Newsletter

Dostávejte to nejzajímavější ze světa veřejné správy i v našich newsletterech.

* Kliknutím na „Odebírat“ souhlasíte s našimi zásadami o Ochraně osobních údajů a zasíláním pravidelných newsletterů. Odhlásit se můžete kdykoliv.

Energetika

Plyn by mohl být nahrazen vodíkem

Výrobce převodovek Wikov má už dlouhá léta pověst hybatele rozvoje zelené energetiky v Česku. Její majitel Martin Wichterle jako jeden z mála tuzemských podnikatelů využil globálního boomu obnovitelných zdrojů k výrobě a exportu jejich součástí – konkrétně převodovky k větrným turbínám. Vzhledem ke globální konsolidaci výroby větrných elektráren už tyto převodovky nejsou takový hit, jakým bývaly. „Obrovskou příležitostí je teď vodík,“ řekl Martin Wichterle v rozhovoru pro Export.cz

Wikov je mimo jiné předním světovým výrobcem rychloběžných převodovek, které se využívají pro různé turbíny i kompresory a slouží ke stlačování plynů. A právě stlačování se v současnosti jeví jako nejslibnější a komerčně nejvyspělejší forma skladování vodíku.

Wichterleho skupina tak může těžit z plánů přechodu k vodíkovému hospodářství, ke kterému se hlásí prakticky všechny vyspělé země světa – i když se liší v pohledu na to, jakým způsobem a jak rychle je možné podobné vize realizovat. Vodík není pouhý energetický zdroj, fakticky se má stát dlouhodobým úložištěm a nosičem energie, který přispěje k omezování uhlíkových emisí v průmyslu, energetice i dopravě.

Na otázku, jestli Wikovu nehrozí, že vsadí na technologický rozvoj, který bude ve skutečnosti pomalejší než v představách různých vizionářů, Martin Wichterle odpovídá jednoznačně: „Reagujeme na poptávku, která vzniká.“ Jakékoliv technologické změny podle něj přinášejí požadavky na specifické investice, které jeho firma rozhodně nepodceňuje. O budoucnosti vodíku ale nemá pochybnosti. „Když se lidstvo pro něco rozhodne a dá do toho hromadu peněz, podaří se mu to vždycky. Podívejte se, jak rychle lidé vyrobili atomovou bombu nebo doletěli na Měsíc. A do vodíkového hospodářství jde řádově více peněz. Tohle lidstvo zvládne zcela určitě.“

Nadzvukovou rychlostí

Zatímco příležitosti, které přináší rozvoj vodíkového hospodářství, se rýsují postupně, trh rychloběžných převodovek pro plynové a parní turbíny, kompresory nebo čerpadla se nadějně rozvíjí už teď. A právě tento segment je nejrychleji rostoucí také pro českou strojírenskou firmu. „Jsme schopni vyrábět a dodávat speciální převodovky, které se točí nadzvukovou rychlostí. Právě ty jsou teď velmi žádané,“ zdůrazňuje majitel Wikovu, který je vnukem vynálezce kontaktních čoček a také prapravnukem zakladatele stejnojmenné firmy, jež vyráběla zemědělské stroje i automobily za první republiky.

Dnešnímu Wikovu podle Martina Wichterleho nahrává omezený počet asi čtyř dodavatelů na světě, kteří jsou schopni podobné převodovky dodávat. A Wikov se soustředí na to, aby své postavení v oboru rychloběžných převodovek dále upevnil. „Už proto, že musíme nahradit chybějící ruský trh.“ Wikov se sice před třemi lety pustil do projektu montážního závodu v Rusku, který byl poměrně úspěšný, vzhledem k Putinově agresi na Ukrajině ho ale uzavřel.

Technologický průlom, který vedl ke vzniku superrychlé převodovky, ohlásil Wikov už v roce 2016. Stal se tak první společností ve střední a východní Evropě, která dokázala takový produkt nabídnout. Na vývoji Wichterleho firma spolupracovala se Západočeskou univerzitou v Plzni a Technologickou agenturou ČR. Klíčovou předností prvního prototypu české rychloběžné převodovky byla takzvaná segmentová naklápěcí ložiska.

Vítr foukat nepřestal

Zatímco rychloběžné převodovky frčí, obor větrných elektráren se v posledních letech dost změnil. To ale neznamená, že by mu Wikov přestal věnovat pozornost. Martin Wichterle připouští, že převodovky pro větrníky jsou už dnes velmi omezeným trhem. Jak vysvětluje, na světě zůstávají v podstatě jen tři hlavní výrobci větrných elektráren, kteří si buď převodovky vyrábějí sami nebo uzavírají smlouvy s dodavateli, kteří jich „vychrlí“ tisíce ročně.

Pokud by se Wikov mezi ně chtěl teoreticky zařadit, musel by investovat desítky miliard korun do nových výrobních kapacit. Efektivnější bude soustředit se na nadějnější segmenty, které ostatně nemusí mít k větrníkům vůbec daleko. „Vyvážíme převodovky na offshorové plošiny, které slouží právě ke stavbě větrných elektráren,“ dodává známý český podnikatel.

Rébus energetické krize

Energetika zůstává pro Wikov nadějným oborem budoucnosti, teď si ale Martin Wichterle se svými spolupracovníky láme hlavu především nad nynější energetickou krizí. Zvláště vysoké ceny plynu komplikují život sklářské části jeho podnikatelského „impéria“ – společnostem Bomma a Rückl, pro které je tato surovina klíčovým vstupem. Další zdražování elektřiny a plynu je hrozbou pro celý český průmysl, jehož zájmy Martin Wichterle hájí také jako člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy.

„Nejhorší je nepředvídatelnost toho, co nás vlastně čeká. Je obtížné něco plánovat, na něco se připravovat,“ říká podnikatel, který přemýšlí o obou nohách svého byznysu – strojírenské i sklářské. Zatímco někteří skláři uvažují o přechodu od plynu k elektřině, Martin Wichterle v tom spásné řešení pro blízkou budoucnost nevidí: „Ve sklářství se bez plynu úplně neobejdete. A elektřina je také šíleně drahá.“ Její cenu navíc ovlivňuje právě drahý plyn.

Sklárny Bomma a Rückl pracují s různými scénáři pro příští měsíce podle toho, jak se budou vyvíjet ceny energií. Jednou z eventualit je, že by Wichterleho firmy začaly vyrábět i v zahraničí: „Zatím to je pouze teoretická úvaha. Máme spočítané různé varianty, zkoušíme se připravovat na různé možnosti dalšího vývoje.“

Plyn bude příští rok „vyřešený“

Propočet různých rizik podle Martina Wichterleho ukazuje, že Česko je na tom ze všech okolních zemí vůbec nejhůř. Ve srovnání se sousedy čelí největší hrozbě, že tady plyn vůbec nebude. A podobné je to také z hlediska cen energií. Vnuk slavného vynálezce ale vzápětí ukazuje, že mu skeptický pohled na svět příliš vlastní není. Předpokládá, že Evropanům se v příštím roce podaří najít cesty, jak sem dopravit více plynu: „Plyn už nebude tak levný, jak byl, ale časem přece jen výrazně zlevní. Nyní je jeho cena úplně mimo tržní rozměry. Jakmile se vybuduje potřebná infrastruktura včetně terminálů na zkapalněný plyn, ceny se logicky dostanou na nižší úroveň.“

To je také důvod, proč Martin Wichterle nepředpokládá, že by sklárny Bomma a Rückl rychle měnily své technologie. Odklon od plynu není potřeba, protože „plyn bude příští rok vyřešený“. Přestavba technologií na elektřinu by si přitom vyžádala velké investice a trvala by nejméně tři čtvrtě roku. Tuto úvahu podle českého podnikatele potvrzují i propočty ohledně uhlíkové stopy. „Uhlíkové emise v současné době lépe snížíte plynem než elektřinou. Můžete udělat určitá opatření, jak kompenzovat uhlík, který generujete plynem, a to daleko snáze než v případě elektřiny,“ zdůrazňuje majitel skláren ve Světlé nad Sázavou a v Nižboru.

A odkud bude Evropa plyn dovážet? Martin Wichterle nepovažuje za reálné, že by to časem mohlo být opět z Ruska. Odtud ho podle něj Evropané budou brát, dokud to bude potřeba. Až ale přejdou na neruský plyn, už se do minulosti vracet nebudou. Evropa je schopna se zásobit z jiných zdrojů. Martýrium s ruskými dodávkami už znovu absolvovat nebude.

Foto: Beckhoff
Zdroj: O energetice

Nejčtenější kategorie
Chytré město
447
Energetika
513
IT
381
Dotace a Finance
1388
Odpady
251

Nezmeškejte žádné informace!

Přihlaste se k odběru newsletteru a buďte stále v obraze