Newslettery

Dostávejte to nejzajímavější ze světa veřejné správy i v našich newsletterech.

    PromoNews

    Výběr toho nejzajímavějšího za posledních 14 dní do vaší emailové schránky.

    2x měsíčně

    PromoDay

    Přehled nejnovějších článků. Každý pracovní den do vaší schránky.

    5x týdně

    Představujeme vám

    Výběr z těch nejzajímavějších rozhovorů s představiteli veřejné správy.

    1x měsíčně

    Akce

    Přehled nadcházejících konferencí, soutěží, školení na následující měsíc.

    1x měsíčně

    Kliknutím na „Odebírat“ souhlasíte s našimi zásadami o Ochraně osobních údajů a zasíláním pravidelných newsletterů. Odhlásit se můžete kdykoliv.

    Nepřehlédněte

    Krajinu adaptujme. Rychle!

    Spolek Živá voda vytvořil ucelené know-how nápravy krajiny

    Co s klimatickou změnou mohou města a obce dělat, je klíčová a aktuální otázka. Zdálo by se, že řešení může ležet uvnitř měst – zlepšit jejich chlazení zelenomodrou infrastrukturou, jako jsou zelené střechy, vertikální zahrady, zasakování vod apod. Bohužel rozměr, rychlost vysychání i oteplování a především predikce dalšího zhoršování těchto jevů pro ČR je bezprecedentní, již nyní dvojnásobná než ve světě, a tak bodová či plošná opatření pouze v zastavěných částech obcí a měst nebudou stačit.

    Je zřejmé, že i pro obce a města je stěžejní, aby podpořily celoplošné změny krajiny nejen v zastavěných, ale i nezastavěných územích svých katastrů, tedy ve  výsledku v celé volné krajině. I kdyby se ale zastupitelstva rozhodla jít tímto směrem, je to spojeno s řadou potíží.

    Problémy adaptace

    Prvním problémem je, že se územní plánování dosud volné krajině de facto macešsky vyhýbá, a tak se starosta nemá na koho obrátit, nemluvě o tom, že proces územního plánování dosud komplexně krajinu řešit neumí.

    Druhým problémem je, že si zastupitelé často myslí, že s řešením zemědělské krajiny jim pomohou pozemkové úpravy. Ty bohužel od počátku naráží chybným legislativním nastavením na řadu vnějších i vnitřních potíží – od nutnosti najít k povolení úprav nadpoloviční většinu vlastníků, přes pomalý postup přípravy, nedostatečně komplexní řešení, které by chladilo krajinu a zároveň omezovalo sucho, vodní erozi, povodně či zvyšovalo dostatečně větrolamnost krajiny až po naprosto zásadní blok postupu pozemkových úprav – častý nedostatek obecních pozemků k navržení a realizaci tzv. společných zařízení, tedy právě těch opatření, která by mohla řešit adaptaci na klima.

    Třetím problémem pro řešení problémů v krajině je nedostatek financí na potřebná opatření. Stát dosud nesystémově podporuje spíše bodová řešení, která se dostávají do krajiny navíc chaoticky a sporadicky. A závisí ne na tom, kde by byla nejvíce potřeba, ale na tom, zda vlastník je nakloněn některému z mnoha typů opatření, která si většinou selektivně vybere ne podle skutečných potřeb fyziky krajiny, ale podle subjektivní volby.

    Unikátní nástroj řešení

    Abychom mohli řešit krajinu jako celek, je na to nezbytné mít ucelený plán a seznam navrhovaných opatření. Existuje možnost zpracovat celoplošné návrhy všech potřebných opatření, aby se navzájem podporovala například formou studií proveditelnosti a poté i projektů, ale opět i zde finanční podpora ze strany státu kulhá. Věc se má tedy tak, že stát umožnil nejen za bývalého režimu silné poškození většiny krajiny země a zhruba 30 % všech toků v ČR, ale nápravu hradit moc nechce. Stát navíc nemá vytvořený systém hladkého chodu nápravy (bariéry v nízké spolupráci rezortů aj.) a tudíž i adaptace krajiny. A to i přesto, že ministerstva mají množství materiálů o tom, jak na to, a tvrdí, že se potřebná opatřená dějí. I kdyby se systémová změna krajiny rozjela, další potíž spočívá v tom, že jako stát nemáme dostatek projekčních kapacit na tak ohromný objem práce, který odhadujeme jen na realizacích (bez práce na projekční činnost) na 1,5 bilionu Kč pro celou ČR.

    Proto se náš spolek Živá voda již před několika lety pokusil nalézt řešení a vymyslel ucelené knowhow nápravy krajiny (zprvu model Zdoňov, nyní model Živá krajina) pomocí přírodě blízkých opatření s participací místních občanů, které vyškolíme pro tento typ přípravných prací s využitím bezplatného softwaru a pomocí chytrých telefonů.

    To umožňuje mapovat velká území najednou (většinou o rozloze celých povodí 4. řádu o velikosti 10 km2) a navrhovat potřebná opatření v krajině (obcích, lesích, na zemědělské půdě) za nízkou cenu a hlavně extrémně rychle. Tím ušetříme rutinní práci firmám, jejichž kapacity budou na základě těchto podkladů formou zjednodušené studie proveditelnosti modelu Živá krajina využity pro vlastní projekční práci. Což opět zrychlí rychlost postupu.

    Know-how Živá krajina získalo i řadu ocenění a v kostce o něm informace najdete na webové stránce https://spolecneprotisuchu.cz/. Tento systém umožňuje získat unikátní komplexní návrh krajiny nebývalé přesnosti (většinou do 2 m i lépe s výjimkou hustých lesních porostů) za pomoci místních lidí, kteří mají od nás za úkol, aby studii dotáhli až do fáze souhlasu státní správy, samosprávy a hlavně vlastníků, aby neskončila v šuplíku. A hlavně, tyto studie proveditelnosti poslouží jako univerzální připomínkovací nástroj pro nalezení win-win strategie řešení daného úseku krajiny pro všechny zúčastněné.

    Obec (či kdokoli další) tak dostane unikátní nástroj na řešení všech úloh v krajině, podklad pro územní plánování, pozemkové úpravy aj. a dostane ho na klíč, stejně jako lesníci a zemědělci. Studie svou komplexností pak pochopitelně navrhuje řešení již zcela konkrétně i co se týče adaptace na klimatickou změnu v daném segmentu krajiny. Tímto způsobem nyní zpracováváme studie pro obec Loučná (katastr 94 km2), Velvary, Klopina, Luleč.

    Pokud se to povede a finance od státu budou v Operačním programu životního prostředí či dalších obdobně jako dosud, je možné získat do krajiny na realizace i 100% dotace na její komplexní rekonstrukci a obnovu, protože studie proveditelnosti míří na přírodě blízká opatření, která mají být podporována nejen ze strany MŽP, ale i z Evropské unie – například ve Společné zemědělské politice 23+ či Národním plánu obnovy.

    Jiří Malík
    předseda Spolku Živá voda

    Tento článek vznikl jako součást projektu Společně proti suchu a povodním, který byl podpořen grantem z Norských fondů v rámci programu Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu.

    Nejčtenější kategorie
    Chytré město
    365
    Energetika
    363
    IT
    239
    Dotace a Finance
    1077
    Odpady
    194

    Nezmeškejte žádné informace!

    Přihlaste se k odběru newsletteru a buďte stále v obraze