Zdražuje se nejen vývoz směsného komunálního odpadu, rostou i ceny u toho vytříděného. Jsou obce, kde bývají barevné kontejnery často přeplněné. Kdo je na vině? Obec, která má přistavit další nádoby? Nebo občané, kteří nerozkládají rozměrné krabice a nestlačují PET láhve?

Náklady na tříděný sběr

Náklady na tříděný sběr jsou součtem nákladů na sběr a svoz tříděného papíru, plastu, skla, nápojového kartonu a kovu. Tvoří cca 24 % celkových nákladů.

„Každý občan si může zjistit, na kolik vývoz jedné tuny vyjde,“ upozorňuje Milan Havel z Arniky a doplňuje: „Za jeden výklop kontejneru se obvykle platí od cca 100 do 400 Kč. Pokud je v kontejneru málo suroviny, může vývoz vyjít i na 20 000 Kč/t.“

Jednotkové náklady přepočtené na obyvatele v posledních šesti letech narůstají. Způsobuje to zejména růst výtěžnosti tříděného sběru v obcích, a to především prostřednictvím relativně drahých způsobů sběru, jako jsou veřejné nádoby nebo nádoby určené pro jednotlivé domácnosti – tzv. door-to-door systém.

Náklady na tříděný sběr v Kč/t v roce 2021 podle krajů/ zdroj: EKO-KOM

Porovnání jednotkových nákladů a výtěžnosti v krajích:

„Pokud jde o nádoby, hlavně u papíru a plastu si musí obce hlídat ekonomiku tříděného sběru. Čili nádob musí být tolik, aby svoz nebyl moc drahý. Tříděný sběr není zadarmo a obce významně na jeho třídění doplácí,“ říká Milan Havel. „EKO-KOM obcím hradí jen náklady na svoz obalů, například u papíru jen 55 % průměrných nákladů,“ dodává.

Třídit se musí umět

U tříděného odpadu je častým problémem to, že občané vyhazují nerozložené krabice a kartony či nezmáčknuté PET láhve.

„Nedávno jsme například rozebírali kontejner na papír a zvážili jeho obsah. Obsahoval jen 15 kg papíru. Doporučená hodnota je 33 až 66 kg u kontejneru o objemu 1,1 m3,“ zdůrazňuje Milan Havel a připomíná: „Stačilo, že jsme složili krabice, a kontejner byl zpola zaplněný.“

Individuální řešení pro každou obec

Obce mají různé podmínky a možnosti závisející mimo jiné na spotřebitelském chování občanů, geografických podmínkách, rozmístění zástavby, dopravní obslužnosti území, způsobech sběru a svozu komodit, dostupných technologiích pro nakládání s odpady, konkurenci firem nakládajících s odpady atd.

„Každá obec si systém musí optimalizovat sama a upravovat podle situace. Co přibližně platí, že průměrný obyvatel produkuje asi 40–50 kg sběrového papíru a 30–40 kg plastů. Další komodity nejsou tak významné a ekonomicky zatěžují obec méně,“ uzavírá Milan Havel.

Tématikou se zabývá i video z dílny Arniky: https://fb.watch/gEQCAPXL0J/

Foto a zdroj: www.komunalniekologie.cz