikovat dynamická data ve formě otevřených dat,
- povinnost zveřejňovat datové soubory s vysokou hodnotou jako otevřená data,
- možnost uzavřít výhradní dohodu o poskytování informací v případě digitalizace kulturních zdrojů,
- úpravu přístupu k výzkumným datům vypracovaným v rámci vědeckého výzkumu nebo vývoje plně financovaného z veřejných prostředků.
Z pohledu EU regulace je nutné zmínit schválený Data Governance Act. Cílem tohoto nařízení je usnadnit, resp. zvýšit sdílení osobních i neosobních dat v rámci EU. Toho má být dosaženo prostřednictvím několika nástrojů. Například přístupněním více údajů veřejného sektoru pro jejich opětovné použití. Nařízení proto zavádí rámec pro opakované použití dat, která jsou chráněna z důvodu obchodního tajemství, statistické důvěrnosti, ochrany práv duševního vlastnictví třetích stran nebo ochrany osobních údajů. Členské státy mají povinnost určit jednotné informační místo a podpůrné subjekty pro opakované použití dat a také mají určit dozorové orgány pro zprostředkovatele dat a datový altruismus a stanovit sankce.
Foto: Open access Government
Zdroj: Lupa