Obnovená vodní plocha v rámci programu Lesů ČR – „Vracíme vodu lesu“

Po dvou letech relativně příznivého vývoje počasí a množství dešťových srážek nad územím naší země se v letošním roce opětovně hovoří o riziku sucha, hlavně kvůli nižším zimním zásobám vody ve sněhu, což je zejména v jarních měsících zásadní zdroj vody pro zemědělskou půdu a krajinu.

Nejen kvůli tomu se na dubnovém jednání Meziresortní komise Voda-Sucho potvrdila nutnost dalších investic do zadržování vody v krajině i zajištění dostatečného množství kvalitní pitné vody pro obyvatele ČR.

Na tyto účely by tak měly jít v příštích letech řádově desítky miliard korun, což je samozřejmě také signál pro města a obce, aby tyto finanční prostředky ve svém vlastním zájmu co nejúčelněji využily. Platí přitom, že zatímco na prevenci rizik sucha a budování lokálních zdrojů vody vyčlení peníze hlavně Ministerstvo životního prostředí (MŽP), zajištění kvality a dostatku pitné vody je v gesci Ministerstva zemědělství (MZe). Vzhledem k tomu, že obě zmiňovaná ministerstva vedou představitelé stejné politické strany (KDU-ČSL), měla by být v minulosti váznoucí koordinace mezi zmiňovanými resorty a zaměřením jednotlivých dotačních programů v současné době lepší.

Ministerstvo zemědělství

Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly nicméně na změny klimatu reagují i programy MZe, například na opakující se sucha s nedostatkem vody je to podpora opatření na zadržování vody v krajině. Ministerstvo zemědělství také podporuje pozemkové úpravy, revitalizaci toků, nebo odbahnění a budování nových rybníků. V letech 2019 až 2021 přitom MZe podle Nekuly podpořilo opatření k omezení dopadů sucha a nedostatku vody částkou téměř 26 miliard korun. Z celkového počtu 42 opatření z „Koncepce na ochranu před následky sucha pro území České republiky“, kterou vypracovala zmiňovaná Meziresortní komise Voda-Sucho, zodpovídá MZe za 26 z nich.

Loni šlo například na rozvoj infrastruktury vodovodů a kanalizací 1,6 miliardy, předpoklad pro letošní rok je 1,75 miliardy korun. Propojování vodárenských soustav resort loni podpořil 333,1 milionu korun, předpoklad pro letošek je 875 milionů. To v praxi znamená nejen zachování, ale ještě další navýšení vodohospodářských dotací z resortu zemědělství.

Ministerstvo životního prostředí

S tím počítá i MŽP. To v aktuálně připravovaném programovém období Operačního programu Životní prostředí vyčlenilo přes 10 miliard na využívání srážkové vody, na vytváření tůní a malých vodních nádrží, zelené střechy, ale i podporu šetrného hospodaření na zemědělské půdě. „Nezapomínáme ani na výstavbu kanalizací a čistíren odpadních vod, na které máme připraveno více než 14 miliard korun. Další téměř miliardu mohou čerpat radnice na zachytávání a využívání dešťové vody v obcích a občané mají stále k dispozici Dešťovku v programu Nová zelená úsporám,“ řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.

MŽP také pomáhá krajům v přípravě plánů k prevenci rizik sucha, zprovoznilo předpovědní systém HAMR pro prezentaci aktuálního a předpokládaného vývoje stavu sucha a podařilo se mu také uvést do praxe protierozní vyhlášku. U té MŽP počítá s vyhodnocením její efektivity a podle výsledků přistoupí k případné novelizaci. V letošním roce chce také MŽP předložit novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která zlepší ochranu environmentálních funkcí zemědělské půdy, zejména u ekologicky významných prvků.

Do konce letošního roku by pak měly MZe a MŽP předložit podle usnesení vlády ve spolupráci s dalšími resorty souhrnnou zprávu o plnění Koncepce za období od roku 2017.

Ministerstvo průmyslu

Pokud se přitom týká dat, z nichž resorty při formulaci Koncepce vycházejí, a o které by se měli zajímat i zástupci měst a obcí, pak příslušné souhrnné informace lze nalézt právě na stránkách Meziresortní komise Voda-Sucho.

O dotace ve spojení s vodou lze nicméně také žádat z programů Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Konkrétně jde o prostředky z Národního plánu obnovy (NPO) na úsporu vody, o které mohou žádat firmy, a to od 12. května do 30. září s tím, že mohou získat až 40 procent způsobilých výdajů. Na projekty je možné čerpat podporu nejvýše 25 milionů korun, na podporu je připravena jedna miliarda korun. Vyplývá to z výzvy Úspora vody v průmyslu kterou MPO zveřejnilo na svém webu.

Dotace jsou určeny podle MPO pro firmy všech velikostí z celé České republiky, včetně Prahy. Resort dnes dále uvedl, že o podporu se mohou ucházet společnosti vlastněné až ze 100 procent veřejným subjektem.

Malé ambice ČR v Evropě

Na potřebu lepší péče a stanovení konkrétních cílů týkajících se prevence rizik sucha a zajištění dostupnosti vody upozornila ve svých připomínkách ke „Strategickému plánu SZP“, tedy aplikaci zásad Společné zemědělské politiky EU do podmínek ČR, také Evropská komise. Evropská komise kromě toho ČR vytýká zejména „malé ambice“ v navrhovaných opatřeních, jimiž se mají zemědělci řídit při hospodaření, které je šetrné k životnímu prostředí.

I když lze očekávat, že v právě probíhající diskusi s Komisí česká strana část svých návrhů obhájí, je téměř jisté, že environmentální priority budou hrát vyšší role, než doposud.

I to je výzva pro vedení měst a obcí, aby ve svých extravilánech podporovalo dostupné, k přírodě blízké aktivity, a využilo podle svých možností příslušné dotační programy tam, kde mohou být města a obce jejich příjemci. Přestože se totiž objevují názory, že Green Deal (Zelená dohoda) se bude muset, mimo jiné kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině, oproti původní podobě změnit, ve skutečnosti budou některé původní cíle spíše urychleny.

Jedinou výjimkou bude možnost produkčně využít zemědělské plochy, které měly původně zůstat ležet ladem – i to však bude podle všeho jen dočasné opatření. Evropská komise i proto také ve svých připomínkách zdůrazňuje potřebu dostupnosti a bezpečnosti potravin – k tomu je však třeba dodat, že tento apel není možné vykládat jako podporu průmyslového zemědělství, byť to tak někteří interpretují. To však patrně proto, že materiál Evropské komise nečetli, případně spoléhají na to, že jej nečetli jiní. Komise totiž také ve svých připomínkách zdůrazňuje potřebu podporovat malé a střední zemědělce, a dokonce navrhuje snížit výměru zemědělských monokultur (ploch, na nichž se pěstuje jediná plodina) ze stávajících 30 hektarů na 20 hektarů, což spolu s dalším důrazem na zvýšení ploch ekologického zemědělství rozhodně za preferenci průmyslových a konvenčně hospodařících zemědělských podniků vydávat nelze. Je proto vhodné, aby si představitelé měst a obcí tyto souvislosti uvědomili a nepodléhali interpretacím, které jsou často vytržené z kontextu.

Vodní cesty a legislativa

Obce a města by se také měla zajímat o legislativu spojenou s čištěním odpadních vod a recyklací vody, a také o možnosti vyššího využití tuzemských vodních cest, což se týká především splavnění Labe, a tedy například vybudování plavebního stupně Děčín, což by umožnilo další existenci jediné loděnice ve střední Evropě, schopné vyrábět a opravovat velké lodní tankery o délce více než 100 metrů, konkrétně Loděnice Děčín-Boletice.

Důležitost vodních cest přitom deklaruje i Green Deal, a v praxi potvrzuje i blokáda ukrajinských přístavů. Vše snad směřuje k tomu, že plavební stupeň Děčín by nakonec vybudován být mohl, což by znamenalo plus především pro nákladní lodní dopravu.

Pokud se pak týká vodohospodářské legislativy, je také vhodné vědět, že v současné době vrcholí příprava na novelizaci nařízení EU č. 2020/741 o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody, tedy mimo jiné i podmínek, které bude nutné splnit při zavlažování půdy recyklovanou vodou. Pokyny pro uplatnění uvedeného nařízení měla po konzultaci s členskými státy stanovit Evropská komise do 26. června letošního roku.

Vůbec nejdůležitější ale bude oficiální pozice ČR k opětovnému použití vody, neboť zmiňované nařízení EU umožňuje členským státům konstatovat, že „opětovné využití vody není na jejich území vhodné“, což dosud ČR preferuje. Implementační orgán, kterým je v tomto případě MZe, totiž zaslal počátkem letošního roku na legislativní radu vlády stanovisko, že odpadní vodu na svém území využívat nebude. Další změny týkající se nakládání s vodou má přinést revize směrnice UWWTD (Open Public Consultation on the Revision of the Urban Waste Water Treatment Directive) týkající se čištění městských odpadních vod. Evropská komise má k tomu vypracovat návrh na opětovné získávání fosforu z odpadních vod, přičemž čistírny odpadních vod (ČOV) obhospodařující více než 100 000 obyvatel by měly získávat z odpadních vod fosfor povinně. To může mít příznivý vliv i na zemědělské hospodaření, neboť fosfor je jednou z látek, které je nutné do půdy opakovaně dodávat.

Uhlíková stopa

Představitelé obcí a měst by také měli vědět, že podle posledních dat EU publikovaných v květnu letošního roku snížila naše země mezi lety 2011 až 2020 ze všech zemí EU nejvíce spotřebu (respektive prodeje) pesticidů, a to o 38 procent. Ekologické organizace v reakci na tuto informaci sice konstatovaly, že uvedená data automaticky neznamenají důkaz pro šetrnější hospodaření, neboť se pozůstatky pesticidů stále nacházejí ve vodě i v potravinách, k tomu je však třeba dodat, že tyto pozůstatky se v přírodě mohou rozkládat velmi dlouho, a zejména do podzemních vod pronikat i několik desítek let. Platí proto také, že i když se zbytky pesticidů a jiných rizikových látek v přírodě a vodě nacházejí, není to důkazem jejich použití v době nálezů.

Pokud se pak týká stavu životního prostředí v ČR obecně, pak zásadní „výzvou doby“ je snaha EU přepočítávat vše na uhlíkovou stopu, respektive míru produkce oxidu uhličitého a míru možné absorpce uhlíku v krajině. V této souvislosti je pak vhodné vědět, že například takové mokřady a rašeliniště dokáží vázat až šedesátkrát vyšší množství uhlíku než zemědělská půda, takže existence rašelinišť a mokřadů výrazně zlepšuje uhlíkovou bilanci. Tu bude muset ČR vykazovat na půdě EU, a i proto se každá taková podmáčená vodní plocha v krajině bude hodit. A je a bude proto žádoucí je rozšiřovat nebo obnovovat.

Foto a zdroj: Deník veřejné správy