Takzvaný úsporný energetický tarif schválili poslanci. Jak ten ale uleví domácnostem s vysokými cenami energií, se prozatím neví. Jeho parametry totiž určí vláda nejspíš až na přelomu července a srpna.

Vláda se pouze předběžně zavázala, že v rámci tohoto úsporného opatření uvolní až 27 miliard korun. Což spolu s odpuštěním poplatku za obnovitelné zdroje může dle informací Ministerstva průmyslu a obchodu ČR [MPO] domácnostem přinést úsporu až 16 tisíc korun.

„Úsporný tarif je takový nákladní vozík. Dá se do něj naložit pomoc a rozvést mezi domácnosti. Pokud senát i prezident tento tarif schválí, rozhodování o tom, jakou konkrétní částku do tohoto vozíku naložíme, a komu a kdy ji konkrétně předáme, bude ale už věcí celé vlády. Ta detaily vládní pomoci rozhodne ve svém nařízení,“ vysvětlil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela [za STAN].

Ministr Síkela dále uvedl, že věří, že vláda na energetický tarif uvolní „původně domluvených 27 miliard korun“. Podle MPO vláda o detailech úsporného tarifu rozhodne na přelomu července a srpna.

„Úsporný tarif nám dá možnost pružně reagovat na vývoj situace a podle něj pomoc domácnostem navyšovat. Vláda navíc díky tomuto nástroji získá možnost naprosto flexibilně rozhodnout, jak domácnostem s energiemi pomůže. A na základě svého nařízení jim přispět takovou částkou, jakou uzná za vhodnou,“ upřesnil ministr.

Podle MPO úsporný energetický tarif bude administrativně jednoduchý. Nikdo nebude muset o nic žádat, nikdo nebude muset nikam chodit. Stát slevu prostřednictvím Operátora trhu [OTE] a obchodníků převede na odběratele automaticky. A ti ji uvidí na svém vyúčtování za energie.

„Energetický tarif lidem může pomoci, ale situaci nějak dramaticky nemění. Ze zatím zveřejněných informací vyplývá, že se se státní podporou počítá pouze do konce roku 2023,“ říká energetický analytik srovnávače Ušetřeno.cz.

„Kdyby pomoc státu u tohoto odběru dosahovala cca 20 %, pak by cena za MWh byla 5 159,- Kč za silovou elektřinu. Jelikož se podpora týká pouze komoditní ceny a tím by se zachovala stálá platba 99,- Kč za měsíc, pak by celková fakturace vypadala 20 300,- Kč. Celková podpora by tak dosáhla výše 3 100 Kč. To však pouze za předpokladu, že bude ta podpora kolem 20 procent,“ vysvětluje.

V potaz je dle něj nutné vzít i cenu dodavatele, kterou mají jednotlivé domácnosti nasmlouvané. Pokud si dle jeho slov sežene zákazník na následující rok dodavatele ještě s cenou kolem 6 000,- Kč za MWh za silovou elektřinu, pak by ta roční fakturace s podporou státu mohla být o něco nižší.

Podle MPO na příspěvek plynoucí z úsporného tarifu dosáhnou i domácnosti, které mají vytápění nebo společný ohřev vody zajištěn z domovních kotelen na plyn nebo elektřinu. Podporu získají subjekty se smlouvou na dodávky energií do těchto kotelen. To znamená společenství vlastníků jednotek nebo bytová družstva, případně jiné subjekty.

„Tyto subjekty pro získání příspěvku z tarifu předají provozovateli distribuční soustavy, k jehož soustavě jsou jejich odběrná zařízení připojena, informaci o počtu bytů využívaných k bydlení. Distributor pak předává tento údaj operátorovi trhu a ten obchodníkům. Příspěvek bude započítán uživatelům bytů jako mimořádná záloha na služby do jejich vyúčtování za služby. A to tak, jako by tuto částku uživatelé bytů sami zaplatili,“ uvedlo MPO.

Avšak opět: Konkrétní výši částky určí nařízení vlády. A ta na pomoc domácnostem s vytápěním prostřednictvím domovních kotelen předběžně alokovala 3,6 miliardy korun.

Namístě je třeba říci, že je to právě vytápění a ohřev vody, které tvoří hlavní náklady domácností na energie. České domácnosti se ve spotřebě energií dle Eurostatu dlouhodobě drží nad průměrem Evropské unie. Zatímco průměrná spotřeba v EU na domácnost byla v roce 2020 cca 555 kilogramů ropného ekvivalentu [kgoe], v Česku to bylo 668 kgoe.

Docela nejasná situace u pomoci prostřednictvím energetického tarifu je zatím u podpory domácností s centrálním vytápěním.

„U centrálních tepláren se detaily i způsob pomoci budou odvíjet od dalšího rozhodnutí vlády,“ upřesnil ministr Síkela.

Podle MPO vláda zvažuje dvě varianty fungování tarifu. První z nich pomáhá odběratelům tepla z centrálních tepláren přímo a analogicky jako u domovních kotelen. Finanční příspěvek zohlední do vyúčtování dodávky tepla majitelům domů dodavatelé. Majitelé domu ho posléze promítnou do vyúčtování služeb uživatelům bytů jako mimořádnou zálohu. Tuto možnost zajistí pozměňovací návrh upravující problematiku teplárenství.

Podle druhé varianty vláda poskytne až deset miliard na modernizaci tepláren. Ty výměnou za tuto pomoc zohlední dotaci v konečných cenách u odběratelů. Tento postup však podléhá notifikaci ze strany Evropské komise.

Dodejme, že v minulých měsících Svaz měst a obcí vládu kritizoval za to, že její úsporný energetický tarif vůbec nepamatuje právě na teplárenství. Přičemž právě náklady za teplo patří k těm nejvyšším.

Foto: pxHere
Zdroj: Fintag