Newsletter

Dostávejte to nejzajímavější ze světa veřejné správy i v našich newsletterech.

* Kliknutím na „Odebírat“ souhlasíte s našimi zásadami o Ochraně osobních údajů a zasíláním pravidelných newsletterů. Odhlásit se můžete kdykoliv.

Jak to vidí starostovéRozhovory

Pět H starosty Jana Vavřičky

Ing. Jan Vavřička – osobní vyznání

Jsem pačejovský rodák a vyrůstal jsem v rodině jako nejmladší ze 4 dětí. Vyučil jsem se, udělal průmyslovku a později VŠE v Praze. V roce 1976 jsem se oženil a mám syna a vnuka. Pracoval jsem v různých pozicích ve stavebnictví, v roce 2004 jsem se stal OSVČ. Zároveň jsme se společníkem koupili firmu na výrobu a montáž plastových výrobků. Přitom jsme podnikali v oboru nemovitostí a obchodovali na burze. Po vítězství v komunálních volbách 2014 jsem tyto činnosti výrazně omezil a věnoval se práci starosty obce. Vítězství ve volbách jsem obhájil v roce 2018. Jsem skautem, skautským činovníkem od roku 1994, více jak 25 let pracuji jako vedoucí oddílu oldskautů. Podařilo se mi vydat tři publikace o historii skautského hnutí v Pačejově a na Klatovsku. Mám rád country, populární muziku i dechovku. Mým velkým koníčkem je motorismus, jsem jedním ze zakladatelů Rally Pačejov.

Obec Pačejov na Plzeňsku má spoustu plánů

Obec Pačejov získala v roce 2019 Zlatou stuhu v soutěži Vesnice roku Plzeňského kraje a od té doby je stále nositelem tohoto ocenění. Starosta Jan Vavřička to ale bere s nadhledem, protože covidová krize znemožnila vyhlášení v letech 2020 i 2021. Jan Vavřička je starostou od roku 2014, tedy druhé volební období. Oproti jiným délesloužícím starostům to je relativně kratší doba, ale nejen zmíněné ocenění svědčí o tom, že Pačejov patří k obcím, kde je místní samospráva hodně aktivní. Platí to i o místních obyvatelích, o čemž svědčí 12 spolků, které v obci fungují. Kulturní a společenská činnost v obci byla v roce 2018 oceněna ziskem Modré stuhy rovněž v soutěži Vesnice roku. Čerstvě si přivezl Jan Vavřička cenu ze soutěže Má vlast cestami proměn. Pačejov (www.pacejov.cz) leží na pomezí okresů Plzeň-jih a Klatovy. Kromě Pačejova a Pačejova-nádraží jsou součástí ještě obce Velešice, Strážovice a Týřovice. Není bez zajímavosti, že až do roku 1916 se používal název Pačív, což je označení, které ještě přežívá v lidové mluvě mezi místními obyvateli, ale i ve vzdálenějším okolí. Okolí obce se dá charakterizovat jedním slovem – atraktivní. Jsou tady dostupné lesy, blízké rybníky i větší rovinaté plochy. Železniční zastávka přímo v obci zajišťuje dobré spojení ve směru na České Budějovice a Plzeň. Pačejovu určitě nehrozí vylidňování, což je problém, který trápí mnoho starostů českého venkova.

Co vás vedlo k tomu, že jste se rozhodl vstoupit do obecní samosprávy až ve zralejším věku?

Mě známí lákali do zastupitelstva už mnohem dřív, ale já jsem se pořád smál a říkal, že to není můj šálek čaje. Teprve, když se mi přiblížila šedesátka, řekl jsem si, že bych měl pro tu svoji rodnou obec něco udělat a kývl jsem na nabídku kandidovat. Kromě jiného se mi nelíbilo, že za mých dvou předchůdců se toho v Pačejově moc nedělo. Nespokojených bylo v obci víc, takže v roce 2014 tady kandidovala hned čtyři sdružení, to je celkem 60 lidí. Na takovou obci jako je Pačejov je to hodně. Naše sdružení vyhrálo a já jsem získal nejvíc preferenčních hlasů. V roce 2018 už byla jen jedna kandidátka a já jsem zase získal nejvíc hlasů.

Co bylo v začátcích vašeho starostování nejdůležitější?

Pačejovu scházela především dlouhodobější strategie, která je nutná pro to, aby se získaly dotace ze státních i krajských programů. V první řadě bylo jasné, že potřebujeme vybudovat v obci kanalizaci a zkolaudovat vodovodní síť. Už tehdy jsme ale v zastupitelstvu věděli, že v jednom volebním období stihneme maximálně připravit projekt, realizace přicházela v úvahu až později. A tak jsme se vrhli především na menší projekty a na opravy a údržbu obecního majetku, který byl hodně zchátralý. Já se řídím zásadou pěti H, to znamená hasiči, hřiště, hospoda, hřbitov a humna. Všechno jsme stihli.

Když to zkonkretizuji: Hasičárny dostaly nové střechy, okna a fasády. Generální opravou prošla hasičská Tatra. Navíc jsme zakoupili nové hasičské dopravní vozidlo za pomoci dotací Plzeňského kraje a ministerstva vnitra. Opravili jsme hospodu. Vybudovali jsme nový tenisový kurt, to spolykalo spoustu hodin dobrovolnické práce místních tenistů. Postavili jsme víceúčelové hřiště z podpůrného finančního programu ČEZu. Novou plochu má hřiště ve Strážovicích. Farskou zahradu, kterou máme pronajatou od církve, jsme vybavili víceúčelovými herními prvky pro děti. Co se týká hřbitova, tak tam jsme postavili novou hradební zeď a žulové chodníky. V další etapě dokončíme úpravu pietního rozptylového prostoru.

Naší velkou prioritou je školství, takže do základní i mateřské školy jsme postupně investovali 30 milionů korun na opravy i do zařízení. To je suverénně nejvíc ze všech oblastí. Například základní škola má moderní víceúčelovou učebnu a dílny. Nedávno bylo v Pačejově výjezdní zasedání výboru pro regionální rozvoj Plzeňského kraje a někteří členové se mě ptali, když dílny uviděli, jestli máme v Pačejově odborné učiliště.

Mě z těch pěti H zaujala humna…

Humna jsou v podstatě okolí kolem Pačejova a místních částí. Tady byla spousta černých skládek, které jsme postupně zlikvidovali. Zavedli jsme dvakrát ročně svoz velkoobjemového a nebezpečného odpadu, aby lidé nevozili odpad do přírody. Po padesáti nebo snad ještě více letech jsme nechali prořezat a vyčistit řadu polních a lesních cest, po kterých se dalo stěží chodit pěšky, natož aby tam zajelo kolo nebo auto. Některé jsme zpevnili a rozšířili. Obnovili jsme tři ovocné aleje a v letošním roce vysadili tři nové – kaštanovou, javorovou a z okrasných jablek. Jednou z priorit naší strategie je voda.

Všichni víme, jak nás v nedávné minulosti vycvičila období sucha. My jsme proto opravili a zkultivovali naše čtyři rybníčky na návsích a loni jsme dokončili unikátní projekt, díky kterému vznikl úplně nový nádherný rybník na okraji Pačejova. Rybník má rozlohu víc než jeden hektar a ze 100 % ho hradilo ministerstvo zemědělství, protože díky regulím Lesního zákona patří mezi projekty, které zadržují vodu v krajině a zlepšují biodiverzitu. Vznikla tak krásná rekreační zóna, kam se lidi naučili chodit. I proto jsme tam osadili několik jednoduchých posilovacích zařízení, kde si návštěvníci můžou protáhnout tělo. Rybník současně slouží jako vodní nádrž pro hasiče v případě nějakého lesního požáru. Před dokončením je vodovodní síť v obci, momentálně připravujeme výběrové řízení na napojení nového vodního vrtu na náš vodojem. A už máme připravený projekt a žádost o dotaci na vybudování úpravny vody, protože se nám ve vodě objevily stopy uranu.

Pačejov není až tak malá obec, včetně místních částí tady žije kolem 800 obyvatel. Co děláte proto, abyste sem nalákali mladší lidi?

Připravujeme bytovou zónu pro výstavbu rodinných domků. Kromě nich chceme z vlastních zdrojů postavit i dvě bytové jednotky. Situaci nám bohužel komplikuje ten známý záměr vlády s úložištěm jaderného odpadu. Pačejov leží v oblasti, která byla vytipována jako jedna ze čtyř lokalit v Česku, kde by se mohl jaderný odpad skladovat. Když ke mně přijdou na úřad mladí zájemci o bydlení, tak jejich první otázka je, jak je to s tím úložištěm. A já jim musím říct popravdě, že nevím a že to jako obec nemůžeme ovlivnit, protože se rozhoduje o nás bez nás. Takže často ty zájemce už podruhé neuvidím. Táhne se to 18 let a my pořád žijeme v nejistotě. Kdyby to na Pačejov nakonec spadlo, bude to mít fatální důsledky. Klesnou ceny nemovitostí i zemědělských a lesních produktů. A nenávratně bude zničený obrovský kus přírody, protože plánovaná rozloha úložiště je velká jako 420 fotbalových hřišť. Hloubka té jámy má být 500 metrů, což pochopitelně ovlivní spodní vody, které zmizí, o tom není pochyb. Ze země se má vyrubat na 6 milionů kubíků žulové horniny. Já vždycky uvádím v téhle souvislosti příklad. Cheopsova pyramida je postavená skoro ze 2,5 milionů kubíků materiálu, takže z té vyrubané žuly by se daly postavit hned dvě pyramidy, a ještě by zbylo.

Několikrát jste zmínil, že vaší prioritou je momentálně vybudování kanalizace. V jaké fázi tento projekt je?

V první řadě je nutné říct, že jde o největší investiční akci v Pačejově za dlouhá desetiletí. Kanalizace bude stát 115 milionů. Větší část pokryje dotace ze SFŽP, obec investuje 30 milionů. Vzali jsme si na tu akci úvěr, který budeme splácet 15 let. V podstatě se jedná o dvě stavby, které se budou budovat po etapách. Jedna stavba je v Pačejově-nádraží, kde bude čistírna a čerpačka. Druhá stavba zahrnuje Pačejov, Velešice a Týřovice, tam bude taky čerpačka a čistírna. V poslední etapě odkanalizujeme Strážovice. Podle harmonogramu by mělo být hotovo někdy na konci léta 2023.

Je zřejmé, že spousta těch projektů, o kterých jste mluvil, by nešla realizovat bez finanční podpory státu. Na druhé straně si starostové stěžují, že komunikace se státní správou v mnoha oblastech drhne.

K tomu můžu dodat jeden aktuální příklad. Zmiňoval jsem výstavbu bytové zóny. V té lokalitě jsou státní pozemky, které potřebujeme získat. Pro stát nemají absolutně žádnou cenu. Vlastní je Státní pozemkový úřad SPÚ, který nám je ale nechce prodat za nějakou symbolickou částku, natož, aby nám je převedl bezúplatně. Jediná možnost je směna za obecní pozemky a SPÚ ještě chce jeden a půl nebo dokonce dvojnásobek ceny podle bonity půdy. Popravdě řečeno, nevím, proč se stát takhle chová, když ze všech stran slyšíme, že je třeba podporovat život a bydlení na venkově. Stejné je to s DPH. Na jedné straně dostáváme dotace, na druhé straně z nás stát vytáhne daň. Podle mě by obce měly být od DPH osvobozeny. Podobných příkladů by byla celá řada.

Závěrečná otázka: Máte ještě nějakou vizi, kterým směrem by se měl Pačejov rozvíjet?

Já vždycky říkám: Kdyby přijel do Pačejova prezident nebo premiér a řekl mi, pane starosto, já vám seženu sto milionů, věděl byste, co s nimi? Tak já bych otevřel šuplík s připraveným projekty a utratil bych ty miliony za týden. V Pačejově jsou brownfieldy, které by stálo za to opravit a budovat zázemí třeba pro seniory nebo rodiny s dětmi. Za humny se dají budovat turistické a naučné stezky, na jednom z našich kopců by mohla stát rozhledna, abychom sem přitáhli víc turistů. Velké rezervy máme v digitalizaci. Zkrátka vize by byly. Teď ještě ty finance.

Nejčtenější kategorie
Chytré město
444
Energetika
505
IT
371
Dotace a Finance
1373
Odpady
249

Nezmeškejte žádné informace!

Přihlaste se k odběru newsletteru a buďte stále v obraze