Cenový strop pro domácnosti, živnostníky a další maloodběratele by měl být podle vlády pro silovou elektřinu bez nákladů na distribuci 6000 korun za megawatthodinu (MWh). Koncový zákazník by spolu s distribucí měl za elektřinu platit zhruba 7000 až 9000 korun za MWh. U plynu kabinet strop stanovil na 3000 korun za MWh. Za stejné ceny by měly elektřinu a plyn nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi. Zastropované ceny a garantované dodávky energií budou mít všechna zdravotnická zařízení, uvedl dnes ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Sněmovna vládní energetickou novelu, která by se v zálohách placených za energie měla projevit od listopadu, projedná v pátek. Řešení vysokých cen energií pro průmysl chce kabinet představit ve středu.

Vláda chce zajistit dostupné ceny energií, řekl dnes premiér Petr Fiala (ODS) na mimořádné schůzi Senátu, jejímž tématem byla pomoc občanům a firmám proti zdražování energií. „Nikdo nebude platit za elektřinu a plyn násobky toho, co platil dosud,“ podotkl. „Za tři měsíce jsme k posílení energetické bezpečnosti naší země udělali víc než dvě vlády ANO za uplynulých osm let,“ dodal premiér. Podle něj na jaře hrozilo, že v zimě bude Česko bez plynu kvůli závislosti na jeho dodávkách z Ruska. Zdražování energií zrychlilo po únorovém napadení Ukrajiny ruskou armádou a koncem srpna ceny plynu i elektřiny na burzách vystoupaly na dosavadní maxima. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v Senátu potvrdil, že mimořádné jednání unijních ministrů pro energetiku projedná 30. září návrhy Evropské komise (EK) na řešení vysokých cen energií.

Senát pak svým usnesením vládou stanovená maxima podpořil, upozornil ale na nutnost strategické a srozumitelné komunikace o energetické politice vlády. Vyzval také kabinet mimo jiné k tomu, aby jednal v Evropské unii o snížení cen emisních povolenek nebo o předcházení panice na trhu s energiemi jednotným přístupem a řešením. „Souhlasím s tím, že vláda učinila první krok, a jsem tomu rád,“ řekl prezident Zeman. Domnívá se, že zvolený limit v případě ceny elektřiny je přiměřený. Opět kritizoval Zelenou dohodu pro Evropu a zmínil, že za jednu z prvních příčin energetické krize považuje vysoké ceny emisních povolenek.

Určení maximálních cen elektřiny a plynu uvítal i Svaz měst a obcí. „Jsem rád, že se vláda konečně posunula od úvah ke konkrétnímu řešení. Volali jsme po tomto dlouho,“ uvedl předseda svazu František Lukl. Samosprávy nyní podle něj hodnotí, zda je stanovená maximální výše ceny dostatečná. Některé kraje už vyčíslily, kolik peněz jim opatření ušetří. Ozývá se ale i kritika. „Je to velmi pozdě. Stropy cen už se nedostanou nízko jako na Slovensku nebo v jiných zemích, které byly schopné reagovat dřív,“ řekl třeba náměstek pardubického primátora Jakub Rychtecký (ČSSD).

Rozhodnutí vlády dodá alespoň částečnou jistotu pro další fungování tuzemských živnostníků a malých podniků, uvedla Asociace malých a středních podniků ČR. Upozornila ale, že opatření pomůže hlavně firmám, jejichž provoz není zásadně energeticky náročný, a očekává podobnou podporu i pro větší firmy. Cenový strop by měl platit i pro zemědělské a potravinářské firmy, vyzvaly Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR a Potravinářská komora ČR.

Dodavatelé energií připravují na zavedení změny své počítačové systémy. Mluvčí innogy Martin Chalupský uvedl, že ztráty, které budou obchodníci generovat, bude hradit stát přes operátora trhu (OTE). Největší česká energetická společnost ČEZ předpokládá, že odběratelům s fixovanou cenou vyšší než vládou určený strop cenu sníží právě na vládou stanovenou cenu. Zákazníci platící nižší cenu ji budou platit nadále.

„Jedno rozhodnutí vlády celou situaci nemění,“ řekl předák Českomoravského konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Demonstrace svolaná odboráři na 8. října na pražské Václavské náměstí podle něj bude, protože vláda sice rozhodla o stropu na ceny energií, ale stále zbývají požadavky na růst minimální mzdy a platů či kolem daňových změn. Ceny elektřiny by se měly zastropovat na 4000 korun za MWh a plyn by měl stát maximálně 1500 Kč za MWh pro domácnosti i pro firmy, uvedl předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek.

S novým opatřením souhlasí analytik ENA Jiří Gavor. „Je to netržní opatření, ale situace si to zkrátka vynutila. Vláda by byla jednou z mála v Evropě, která by takovou výraznější pomoc neposkytla,“ uvedl. Aktuální tržní ceny podle něj již přesahují možnost domácností i průmyslu. Stanovený strop označil Gavor za rozumný. Neodpovídá nízkým cenám, na které byli lidé zvyklí dosud, je ale na polovině tržních cen, upozornil. „V závislosti na vývoji cen to znamená nejčastěji úspory v řádu desetitisíců ročně v závislosti na spotřebě,“ popsal efekt opatření pro maloodběratele analytik XTB Jiří Tyleček. Cenový strop považuje za relativně dobře zvolený, negativně ale hodnotí absenci maximálního odběru elektřiny, který by motivoval k úsporám.

Stát na náklady cenového stropu použije mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z neočekávaných zisků a příjmy z emisních povolenek, uvedl v pondělí Stanjura. Podle ekonomů ale stát zaplatí víc než Stanjurou uváděných maximálně 130 miliard korun. „Vzhledem k tomu, že zastropování má platit od začátku listopadu, zvýší se i letošní výdaje státního rozpočtu. Pokud na to vláda nenajde peníze někde jinde, prohloubí se schodek rozpočtu. Nebude to nic dramatického, ale v příštím roce to bude pro vývoj rozpočtu zásadní záležitost,“ uvedl analytik Deloitte David Marek.

Pevné stropy na cenu elektřiny a plynu pro domácnosti vnášejí značnou nejistotu na výdajovou stranu státního rozpočtu, upozornil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Nerozumí tomu, z čeho vláda vypočítala maximální objem pomoci 130 miliard Kč, když není známo, kam se pohnou tržní ceny elektřiny a plynu. Také podle něj není zřejmé, kde vláda uvedenou sumu vezme. Nevěří, že by s ní připravovaný rozpočet na rok 2023 již počítal, a výnos z daně z mimořádných zisků, který ani ještě nemá legislativní podobu, podle něj zřejmě pokryje jen menší část potřebné sumy. Celkové náklady zastropování se budou pohybovat spíše kolem 200 miliard korun ročně, uvedl analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Změny ve státním rozpočtu na příští rok, který ministerstvo financí navrhuje se schodkem 270 miliard korun, dnes po jednání tripartity připustil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Situace není komfortní pro nikoho z nás. Energetická situace a nástroje (ke zmírnění dopadů zdražování) vstupují do rozpočtu velmi citelně,“ řekl.