Komunální volby vnímají Češi dlouhodobě jako jedny z nejdůležitějších. A přestože se volební účast v roce 2018 pohybovala kolem 47 %, podle agentury STEM jim ve vnímané důležitosti mezi veřejností patří druhá příčka mezi prezidentskými (nejdůležitější) a sněmovními. Starostové navíc patří mezi reprezentanty státu s největší důvěrou – a její porušení proto bolí o mnoho víc. Jakým kandidátům dají letos Češi po čtyřech letech stopku a koho si zvolí na další roky, zjišťovala Asociace moderně komunikujících samospráv. 

Asociace moderně komunikujících samospráv AMKOS mapuje pravidelně takzvaný „soubor potřeb aktivního voliče“, který sleduje 25 rámcových priorit. Ty se nezaměřují na konkrétní oblasti, jako je například bydlení, školství nebo doprava, ale věnují se rámcovým charakteristikám vedení obcí.

Není bez zajímavosti, že od roku 2018 se priority nijak zásadně neproměnily a ty hlavní jsou letos v podstatě stejné jako před posledními komunálními volbami. Kromě očekávaných požadavků, jako je dobré a transparentní hospodaření, vedení nepodléhající politikaření nebo osobní bezúhonnost, se na předních příčkách objevuje překvapivé množství požadavků spjatých s komunikací.

Co je pro voliče opravdu důležité? Transparentní komunikace a řešení problémů

Stejně jako před dvěma lety, i letos se jich mezi 25 největšími prioritami objevuje hned osm. A například požadavky na schopnost obce „umět komunikovat v osobním prostoru občana“, „pravidelně a nestranně informovat o své práci“, „zjistit, co lidé chtějí a chovat se podle toho“ nebo „zajímat se pravidelně o náladu lidí“ se objevuje v první desítce.

Přitom právě těmto požadavkům v posledních letech vychází samosprávy vstříc. Standardem se stala například komunikace politiků s občany na sociálních sítích – ať už na Twitteru nebo Facebooku. Nicméně i od ní některé obce v současnosti upouští, zejména kvůli nespolehlivému algoritmu, který část obsahu lidem nezobrazí, přehlcení občanů informačním smogem nebo nikam nevedoucím diskuzím.

Boom tak zažívají sítě vytvořené výhradně k ověřené a přímé komunikaci obcí a úřadů s občany. Navíc využívají kanály, které občan sám preferuje.

„Obliba těchto sítí roste především kvůli tomu, že přesně lícují s potřebami samospráv a občanů. Důležité informace je s jejich pomocí možné posílat přímo do telefonu. Lze je využít ke spolupráci například ve formě participativních rozpočtů, sbírání zpětné vazby v podobě podnětů nebo anket, mapujících aktuální nálady. Vše jednoduše,“ zmiňuje Ondřej Švrček, expert na obecní komunikaci a autor národní komunikační sítě Munipolis. Jen v Česku ji využívá každé druhé město nad 5000 obyvatel a celkem třetina obcí.

Konec uzavřených politiků bez empatie a nadhledu? Lidem chybí upřímný dialog

Stejně zajímavé je podívat se na to, jaké chyby Češi vedení obcí neodpouští. A které mohou být důvodem, proč ho nepodpoří v nadcházejících volbách. Seznam jde navíc zjednodušeně možné číst jako výtky k problémům, které v dané době v českých samosprávách bují. Odráží se v něm například restriktivní opatření obcí v době koronavirové krize a jejich chaotická komunikace, která poněkud neprávem vyvolala krizi důvěry mezi samosprávou a občanem, ale také polarizaci společnosti.

Na přední příčky se dostaly například výtky spojené s „vyhýbáním se dialogu s občanem“, „cenzurováním nebo překrucováním informací“ nebo „ignorováním skutečných nálad v obci“. Skokanem je také výtka, že obec „neumí dostatečně obhájit, proč některý z důležitých problémů nedokáže vyřešit včas nebo v potřebné míře“.

Podle Františka Brože, ředitele Asociace moderně komunikujících samospráv, je tento tlak ze strany občanů předzvěstí rozsáhlejších změn.

„Poslední čtyři roky změnily v hlavách Čechů obrovské množství věcí. Jsme unavení z nefunkční komunikace, nemáme potřebu odpouštět samosprávě liknavost při řešení problémů. Opadlo nadšení ze sociálních sítí, lidé mnohem lépe rozpoznají, kdo je na nich autentický a kdo komunikuje jen na efekt,“ zmiňuje.

Zvládnutá, autentická a funkční komunikace, která povede ke konstruktivnímu dialogu, bude podle něj v následujících měsících velice důležitá.

„Kdo nyní dokáže lidem komunikovat konstruktivní přístup k řešení bytové nebo energetické krize, ten má pochopitelně výraznou výhodu. Lidé, kteří si závažnost nadcházejících měsíců uvědomují, nebudou chtít ve vedení obcí někoho, kdo je poslední období přehlížel, nerespektoval jejich potřeby a nedokázal řešit méně závažné problémy,“ míní František Brož.

Před čtyřmi lety volby odstartovaly změnu v komunikaci s občanem, letos mohou přinést další zlepšení

Zlepšení v některých z priorit však nemusí být jen zbožné přání. Ukazuje to zkušenost z komunálních voleb před čtyřmi lety. Díky generační obměně celé řady zastupitelstev i tlaku občanů se výrazným způsobem zlepšil způsob, jakým vedení obcí s občany komunikuje. Počet samospráv, které využívaly principy chytré komunikace, se do dvou let takřka zdvojnásobil.

V současnosti má možnost komunikovat s občanem na přímo, ihned, s jasným cílením a po kanálech, které on sám preferuje, více než třetina českých obcí. A tuto možnost využívá skoro 800 tisíc Čechů. Pokud by se i letos po volbách jejich počet zdvojnásobil, pocítili bychom to pozitivně úplně všichni.

„Reálně by to znamenalo výrazně lepší přístup občanů k praktickým informacím, které potřebují ke každodennímu životu, snazší komunikaci s radnicí, ale také jednoduché podílení se na zlepšování životního prostoru kolem nás,“ věří Ondřej Švrček. „To všechno bude důležité i s ohledem na to, že harmonizované vztahy s obyvateli, které kvalitní komunikace zajistí, jsou pro obce zásadním pilířem jejich růstu a prosperity. A tu budou v následujících letech potřebovat všechny samosprávy v Česku.“

Z průzkumu „Potřeby aktivního voliče“

Top 10 priorit pro obyvatele malé obce (osady, vsi, městysy)

Top 10 priorit pro obyvatele velké obce (města, krajská města, hlavní město)

Co musí splňovat vedení obcí, abyste mu dali svou důvěru (výběr z top 25 priorit)

• Minimalizuje úřední agendu
• Umí komunikovat v osobním prostoru občana (záleží mu na tom, aby byl občan informován)
• Pravidelně a nestranně informuje o tom, co dělá
• Umí zjistit, co její občané opravdu chtějí, a chová se podle toho
• Umí zjistit a zajímá se pravidelně o to, jak se její občané momentálně cítí
• Dokáže dát prostor pro diskuzi i jinde než na zastupitelstvech
• Dává prostor různorodým skupinám obyvatel

Jaké věci jsou důvodem, proč by občan zvolil jiného kandidáta (výběr z top 25 priorit)

• Nezajímá se o skutečné občanské potřeby nebo názor
• Cenzuruje nebo zamlčuje podstatné informace
• Nezajímá se o náladu v obci
• Neumí obhájit, proč něco nejde
• Nepomáhá zlepšovat život v obci
• Vyhýbá se konfrontaci, chová se vztahovačně
• Komunikaci vztahuje výhradně na zastupitelstva

Jak probíhá výzkum „Potřeby aktivního voliče“

Kontrolní skupině, složené z reprezentativního vzorku (který je členěn sociodemograficky i geograficky podle velikosti sídla), je nabídnuta k doplnění banka 50 základních okruhů, shrnujících rámcové požadavky na vedení samospráv, a 50 okruhů, popisujících neakceptovatelný přístup obcí.

Tato aktualizovaná banka je následně poskytnuta širšímu panelu respondentů, který z ní má vybrat 25 aktuálně nejzásadnějších okruhů.

V roce 2022 měla kontrolní skupina 35 členů a panel respondentů 1733 členů.

Výzkum probíhal od května do srpna roku 2022.

Principy chytré komunikace

Chytrá neboli SMART komunikace je jednou z klíčových součástí chytrých samospráv a stojí na pěti základních pilířích. Je:

• S – specific = konkrétní. Firma nebo instituce vždy ví, co, kdy a komu říká.

• M – measurable = měřitelná. Vedení firmy nebo instituce ví, ke komu se zpráva dostala a ke komu nikoli, a podle toho může dále rozhodovat. Zároveň snadno zjistí, jaké kanály jsou právě pro její uživatele ty pravé.
• A – agreed = vyžadovaná. V případě chytré komunikace dostávají informace pouze ti, kteří o ně mají zájem. Pouze tak bude mít každá zpráva patřičnou pozornost.
• R – reciprocal = vzájemná. Protože pouze dialog může výrazně zvýšit kvalitu informovanosti uživatelů. Vedení obce nebo firmy musí mít informace od uživatelů pro své rozhodování a musí mít možnost zapojit uživatele do svých procesů. K tomu slouží například elektronická referenda nebo ankety, ale také možnost nahlašovat podněty.
• T – timed = načasovaná a v reálném čase. Pokud neumím komunikaci naplánovat anebo není možné komunikovat kdykoli a odkudkoli.

Jak jsou na tom samosprávy s chytrou komunikací?

V letošním roce má potenciál chytře komunikovat více než třetina českých samospráv, asi 14 % už principy aplikuje pravidelně. Zajímavý je nárůst chytré komunikace mezi roky 2018 (komunální volby) a 2019 a pak v roce 2020 – tedy prvním roce koronavirové krize.

Jak funguje nejrozšířenější chytrá komunikační síť Munipolis

• Munipolis je první ucelená evropská síť, sloužící pro komunikaci firem, municipalit a organizací
• V Česku patří mezi nevyužívanější nástroj pro chytrou komunikaci
• Umožňuje spravovat a rozšiřovat databázi kontaktů na jednotlivé uživatele a komunikovat s nimi pomocí online a telekomunikačních nástrojů
• Umožňuje realizovat ankety nebo participativní akce
• Součástí je i systém pro hlášení podnětů

O Munipolis

Munipolis je celosvětově fungující chytrá komunikační síť, která pomocí moderních nástrojů propojuje občany se všemi institucemi, které potřebují pro svůj život, práci nebo trávení volného času. Umožňuje, aby si každého registrovaného uživatele samy našly důležité informace od radnic, firem, spolků, vzdělávacích zařízení nebo komunit. Digitálně zpracovává důležitou zpětnou vazbu od občanů ve formě minireferend, anket, participativních akcí nebo hlášení podnětů. Součástí Munipolis se stal v roce 2022 i projekt Mobilní Rozhlas.

Jen v České republice spojuje přes 2500 měst a vesnic a desítky dalších institucí s takřka 800 tisíci Čechy. Ročně se přes něj rozešle kolem 40 milionů zpráv.

Munipolis je projektem Pale Fire Capital (80 %) a zakladatele Ondřeje Švrčka (16 %).

Foto a zdroj: Munipolis