V situaci s enormním růstem cen energií může do určité míry zmírnit komunitní energetika. V Evropské unii dnes existuje více než 7 700 energetických komunit, ve kterých je sdruženo přes 2 miliony občanů Evropské unie. U nás rozjezd komunitní energetiky zatím brzdí nedostatek legislativy, ale i to má být v brzké době napraveno.

Energetické společenství je podle směrnice EU o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou právní subjekt, ve kterém jednotliví členové, ať už se jedná o občany, orgány obcí, či malé podniky, sdílí elektrickou energii, kterou si sami vyrobí. Takové společenství může být zapojeno do výroby elektřiny, její distribuce a dodávek, spotřeby, agregace, ukládání energie a podobně. Komunitní energetika má podle místopředsedkyně Senátu Jitky Seitlové pozitivní vliv nejen na otázku ceny či na životní prostředí, ale také na soběstačnost a bezpečnost. Chybějící transpozice dvou důležitých směrnic EU, stanovující pravidla pro komunitní energetiku, blokuje rozšíření tohoto konceptu a brání využití evropských fondů. Je třeba urychleně upravit právní předpisy tak, aby umožňovaly právo výrobce připojit se k elektrické síti a vyloučily nekalé konkurenční spekulace. „Nestačí jen formální přepis evropských směrnic, jsou třeba jasná, administrativně nenáročná pravidla, která vytvoří příznivé podmínky pro realizaci obnovitelných zdrojů a funkčnost energetických společenství v praxi,” dodává Jitka Seitlová. Podle ředitelky odboru energetiky a teplárenství Ministerstva průmyslu a obchodu Hany Konrádové ministerstvo v současné době připravuje novelu energetického zákona, která má přijmout opatření pro podporu rozvoje obnovitelných zdrojů, ať už se to týká zjednodušení povolovacích procesů, nebo zavedení pravidel pro komunitní energetiku. „Chceme připravit určitý zákonný základ, který musí respektovat požadavky evropské legislativy. Na tuto malou novelu, která bude připravena v řádu týdnů, naváže novela energetického zákona, kterou bychom rádi předložili vládě do konce letošního roku,“ dodává Hana Konrádová.

Čtyři miliardy na fotovoltaiku Obcím a veřejným subjektům po celé republice se otvírá jedinečná příležitost, jak snížit svoji závislost na dodávkách energie ze sítě a současně se připravit na rozvoj komunitní energetiky.

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí otevřelo v Modernizačním fondu dvě nové výzvy s alokací čtyři miliardy korun. Malé obce do 3 000 obyvatel mohou čerpat dotace z výzvy RES+ č. 3/2022 na výstavbu fotovoltaických systémů s instalovaSoučasnou ným výkonem do 1 MWp na střechy a přístřešky veřejných nekomerčních budov, a to včetně ukládání energie, souvisejících rekonstrukcí střech a vnitřních rozvodů. Cílem je podpořit zařízení pro vlastní spotřebu s akumulací energie. Veřejná podpora pokryje až 75 % uznatelných nákladů. „Větším obcím a veřejným subjektům navíc zafinancujeme potřebnou infrastrukturu a tím podpoříme vznik energetických společenství. Naším cílem je urychlit rozvoj komunitní energetiky, ve které vidíme velký potenciál,“ zdůrazňuje ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Pro větší obce, veřejné subjekty a subjekty vlastněné 100% veřejným sektorem jsou k dispozici dotace z výzvy RES+ č. 4/2022 na podporu komunální energetické infrastruktury. Podpora se týká opět pořízení fotovoltaických panelů na střechy a přístřešky budov (tentokrát veřejných i komerčních), ale i veřejných pozemků. Žadatelé navíc mohou dotací pokrýt náklady na zařízení na ukládání jak elektrické, tak tepelné energie a její řízenou spotřebu.

„Dotace se vztahují na individuální instalace i sdružené projekty, kde budou fotovoltaické elektrárny umístěny například na střechách obecního úřadu, základní i mateřské školy – a nespotřebovaná energie se bude ukládat v bateriovém úložišti. Chceme podpořit zařízení především pro vlastní spotřebu obcí, proto jsme do výzvy dali podmínku, že vlastní spotřeba musí tvořit minimálně 80 % produkce elektrické energie,“ vysvětluje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí, jehož úřad dotace z Modernizačního fondu administruje a proplácí. Příjem žádostí je otevřen od 17. srpna na internetové stránce zadosti.sfzp.cz a potrvá do 15. března příštího roku.

Solární panely lze stavět bez stavebního povolení

Stavby pro obnovitelné zdroje lze postavit velmi rychle a jednoduše. Mnohdy to jde bez stavebního povolení, ohlášky či územního rozhodnutí. Ministerstvo pro místní rozvoj pracuje na dalším zjednodušení instalace solárních panelů pro výrobu elektřiny, a to bez ohledu na instalovaný výkon. „Energetickou krizi se podaří zvládnout i díky rychlé výstavbě solárních panelů všude tam, kde je to vhodné. Už nyní není ve většině případů potřeba řešit věc se stavebním úřadem,“ říká místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Pokud nedojde instalací fotovoltaických panelů k ohrožení statiky stavby, nezmění se její vzhled a neohrozí se požární bezpečnost, pak lze realizovat záměr bez posouzení stavebního úřadu. Nově bude možné instalovat solární panely pro výrobu elektřiny do součásti stavby v zastavěném i nezastavěném území a bez ohledu na instalovaný výkon. Ministerstvo pro místní rozvoj současně připravuje ve spolupráci s dalšími resorty komplexní metodickou pomůcku k umisťování, povolování a kolaudaci obnovitelných zdrojů energie, jako je fotovoltaika, větrné elektrárny, tepelná čerpadla, malé vodní elektrárny, biomasa a podobně.

Solární energie je předvídatelný a spolehlivý zdroj

 Město Černovice má své solární zdroje už od roku 2015, provozuje dvě fotovoltaické elektrárny na střeše základní školy, každou o 30kWp výkonu. „Nejde o komunitní energetiku v pravém slova smyslu, proud prodáváme do sítě, ale ověřili jsme si, že na tyto zdroje se lze spolehnout. Elektrárna o výkonu 30 kWp vyrobí za rok přibližně 30 MWh. Nepozorujeme pokles výkonu panelů a náklady na provoz jsou zanedbatelné. Fungujeme na principu, který je v současnosti v Německu – tedy zafixovaná cena za prodej do sítě. Tento model však už není vždy výhodný, protože cena za dodávku ze sítě dnes může být vyšší než cena výkupní. Obecně fotovoltaické elektrárny naráží na nevyjasněné podmínky ze strany hasičů a nepružnost distributorů energie. Když překonáte tyto nesnáze, systém funguje skvěle,“ říká starosta Černovic Jan Brožek. Hodně obcí se pro fotovoltaické elektrárny teprve rozhoduje. „Je dobré se dopředu vyvarovat určitých chyb, my jsme například fotovoltaiku nainstalovali na starou střechu, kterou jsme se po letech rozhodli opravit. Demontáž a zpětná montáž fotovoltaiky byla velmi drahá, proto doporučuju si předem jednotlivé kroky promyslet. To se týká například i rekonstrukce silnice, během které může obec propojit vlastní budovy s elektrickým vedením. Pokud existuje přímé kabelové propojení, je možné posílat elektřinu mezi budovami, kde je možná velká výroba, a těmi, kde je naopak velká spotřeba. Kromě toho se určitě vyplatí inteligentní řízení spotřeby, například ohřev vody v době, kdy je energie dostatek. Jestliže zákon upraví podmínky, za kterých bude možné sítě ve vlastnictví firem E. ON nebo ČEZ používat, je možné plánovat a počítat, co se vyplatí, nebo nevyplatí. Podmínky užívání by každopádně měly být jasné a předvídatelné,“ dodává starosta Brožek.

Energetická komunita na Opavsku

Vznik jednoho z prvních energetických společenství v České republice iniciovala Místní akční skupina Opavsko, která se tématům udržitelného rozvoje a regionální energetiky věnuje již druhé desetiletí. ENERKOM Opavsko vyrůstal postupně z řady individuálních projektů členů opavské Místní akční skupiny dávno před propuknutím energetické krize a války na Ukrajině. Podle ředitele kanceláře MAS Opavsko Petra Chrousta opavský venkov dlouhodobě využívá řadu obnovitelných zdrojů energie, jedná se například o malé vodní elektrárny, které tu existují od konce 19. století, střešní i pozemní fotovoltaické zdroje, větrné elektrárny, zdroje spalující biomasu či bioplynové stanice. V Mikolajicích byl například vybudován topný systém s kogeneračním kotlem Wave na spalování dřevních pelet, který bude teplem a elektřinou zásobovat budovy obecního úřadu, prodejnu potravin a požární zbrojnici. Při procesu výroby tepla vzniká také elektrická energie, která je buď ihned spotřebována, nebo v případě přebytku ukládána do baterií na pozdější využití. Prodejna potravin má kromě toho na střeše instalovány vlastní fotovoltaické články o výkonu 10 kW, které dodávají elektrickou energii do vnitřní sítě či do baterií. Kapacita baterií stačí na cca 12 hodin provozu prodejny potravin. Při výpadku elektrické energie zásobuje ledničky a mrazáky a nemůže tak dojít k rozmrazení potravin a tím k jejich znehodnocení. Dalším příkladem je město Budišov nad Budišovkou, které nechalo vytvořit lokální distribuční síť tepla a elektřiny s prvky SMART GRID, což je inteligentní řídicí systém a řízení spotřeby pro tři objekty v majetku města. Městys Litultovice si sám vyrábí bezemisní energii v solární elektrárně umístěné na budově mateřské školky a spotřebovává ji v dalších devíti objektech. Obec Skřipov se může pochlubit příkladnou spoluprací s podnikem Hon nábytek při vytápění domů v obci odpadním teplem.

Důležité je začít a výsledky se dostaví

Díky těmto a dalším realizovaným projektům místní akční skupiny se z Opavska stal experimentální energetický polygon. Na platformě spolku ENERKOM Opavsko začínají spolupracovat obce a jejich starostové, jednotliví občané, podniky, malé firmy a živnostníci, zemědělci a neziskové organizace. Smyslem nově vzniklé energetické komunity je spolupráce nablízko. „Jde nám o to vytvořit organizační a odborný ekosystém, sdílet informace, zkušenosti, lidské i finanční zdroje, zkrátka nebýt na plánování energetických otázek sám, poradit si a pomoci si navzájem. Půjde nám také o to vyrábět elektřinu nebo teplo z místních obnovitelných zdrojů a spotřebovávat co největší podíl vyrobené energie pokud možno co nejblíže od zdroje, tedy právě v energetické komunitě. Členové spolku mohou v budoucnu společně nakupovat nebo prodávat energie či investovat do dalších výroben. Důležité je nečekat, začít, učit se, jak na to, účinně a dlouhodobě spolupracovat a výsledky se dostaví,“ dodává Petr Chroust.

Nově bude možné instalovat solární panely pro výrobu elektřiny do součásti stavby v zastavěném i nezastavěném území a bez ohledu na instalovaný výkon.

Foto: Benekov
Zdroj: Ministerstvo vnitra