Newsletter

Dostávejte to nejzajímavější ze světa veřejné správy i v našich newsletterech.

* Kliknutím na „Odebírat“ souhlasíte s našimi zásadami o Ochraně osobních údajů a zasíláním pravidelných newsletterů. Odhlásit se můžete kdykoliv.

Dotace a Finance

Obce a daň z nemovitosti

Samosprávy dostaly větší kompetence, variabilitu vítají

Konsolidační balíček přinesl mnoho změn do oblasti daně z nemovitosti. Jednotlivé sazby daně se zvyšují, například u pozemků a staveb je to zhruba o 80 procent, což městům a obcím přinese více peněz. Kromě toho mají samosprávy možnost upravit sazby daní pomocí koeficientů a nově mohou některé sazby dokonce snížit až na polovinu. Většina radnic tuto variabilitu vítá.

Koeficienty pro výpočet daně z nemovitosti využívá například Brno. „Od roku 1997 do 31. prosince 2024 platí pro celé území statutárního města Brna obecně závazná vyhláška o použití koeficientu pro výpočet sazby daně z nemovitostí, která stanovuje koeficient ve výši 1,5. Koeficientem se násobí sazby u některých zákonem definovaných staveb a jednotek, jako jsou například chaty pro rekreaci, garáže nebo stavby pro podnikání. Vyhláška byla v minulosti schválena zřejmě za účelem zvýšení příjmů města vzhledem k tehdejším nízkým sazbám této daně,“ vysvětluje tiskový mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.

Na dani z nemovitosti, která tvoří běžný příjem rozpočtu, město loni inkasovalo 255 milionů korun, pro letošek odhaduje výnos kolem 450 milionů, což je přibližně 1,8násobek loňského inkasa. Změny v dani nemovitosti a zejména větší prostor při stanovení daňové politiky pomocí koeficientů, popřípadě osvobození od daně, město podporuje. „O změnách vyhlášky uvažujeme, ale žádný konkrétní návrh zatím orgány města Brna neprojednaly,“ dodal mluvčí brněnské radnice.

Obce mohou od daně osvobodit nebo ji snížit

Novela zákona o dani z nemovitosti přinesla kromě zvýšení sazeb za jednotlivé druhy půdy a nemovitosti také větší variabilitu pro samosprávy při stanovování daňové politiky. Možnost osvobození od daně se od ledna roku 2024 rozšířila nově například také na pozemky s právem stavby ve prospěch obce nebo se rozšiřuje u pozemků ve funkčním celku se stavbou, která slouží některým veřejně prospěšným právnickým osobám nebo družstvům. Jde také o přenosové a distribuční soustavy nebo teplovody.

Obce a města také nově dostaly možnost za určitých podmínek osvobodit od daně zemědělské pozemky nebo snížit koeficientem základní sazbu daně až na polovinu. Toto snížení platí i pro ostatní nemovité věci. Doposud platilo, že obce mohou v příslušné vyhlášce stanovit koeficient v rozmezí 1,0 až 5,0. Od ledna letošního roku je stanovena dolní hranice tohoto koeficientu pro všechny nemovitosti s určitými výjimkami na 0,5.

O změnách ve vyhlášce proto uvažuje například město Svitavy, na konkrétní rozhodnutí je však ještě brzy. „Město se bude zabývat možnostmi úpravy daně z nemovitých věcí prostřednictvím koeficientů, ale v současně době je to zatím ve stadiu úvah a analýz dosavadního vývoje. Rovněž bude třeba nejdříve vyhodnotit dopady konsolidačního balíčku,“ sdělila mluvčí svitavské radnice Kateřina Kotasová. Speciální koeficienty pro sazby daně z nemovitosti Svitavy doposud neuplatňovaly. „Město nemělo v obecně závazné vyhlášce stanoven místní koeficient, a to ani pro části území města,“ uvedla mluvčí.

Výnos daně z nemovitých věcí byl za loňský rok 15,2 milionu korun, peníze svitavská radnice využívá na údržbu a opravy komunikací, chodníků a parkovišť ve městě a na výstavbu a rekonstrukce chodníků a komunikací. V souvislosti s přijetím konsolidačního balíčku město očekává zvýšení výnosu daně z nemovitých věcí asi o 75 procent.

Vývoj výnosu daně z nemovitých věcí (bez Prahy, v miliardách Kč) Zdroj: Ministerstvo financí

Vyšší daň pro průmysl a podnikání

Konkrétnější představy má město Břeclav. „Základní koeficient máme v současné době 2,5, podnikatelský 1,5 a místní 1. Skupiny se zvláštní sazbou daně z nemovitosti nemáme. V Břeclavi nyní probíhají diskuze o možnosti zvýšení místního koeficientu, které by se týkalo například průmyslových hal či objektů pro výrobu a prodej nad 1 500 metrů. Tyto stavby výrazně zatěžují dopravou své okolí a mají další negativní vlivy, které mají dopad na údržbu města. Typicky jde o údržbu silnic. Jsou to ale zatím jen úvahy, žádné rozhodnutí nepadlo,“ vysvětlila mluvčí břeclavské radnice Ivana Solaříková.

S podobným zvýšením v minulosti koketovalo například město Kojetín poté, co se americký gigant Amazon rozhodl postavit zde své supermoderní distribuční centrum. Od razantního zvýšení sazeb daně z nemovitosti v průmyslové části Kojetína však zdejší radnice nakonec ustoupila.

V Břeclavi činil výnos z daně z nemovitosti doposud 24,6 milionu korun a šlo o běžný příjem rozpočtu. Pro letošní rok město předpokládá výnos kolem 44 milionů korun, tedy o zhruba dvacet milionů vyšší.

Různé koeficienty daně z nemovitosti využívá také Jihlava, kde je diskuse o dani z nemovitosti velmi bouřlivá. „Město mělo a ve stávající vyhlášce účinné od roku 2024 i nadále má pro stavby a jednotky sloužící k podnikání (vyjma staveb a jednotek užívaných pro podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním nebo vodním hospodářství z důvodu podpory ekologie a krajinotvorby) a pro budovy pro rodinnou rekreaci a samostatné garáže na celém území stanovený podnikatelský koeficient ve výši 1,5. Dále byly diferenciovány jednotlivé části města na základě odlehlosti jejich polohy od centra podle filozofie omezenější dostupnosti služeb u těchto částí a na základě toho jim byl stanoven základní koeficient ve výši 2,5 až 4,5,“ popsal dosavadní daňovou politiku mluvčí jihlavského magistrátu Radovan Daněk.

Samosprávy mají větší kompetence

Loni pak město po 14 letech schválilo novou vyhlášku o dani z nemovitosti s účinností od letošního roku. Radnice však počítá s tím, že s ohledem na schválenou novelu zákona v rámci konsolidačního balíčku bude nutné provést některé technické úpravy, jako je například zrušení podnikatelského koeficientu od roku 2025 a jeho nahrazení takzvaným místním koeficientem pro jednotlivou skupinu nemovitých věcí. „O případných dalších úpravách bude vedení města dál diskutovat. S ohledem na zvýšení podílu příjmu ze svěřené daně, to je daně, která je stoprocentním příjmem obce, na úkor sdílených daní, se dá konstatovat, že konsolidační balíček aspoň v této věci mírně přispěl k větší daňové autonomii obcí,“ podotkl mluvčí magistrátu Daněk.

V loňském roce byl výnos daně z nemovitosti v Jihlavě 53 milionů korun. „Prostředky byly obecně použity na zabezpečení veřejných služeb bez účelového určení. V letošním roce s ohledem na navýšení sazeb v rámci konsolidačního balíčku, zvýšení hodnoty místního koeficientu z hodnoty 1 na 1,5 z důvodů nárůst inflace od roku 2010 a sjednocení základního koeficientu na úroveň 4,5 ve všech částech města z důvodů vyšších nákladů na obsluhu odlehlejších částí očekáváme výnos 140 milionů. Navýšení příjmu v důsledku zvýšení sazeb v rámci konsolidačního balíčku je ovšem vyváženo snížením podílu na sdílených daní v rámci RUD,“ upozornil vedoucí ekonomického odboru jihlavského magistrátu Jan Jaroš.

Větší variabilita v daňové politice

Od roku 2001 měl koeficienty nastavený také Chomutov, místní koeficient pak byl od roku 2009 2,0. Například u staveb k bydlení město od roku 2020 snížilo zdanění o třetinu z koeficient 4,5 na 3,5. „Zóny se zvláštní sazbou nemáme,“ uvedla mluvčí města Zuzana Vavřínová.

Za rok 2023 bylo v Chomutově inkaso daně z nemovitosti 61,8 milionu korun. „Podle informace z Ministerstva financí ČR bude letos výnos zhruba 1,8násobek. Přesné příjmy u jednotlivých druhů staveb zatím neznáme a aktuálně změny vyhlášky nepřipravujeme, diskuse proběhne až v průběhu roku. Obec však musí změnit vyhlášku, protože od roku 2025 jsou zákonem zrušené podnikatelské koeficienty 1,5,” vysvětlila mluvčí radnice.

Větší variabilitu v daňové politice Chomutov vítá. „Bereme to jako rozumný krok, je možnost diverzifikace koeficientů pro různé stavby a zóny a skupiny poplatníků. Samosprávy tak budou mít větší kompetence při rozhodování o zdanění staveb a pozemků v obci,“ dodala Vavřínová.

Zhruba dva miliony korun přinesla daň z nemovitosti obci Zdounky na Kroměřížsku. „Je to běžný příjem rozpočtu. Od začátku byla možnost daň zvednout, ale od začátku až do dneška máme koeficient jedna. Nehodláme na tom nic měnit, myslím si, že lidé už tak platí dost peněz a není důvod, abychom jim daně dál zvyšovali,“ sdělil starosta Zdounek Martin Drkula.

Podle statistik Ministerstva financí ovšem drtivá většina obcí místní koeficienty pro výpočet daně z nemovitosti nevyužívá, a pokud už k němu sáhnou, nejčastěji volí hodnotu 2,0. Například koeficient 1,5 pro některé druhy zdanitelných sazeb využívalo před dvěma lety zhruba jen 15 procent obcí a měst v České republice.

V roce 2021 tuzemské samosprávy inkasovaly v rámci daně z nemovitých věcí celkem 11,9 miliardy korun, od roku 2013 výnos této daně každoročně roste. V roce 2021 tvořil podíl příjmů z daně z nemovitosti na celkových příjmech obcí přibližně tři procenta, na vlastních příjmech 3,9 procenta a na daňových příjmech 4,6 procenta.

Michal Šverdík

Nejčtenější kategorie
Chytré město
441
Energetika
499
IT
365
Dotace a Finance
1354
Odpady
246

Nezmeškejte žádné informace!

Přihlaste se k odběru newsletteru a buďte stále v obraze