Newsletter

Dostávejte to nejzajímavější ze světa veřejné správy i v našich newsletterech.

* Kliknutím na „Odebírat“ souhlasíte s našimi zásadami o Ochraně osobních údajů a zasíláním pravidelných newsletterů. Odhlásit se můžete kdykoliv.

Dotace a FinanceEnergetikaOsobnosti

Rozhovor s ekonomem Petrem Zahradníkem o výzvách současnosti

Česko a Evropská unie jsou uprostřed energetické války, kterou proti Evropě vede putinovské Rusko. V tomto stavu se ceny energií nemohou podle ekonoma Petra Zahradníka ponechat trhu a je třeba, aby Unie i česká vláda zasáhly. Zdražení pro domácnosti musí být maximálně v desítkách procent. Růst cen o stovky procent podle odborníka vláda nesmí dopustit.

S jakými pocity jste sledoval sedmdesátitisícovou protivládní demonstraci v Praze na Václavském náměstí? Mají protestující v něčem pravdu?

Já jsem byl v době demonstrace v zahraničí, takže jsem to vnímal s trochu větším odstupem než mnozí komentátoři. Řada z těch lidí, kteří tam přišli, má pravdu. Ale forma, kterou svůj názor dávají najevo, je velice zvláštní. Přijde mi, že část lidí, kteří přišli na Václavské náměstí, se podílela před časem také na demonstracích proti jakýmkoli omezením spojeným s covidem. Obávám se, aby to nebyli stále ti samí kverulanti, jimž se jakákoli svízelná situace hodí k tomu, aby mohli upozornit sami na sebe.

Opravdu si myslíte, že se jednalo především o lidi, kteří protestovali i proti opatřením k omezení šíření koronaviru?

Ona to není nějaká homogenní skupina lidí. Vedle těch chronických demonstrantů jsou tam lidé, kteří opravdu cítí bezmoc. Zejména to jsou lidé z malých a středních podniků. Z různých průzkumů se dozvídáme, kolik už jich muselo skončit nebo je těsně přes ukončením činnosti. To je jiná skupina než oni kverulanti. Ale měl jsem pocit, že těchto lidí na Václavském náměstí tolik nebylo.

Řekl jste, že ti protestující mají pravdu. V čem?

Pravdu mají v tom, že se nedozvěděli, jakým způsobem budou vláda a odpovědné státní orgány postupovat v případě, že by situace s energiemi dále eskalovala. Jak jsme viděli v minulých dnech, kdy na čas dosáhly ceny energií nových rekordů, ten příběh nemá konce. A lidé opravdu žijí v obavách, co bude dál, co se bude dít v nadcházející topné sezoně.

Pak je tady ale skupina obyvatel, kteří mají rodinné domy a byty a kterým teď, pokud neměli termínované smlouvy až do příštího roku, začaly chodit nové předpisy záloh na plyn a elektřinu. Ty jsou ve výši deseti dvaceti tisíc měsíčně. To se reálně děje. Byli už i tito lidé na Václavském náměstí?

Myslím, že na Václavském náměstí převažovali lidé z problémových regionů, podobně jako při oněch covidových demonstracích. Rozhodně to nebyli ti, kteří před dvěma roky protestovali na Letné proti Babišově vládě.

A co tedy ti lidé z rodinných domů a bytů s novými příšernými zálohami?

Ti jsou stále ještě zdrženliví a čekají, co bude. Neznamená to, že by nebyli netrpěliví a že by nežili v nejistotě.

Má pro ně už teď vláda připravenu pomoc?

Já bych řekl, že na ně kabinet myslí víc než na jiné skupiny. Seznam dávek a finančních nástrojů, které jim mohou v současné situaci pomoci, je poměrně rozsáhlý. Počínaje nejrůznějšími dávkami spojenými s bydlením, kde je ale třeba upravit parametry, různé typy valorizací.

Ale to se přece rozhodně netýká všech.

Je třeba rozlišovat mezi skutečně potřebnými a mezi těmi, kteří tu svízelnou situaci jsou schopni vyřešit vlastními silami. Adresnost pomoci je velmi potřebná. A je dobře, že takto přemýšlí i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Mnozí čeští politici i komentátoři tvrdí, že na současné situaci se podílí nejen Rusko a jeho agrese proti Ukrajině, ale i kroky Evropské unie a Green Deal. Je Zelená dohoda spoluviníkem energetické krize?

Ne, ta s tím nemá nic společného. Ještě před rokem se totiž dalo říci, že jednotný energetický trh Evropské unie funguje docela dobře. Jak na nabídkové, tak na poptávkové straně se neobjevovalo nic zásadního, co by tento trh vychylovalo. Na nabídkové straně existovala dostatečná a různorodá nabídka energetických zdrojů. Spotřebitelé, jak malí, tak velcí, měli možnost si mezi nimi vybírat, byť to záviselo na energetickém mixu v jednotlivých zemích. Některé země směřovaly více k obnovitelným zdrojům, jiné se více držely konvenčních.

Ale to se jednalo o situaci, která tu byla takříkajíc před válkou, tedy před putinovskou agresí proti Ukrajině, ne?

Ano, ale už se tu projevil vliv covidu, už se do toho projevovala cena zelené transformace Unie, včetně ceny emisních povolenek. A byla to až válka, která zkomplikovala situaci na straně nabídky energií, kdy se z běžné obchodovatelné komodity, jakou byl plyn, stala válečná munice. A tady je Rusko jednoznačným viníkem. Na to se i na té demonstraci na Václavském náměstí zapomínalo.

Jak moc byla Unie na Rusku z hlediska plynu závislá?

V průměru asi ze čtyřiceti procent. A to se projevilo tím, že v souvislosti s kolísavými a nejistými dodávkami ruského plynu došlo k panice. Této panice se přizpůsobila i poptávka, která začala více vnímat riziko úplného přerušení dodávek ruského plynu. Nebylo možné se spolehnout na to, že budou kontrakty trvat tak dlouho, jak bylo zvykem, a za ceny, na které jsme byli zvyklí. A když je panika, cena roste.

Mohou v této situaci fungovat energetické burzy, které dosud v Evropě určovaly ceny?

Ne, to právě nemohou. To je mechanismus, který funguje v mírových podmínkách. V situaci, kdy je tu nějaká základní stabilita. Ne za stavu, kdy nevíme, co se bude dít druhý den. A ty spotové ceny plynu a elektřiny reagují na nestabilitu, kterou prožíváme. Proto nyní dosahují tak závratných výšek. To je neudržitelné a není to ufinancovatelné ani pro domácnosti, ani pro malé a střední podniky.

Nenastal tedy čas tento nenormálně se chovající trh s energiemi prostě vypnout a energetické burzy zrušit?

Určitě je třeba je vypnout a zrušit obchodování na nich do doby, než podmínky na evropském energetickém trhu začnou být normální. Nebo změnit způsob obchodování na nich. Tímto směrem se už ostatně některé evropské země vydaly a zastropovaly ceny pro konečného spotřebitele.

Ono jde přece vypnout na čas i normální burzu.

Ano, s kapitálovými trhy to je podobné. Ty také dobře fungují v dobách klidu a míru. A v případě, že dojde ke krizovým situacím, přestává se na nich na určitou dobu obchodovat. Do doby, než se situace uklidní.

Jak se k tomu staví Česko?

Mám pocit, že snaha ponechat v běhu energetický trh je větší, než je obvyklé v jiných zemích Evropské unie. Ale poslední dny ukazují, že i česká vláda si je vědoma vážnosti situace a bude ochotna k potlačení tržních principů na energetickém trhu. Protože jinak těžko zajistí občanům cenově dostupnou energii.

Pojďme si nalít čistého vína. Jak na tom nyní, druhý týden v září, Česká republika a Evropská unie s energiemi jsou? Přežijeme ve zdraví zimu, i když Rusko dodávky zastaví?

V oblasti plynu se k tomu stavu zajištěnosti jeho dostatku do příštího jara blížíme. Myslím, že kdyby Rusko dodávky opravdu zcela zastavilo, jsme už schopni si zbylý plyn zajistit.

A co evropská energetika jako celek? Bude v Evropě dost elektřiny?

Pokud jde o uhlí a jadernou energii, zejména za předpokladu, že Německo nechá fungovat své tři zbývající jaderné elektrárny a Francie své záložní jaderné elektrárny uvede do chodu, Evropa při respektování vyšší než obvyklé míry solidarity zimu přežije. A relativně bez zásadní úhony na životní úrovni, na kterou jsme zvyklí. Pokud se tedy vypnou ony nefunkční energetické tržní nástroje.

Ale v Německu už zveřejnili poměrně drastický vládní úsporný program. Tomu se asi nevyhneme ani my?

Ano, to se nám může zdát jako téměř poloválečný provoz. Bez cílenějších úspor, bez toho, aby náš ekonomický rozvoj byl dál přímo závislý na spotřebě elektrické energie, se ale ke kýženému cíli nedostaneme. Takže berme německý plán jako ukázku toho, jak s energií nakládat a šetřit.

Není ten dnešní šok o to větší, že jsme si v minulých letech zvykli na velmi nízké ceny elektřiny a plynu, a nějakou větší spotřebu jsme vůbec neřešili?

Je pravda, že ceny energií byly v posledních letech mimořádně příznivé. My jsmek energiím přistupovali jako k téměř volnému statku a cena, kterou jsme za energie platili, byla směšně nízká. Ta současná situace a výzvy k úsporám jsou připomínkou, že ani energie nejsou zadarmo a mají svoji cenu.

Česko má energetický mix, v němž hrají klíčovou roli jádro a naše domácí uhlí, kde se ceny nezvýšily, nebo rozhodně ne skokově. Proč máme platit my Češi výrazně vyšší cenu, než za kterou se u nás energie vyrábí?

To je opravdu velmi obtížné vysvětlit lidem. Ale je v tom určitá míra naší evropské solidarity, podobná té, na jejímž základě jsme v mnoha minulých letech dostávali evropské dotace na pomoc naší ekonomice, které platili švédští, nizozemští nebo němečtí daňoví poplatníci. Pro ně to také nebyl úplně výhodný obchod, alespoň krátkodobě měřeno.

Jestli to dobře chápu, my jsme teď v situaci energeticky bohaté země, která by prostě mohla mít energii levnější?

K tomu, abychom měli levnou elektřinu, bychom teď museli udělat jakýsi energetický ostrov Česká republika. Můžeme na něm využívat stále obrovské zásoby uhlí, které máme, můžeme využívat jadernou energii, byť palivo do atomových elektráren musíme dovážet. Ale pokud se rozhodneme pro tento sobecký přístup, bude to mít za důsledek, že v jiné krizi, kdy budeme Unii potřebovat, se na nás zbytek Evropy vykašle.

Takže jediným řešením je, aby celá Unie měla dostatek energie za přijatelné ceny?

Jsem o tom přesvědčen. Musíme táhnout za jeden provaz. Návrh českého předsednictví, který předpokládá, že se země Evropské unie nenechají vzájemně energeticky ve štychu a budou si pomáhat, je i lidsky přijatelnější řešení než se uzavřít do nějaké vlastní energetické bubliny, ve které rok dva přežijeme opticky lépe. Byť i toto lehčí přežití je otázka, protože velká část naší ekonomiky je závislá právě na exportu do zemí Evropské unie.

Na druhou stranu, proč nejít cestou Španělska, Portugalska nebo částečně i Slovenska a prostě nezastropovat ceny elektřiny a plynu alespoň pro domácnosti na přijatelné úrovni? Zvláště když ji levně vyrábíme.

Ano, měla by se daleko více, než je tomu dnes, vyrovnat výrobní a prodejní cena elektřiny. A i cenové stropy by v současné krizové situaci mohly být. S dodatkem, že cenový strop není řešením příčiny, ale následků situace. A pokud jde o náklady zastropování, platí, že žádný oběd není zadarmo. Buď to zaplatí stát, nebo výrobce energie.

Tomu rozumím. Ale máme tady relativně velmi malé náklady na výrobu energie a extrémně vysoké ceny, které jsou nyní požadovány od konečných spotřebitelů energie. Kde by tedy byla ideální výška zastropování? Někde na dvojnásobku loňských cen?

Kdybychom v normálních časech řekli, že ceny energií budou příští rok dvojnásobné, vypadalo by to jako armagedon. Například ve Francii je to dnes tak, že společnost EDF může ceny elektřiny konečnému spotřebiteli v domácnosti zvýšit pouze o čtyři procenta. To však příliš nevede k úsporám energie. Mně ale u nás dvojnásobek loňské ceny přijde moc a spíše bych to viděl v desítkách procent oproti loňskému létu.

Zastropování je ale krátkodobé řešení. Kudy vede cesta ven, abychom energie za pár let opět nemuseli příliš řešit?

Střednědobé řešení má podle mě tři části – investovat, spořit a kompenzovat. Ani jedna z těch věcí sama o sobě nestačí, musí jít o kombinaci všech tří. Není možné jen zastropovat cenu energií, současně s ní potřebujeme i šetřit. A také musíme investovat, a to vyžaduje obrovské prostředky. Jen vyvážený postup v těchto třech směrem nás dovede k tomu, že ve střednědobém horizontu budeme jako Evropská unie energeticky výrazně odolnější, než jsme dnes.

Ještě se vraťme k aktuální situaci. Lidem, kteří mají tu smůlu a končí jim smlouvy na dodávky plynu za dohodnuté ceny, teď chodí předpisy záloh v pěti- či desetinásobné výši oproti těm z loňského, předloňského roku. To je situace, kterou podle vás vláda prostě neměla dopustit?

Ano, to máte pravdu. To je možné označit jako tržní selhání. A tržní selhání je něco, na co by měla vláda reagovat. Nepřijímám názor některých liberálních ekonomů, že i tržní selhání je součástí trhu, který si s tím poradí sám.

Co tedy s tím?

Podle mě je třeba zavést cenový strop nebo redukci cen, byť jen pro dobu, kdy to bude skutečně zapotřebí. Není pochyb o tom, že příčinou krize číslo jedna je ruská agrese proti Ukrajině. Jde ale o to, abychom si na regulaci cen energie nezvykli. Použil bych tady příklad potravinových poukázek z doby druhé světové války, které fungovaly ještě léta po válce. Protože bylo velmi těžké se od tohoto původně válečného opatření odtrhnout. Nebylo by proto žádoucí se upínat ke stropům na energie, které by tu byly jednou provždy. Ale naopak, jakmile se situace uklidní, se opět vrátit k trhu. Bylo by ekonomicky škodlivé, kdyby se Evropa k energetickému trhu vrátit nedokázala.

Dnes se schází mimořádný summit ministrů energetiky Evropské unie, který svolala Česká republika jako předsedající země. Dohodne se EU na celoevropském řešení cen elektřiny a plynu?

Z úst představitelů jednotlivých států Unie slyšíme, že potřeba dohodnout se na celoevropském řešení je urgentní. Bohužel se obávám, že představy, co má tím celoevropským řešením být, se stále liší. Z jihu Evropy je tlak na zastropování cen. Na druhé straně je Německo, které má stále jako větší prioritu Zelenou dohodu EU než situaci spojenou s dopady války. Česko navrhuje reagovat na současnou situaci, ale bez toho, že se to dotkne principů Zelené dohody. To je dobrý základ pro kompromis. Je však možné, že ještě v pátek nebude dohody dosaženo. Během několika týdnů k ní ale podle mě dojde a Evropa zimu přežije bez drastických dopadů a ve stavu, kdy žádný evropský region ani skupina obyvatel nebudou opomenuti.

Co by dohoda měla přinést normálnímu občanovi České republiky? To, že se ceny energií, včetně plynu, stabilizují na sice vyšší, ale nikoli dramaticky vyšší úrovni než loni?

Ano, tak by to mělo být. Současně by měly pokračovat masivní investice do alternativních zdrojů energie, aby se tato situace v tomto dramatickém rozsahu už neopakovala. Když v tomto Evropa, potažmo celá Unie, spojí svoje síly, už se nějakého přerušování ruských dodávek plynu nebude muset obávat.

Foto: Vlada.cz
Zdroj: Znojemský deník

Nejčtenější kategorie
Chytré město
447
Energetika
513
IT
381
Dotace a Finance
1388
Odpady
251

Nezmeškejte žádné informace!

Přihlaste se k odběru newsletteru a buďte stále v obraze