Poslední roky ovlivněné pandemií covidu a důsledky ruské agrese na Ukrajiny dopadají samozřejmě i na fungování samospráv. Zajímalo nás, jak se tyto makro události promítly do jejich publicity.

Hlavní cíle a metodika analýzy

Narostla publicita samospráv ve srovnání let 2021 a 2022? Jaká témata byla se samosprávou spojována? Která média věnovala samosprávě nejvíce pozornost? To byly některé z otázek, na které jsme chtěli znát odpověď.

V první části analýzy jsme se zaměřili na data týkající se medializace představitelů samospráv. Mediální příspěvky byly vybírány z archivu společnosti Newton Media (NewtonOne) pomocí entit (interaktivního obsahového rejstříku). Porovnali jsme počty a strukturu publicity u příspěvků, kde figurovala alespoň jedna z následujících funkcí: starosta, místostarosta, primátor, náměstek primátora, hejtman, náměstek hejtmana, radní, zastupitele obce, zastupitel kraje. Ve druhé části jsme se zaměřili na sdružení, svazy a asociace sdružující zástupce samospráv. Konkrétně se jednalo o Asociaci krajů ČR, Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR.

Základními ukazateli, které jsme použili při vyhodnocování publicity byly počet příspěvků a mediální dopad vyjádřený v GRP (Gross rating points). Tento parametr má za cíl lépe než absolutní počty příspěvků prezentovat skutečný mediální obraz sledovaného subjektu tak, jak se dostává k nejširší skupině posluchačů, diváků a čtenářů médií. Vychází především ze čtenosti a sledovanosti jednotlivých médií. Jeden GRP odpovídá skupině 90 000 čtenářů, posluchačů či diváků, kteří se mohli s publikovaným příspěvkem seznámit. Čtenář, který mohl přečíst více než jeden příspěvek, je přitom započten vícekrát. Parametr mediálního dopadu jsme využili zejména při interpretaci druhé části výzkumu týkající se municipálních organizací.

Stoupající publicita představitelů samospráv

Z dat vyplynulo, že mezi lety 2021 a 2022 došlo k meziročnímu nárůstu publicity představitelů samospráv o 33 %. Na podzim 2022 ovlivňovaly medializaci komunální volby, rozhodli jsme se proto hypotézu o rostoucí publicitě potvrdit kontrolním výběrem dat za rok 2020. Ukázalo se, že mezi lety 2020 a 2021 došlo k navýšení publicity dokonce o 65 %.

Meziroční porovnání

Graf zahrnuje příspěvky, kde figurovala alespoň jedna z následujících funkcí: starosta, místostarosta, primátor, náměstek primátora, hejtman, náměstek hejtmana, radní, zastupitele obce, zastupitel kraje.

Nárůst je ještě dramatičtější, když porovnáme desítku titulů, které v každém z porovnávaných let přinesly nejvíc příspěvků o starostech, hejtmanech, primátorech ad. V roce 2021 jich bylo 43 tisíc, ale o rok později už 61 tisíc, což představuje nárůst o 42 %.

Představitelé samospráv v TOP titulech

Dvojice grafů zahrnuje tituly, které v letech 2021 a 2022 uveřejnily nejvíc příspěvků, kde figurovala alespoň jedna z následujících funkcí: starosta, místostarosta, primátor, náměstek primátora, hejtman, náměstek hejtmana, radní, zastupitele obce, zastupitel kraje.

Období: 1. leden – 31. prosinec 2021 a 1. leden – 12. prosinec 2022

Pozoruhodnou anomálií je meziroční propad webu parlamentnilisty.cz o bezmála tisícovku výstupů. Všechny ostatní top tituly totiž naopak posílily, a to nezřídka o tisíce příspěvků, jako tomu bylo v případě Mladé fronty DNES (nárůst o 2 tisíce) či seznamzpravy.cz (dokonce o 2,6 tisíce).

Jaká hlavní témata se pojila s představiteli samospráv v medializovanějším roce 2022?

Jak bylo uvedeno, meziročně mezi lety 2021 a 2022 došlo k navýšení publicity zhruba o třetinu. Nejvytíženějšími měsíci z hlediska publicity se staly březen, červen a květen.

Hvězdným okamžikem byl pro představitele samospráv březen 2022. Zatímco o rok dříve byl březen téměř nejslabším měsícem (slabých 17 tisíc výstupů), o rok později přinesl naopak rekordní hodnoty: přes 52 tisíc výstupů o starostech, primátorech, hejtmanech, radních, zastupitelích atd. Meziročně to představuje raketový nárůst o 200 % (jinými slovy na trojnásobek). Důvod byl jasný: příliv uprchlíků z Ukrajiny bylo nutné nejen ubytovat a zaopatřit, ale také ochránit před útoky podvodníků. Po prvotní vlně solidarity, kdy ubytování nabízeli běžní občané, na sebe hlavní břemeno aktivit navazujících na činnost krajských asistenčních center převzala města a obce. Vedle pražského primátora Zdeňka Hřiba se v tomto měsíci zviditelnili hlavně jihočeský hejtman Martin Kuba a středočeská hejtmanka Petra Pecková.

Méně povznášející důvody měl červnový nárůst medializace. V tomto měsíci explodovala bomba, pro kterou se ujalo pojmenování kauza Dozimetr. Jednu z hlavních úloh v kauze sehrál pražský radní a náměstek primátora Petr Hlubuček. Ještě před propuknutím této kauzy se v polovině června rozpoutala mediální přestřelka mezi Zdeňkem Hřibem na straně jedné a hejtmany na straně druhé, když Praha ukončila činnost Krajského centra pro pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Primátor tento krok zdůvodňoval krizovou situací, kdy Praha údajně příliv uprchlíků prostě nedokázala zvládnout. Zdeněk Hřib si tím vysloužil od hejtmanů obvinění z nedostatku loajality a z neochoty hledat účinná řešení problému, kterému přitom tehdy čelily všechny kraje.

Dramatický vzestup mezi srpnem a zářím byl samozřejmě spojen s volbami do zastupitelstev obcí, které proběhly 23.-24. září. Pětice dnů po 23. září přinesla celou třetinu zářijové medializace představitelů samospráv.

Vývoj medializace představitelů samospráv po měsících

Graf zahrnuje příspěvky, kde figurovala alespoň jedna z následujících funkcí: starosta, místostarosta, primátor, náměstek primátora, hejtman, náměstek hejtmana, radní, zastupitele obce, zastupitel kraje.

Období: 1. leden 2021 – 12. prosinec 2022

Růst publicity municipálních sdružení se nepotvrdil

Na rozdíl od představitelů samospráv se u municipálních organizací (Asociace krajů ČR, Svazu města a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů) rostoucí trend medializace nepotvrdil. Vyšší počet příspěvků jsme v roce 2022 zaznamenali pouze u Svazu měst a obcí ČR (navýšení zhruba o 17 %). U ostatních organizací publicita meziročně klesla.

K zásadnímu obratu nedošlo ani po zohlednění mediálního dopadu příspěvků, tedy čtenosti a sledovanosti médií, ve kterých se příspěvky objevily. Nejvyšší hodnotu v tomto pohledu mají příspěvky uveřejněné na nejčtenějších webech, v hlavním zpravodajství televizí nebo na předních stranách celostátních deníků. I v případě mediálního dopadu bylo navýšení publicity patrné u Svazu měst a obcí, nově také u Sdružení tajemníků, jehož mediální výstupy však byly oproti zbylým organizacím z hlediska objemu okrajové.

A která z organizací byla tedy v médiích nejaktivnější? V roce 2021 se jednoznačným vítězem stala Asociace krajů v čele s mediálně velmi čilým Martinem Kubou. AKČR dosáhla nejen nejvyššího počtu příspěvků (7,6 tisíce), ale její publicita měla i nejvyšší zásah mezi recipienty (každý obyvatel ČR starší 15 let se mohl seznámit se zhruba 70 příspěvky, ve kterých se AKČR objevovala). V roce 2022 je však pomyslný souboj AKČR se Svazem měst a obcí ČR (5,7 tisíc příspěvků) poměrně vyrovnaný. Mediální dopad však stále hraje i v roce 2022 ve prospěch mediálních výstupů Asociace krajů.

Sdružení místních samospráv ČR nasbíralo za dva roky necelých 3 tisíce příspěvků, publicita Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR čítala sedm desítek příspěvků.

Meziroční srovnání publicity municipálních organizací

Graf porovnání publicitu organizací v letech 2021 (levá část pruhu) a 2022 (pravá část pruhu).

Období: 1. leden 2021 – 12. prosinec 2022

Jaká témata přinášela municipální organizace do médií?

Činnost municipálních organizací byla zejména v roce 2021 ovlivněna covidovými opatřeními. Ty zasahovaly výrazně do činnosti nejen samotných sdružení, ale především do chodu a hospodaření obcí. Ekonomické důsledky a velká zátěž na obce spojená s pandemií byly proto jedním z nejčastějších námětů mediálních příspěvků. Covidová opatření řešila sdružení i po praktické stránce. Například SMS ČR žádalo vládu, aby zastavila testování antigenními testy a zajistila pro školy testování pomocí neinvazivních testů. V roce 2022 se do popředí zájmu dostaly dopady ruské agrese na Ukrajině, složitá ekonomická situace, zejména růst cen energií. O tom, že „ceny energií drtí města“, média referovala už v roce 2021. Energetická krize následujícího roku však situaci ještě vyhrotila. Vedle těchto celospolečenských témat sdružení dokázala do médií prosazovat i dílčí náměty. Na řadě aktivit a témat municipální sdružení spolupracovala. Ministr Ivan Bartoš je označil za jedny z hlavních partnerů svého resortu.

Asociace krajů ČR

Nejmedializovanější municipální organizace Asociace krajů nasbírala za necelé dva roky bezmála 13 tisíc příspěvků. Meziročně však její publicita mezi lety 2021 a 2022 klesla o 32 %. V roce 2021 vystřelila publicitu asociace opatření spojená s covidem, a to zejména v únoru 2021, kdy bylo uveřejněno téměř 2,3 tisíce příspěvků. Asociace komentovala spolupráci se státem na vzniku očkovacích center nebo testování ve školách. Velmi aktivní byl tou dobou předseda Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba.

I v listopadu 2021 (1,2 tisíce příspěvků) zvyšovala medializaci asociace zejména diskuse o covidovém testování ve školách. V souvislosti se zahlcením hygieniků je Asociace krajů vyzvala, aby ignorovali otázky iniciativy Zlatý špendlík. AKČR vystupovala proti vzniku nového nouzovému stavu. Další velká část příspěvků se v listopadu 2021 týkala nově zpoplatněných úseků dálnic. Na Hluboké se konalo 8. zasedání Rady Asociace krajů. Spolu se Sdružením místních samospráv vyzvala asociace k odložení účinnosti nového stavebního zákona.

V roce 2022 bylo nejvíce příspěvků o asociaci uveřejněno v září (1,2 tisíce příspěvků) a v srpnu (osm set příspěvků). V srpnu se Martin Kuba zapojil do debaty o regulaci cen energií. Asociace krajů vyzvala vládu, aby regulovala ceny energií tak, aby bylo zajištěno teplo pro nemocnice, školy a další veřejné budovy. Diskuse o energetické bezpečnosti pokračovala i v září. Kromě toho řešila asociace krizi regionální autobusové dopravy. S ministrem financí se shodla na tom, že by se měl změnit systém rozpočtového určení daní.

Vzedmutí publicity bylo patrné ještě v březnu 2022 (osm set příspěvků), kdy se do popředí dostalo téma ukrajinských uprchlíků: Šéf asociace Martin Kuba upozorňoval, že ubytovací kapacity nejsou bezedné, a volal po dlouhodobějším plánu, jak pomoc uprchlíkům udržet. Požádal vládu, aby přispěla na renovace starších bytů, které jsou třeba na obecních úřadech nebo v kulturních domech, částkou asi 50 000 Kč za každé takto vytvořené lůžko.

Vývoj medializace AKČR po měsících

Graf ukazuje vývoj medializace AKČR po měsících.

Období: 1. leden 2021 – 12. prosinec 2022

Svaz měst a obcí ČR

Relativně početná publicita SMO ČR se vyskytla v březnu a dubnu 2021 (přes 700 příspěvků), kdy například Svaz měst a obcí označil omezování pohybu mezi okresy v rámci covidové pandemie za diskriminační. Média propírala dále například kritiku novely stavebního zákona ze strany Svazu. Regionální mutace Deníku pak v dubnu zmiňovaly Svaz měst a obcí jako jednoho z partnerů akce „Náš evropský projekt“. V dubnu také Svaz měst a obcí plédoval za PCR sady, které umí odhalit koronavirus ze slin, pro děti.

Největší počet příspěvků byl uveřejněn v září 2022 (přes 900), kdy Svaz měst a obcí mj. vyzval vládu k jednání kvůli cenám energií. Téma drahých energií pak zůstalo relevantní po celý měsíc, kdy se kupříkladu předseda Svazu František Lukl vyjadřoval k obtížím s provozováním moderního vozového parku v mnohých městech. Svaz měst a obcí byl v září 2022 relevantní také v příspěvcích, které rozebíraly témata pro komunální volby (například nárůst tzv. vyloučených lokalit).

Relativně vysoký mediální dopad byl zaznamenán také v květnu 2022, kdy vlivná média rozebírala některé personální záležitosti Svazu. Připomínala například, že František Lukl je v poradním týmu prezidenta Miloše Zemana. Média dále naznačovala, že výkonná ředitelka Radka Vladyková se možná objeví na kandidátce hnutí ANO pro pražské komunální volby.

Vývoj medializace SMO ČR po měsících

Sdružení místních samospráv ČR

Více prostoru si sdružení získalo v médiích v roce 2021. Kromě již zmíněných velkých témat se sdružení věnovalo digitalizaci samospráv, a to například podporou projektu Česko platí kartou. Spolu s ERÚ se zapojilo i do pomoci seniorům a zároveň připravilo pozměňující návrhy, které mají zlepšit ochranu zákazníků před tzv. energošmejdy. Obcím poskytovalo podporu se získáváním dotací EU. Silným mediálním tématem roku 2021 se stala restrukturalizace stávajících stavebních úřadů a nový stavební zákon. SMS ČR bylo rovněž aktivní ve vyjednávání obcí z okolí zničeného muničního skladu ve Vrběticích se státem. Podílelo se na novele zákona o střetu zájmů a nabídlo pomoc jihomoravským obcím postiženým tornádem. Z konkrétních kampaní SMS ČR podpořilo distribuci ochranných reflexních prvků pro chodce. Do čela Sdružení místních samospráv byla nově zvolena po Stanislavu Polčákovi Eliška Olšáková, poslankyně a starostka Valašských Klobouk. Nejsilnějším měsícem, co se počtu příspěvků týče, byl červenec (přes 300 příspěvků), kdy se sdružení zapojilo do diskuse o odpadovém hospodářství nebo komentovalo dotační program Obchůdek 2021+.

V roce 2022 bylo sdružení i nadále aktivní v podpoře obcí ohledně nákladů na proticovidová opatření. Do zdárného konce v podobě zhruba 14 miliónů jako odškodné byla dotažena jednání obcí z okolí Vrbětic se státem. Nejvíce příspěvků vyšlo v roce 2022 o sdružení v březnu (254). Po vpádu Ruska na Ukrajinu, SMS ČR spolu s dalšími vyzvalo k vyjádření solidarity a podpory Ukrajiny. S agenturou CzechInvest a dalšími partnery spustilo platformu Jobs4ua. Zapojilo se také do pomoci obcí, které měly peníze v padlé Sberbank. V březnu rovněž šéf České pošty Roman Knap uvedl, že zástupci Sdružení místních samospráv, Svazu měst a obcí a Asociace krajů jsou nově v dozorčí radě pošty. V dalších měsících se sdružení zapojilo do kampaně Cigaretovník tabákových společností o nakládání s nedopalky. Eliška Olšáková komentovala návrat mladých na venkov, a to i díky období pandemie a nárůstu možnosti práce z domova. Kvitovala rozhodnutí ústavního soudu, který vyhověl zastupitelům žádajícím odškodnění za zveřejněná majetková oznámení. V souvislosti s energetickou situací požádalo sdružení ministra průmyslu a obchodu o větší podporu fotovoltaiky. Na celostátní konferenci SMS ČR odmítlo slučování obcí.

Vývoj medializace SMS ČR po měsících

Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů

Publicita Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů byla oproti dalším svazům a sdružením nižší. I v covidovém roce 2021 se našlo několik mediálně zajímavých aktivit, na kterých se sdružení podílelo. Na začátku roku dozníval ohlas na online kulatý stůl k pracovněprávním záležitostem v době nouzového stavu, který Sdružení pořádalo v prosinci 2020. Zástupce STMOÚ Ivo Bělonohý v červnu v bilančních článcích přiblížil činnost sdružení během prvních měsíců roku. Důraz kladl na testování, veřejné zakázky a energetický management a jejich dopady na činnost a hospodaření měst a obcí. V září a říjnu 2021 se zástupci sdružení účastnili několika odborných konferencí. V roce 2022 se STMOÚ podílelo na iniciaci a připomínkování připravované legislativy, rozšířilo spolupráci s ministerstvy, státní správou a dalšími asociacemi. V květnu proběhla členská schůze a celostátní odborný seminář.

Vývoj medializace STMOÚ ČR po měsících

Změnila se během dvou uplynulých let struktura publicity municipálních organizací?

Asociace krajů ČR

V roce 2022 došlo u Asociace krajů k navýšení podílu televizního a rozhlasového vysílání (z 8 % na 19 %) a regionálních titulů (ze 14 % na 21 %). Z hlediska struktury rozložení příspěvků tak byl vývoj obdobný jako u níže komentovaného Svazu měst a obcí. Posun dokumentuje i fakt, že zatímco v roce 2021 nejvíce příspěvků o AKČR přinesl web parlamentnilisty.cz, o rok později patřilo prvenství zpravodajské stanici ČT24. Celostátní deníky uveřejnily v (necelém) roce 2022 o osm desítek příspěvků méně než v roce 2021.

Skupiny médií v publicitě AKČR

Svaz měst a obcí ČR

O Svazu měst a obcí ČR bylo v médiích za roky 2021 a 2022 uveřejněno přes 10 tisíc příspěvků. Publicita meziročně narostla o 17 %, o sedm procent pak vzrostl také mediální dopad. Znamená to, že příspěvky měly větší zásah na čtenáře, posluchače a diváky. Co se týče meziročního porovnání skladby médií, v roce 2022 zaujaly oproti roku 2021 větší podíl tištěné regionální tituly (zejména regionální Deníky vydavatelství VLM) a televize a rozhlas. Ty zaznamenaly také největší nárůst z hlediska mediálního dopadu. Naopak weby o několik procentních bodů oslabily, podobně jako tištěné celostátní deníky. Ruku v ruce s tím došlo k posunům také v rámci mediálních domů. Posílily tituly z portfolia Vltava Labe Media a veřejnoprávní Česká televize a Český rozhlas, zatímco oslabila například Mafra.

Skupiny médií v publicitě SMO ČR

Sdružení místních samospráv ČR

Sdružení místních samospráv ČR dosáhlo vyšší medializace v roce 2021. Souhrnně za necelé dva roky nasbíralo téměř tři tisíce příspěvků. V roce 2022 se zvýšilo zastoupení televizního a rozhlasového zpravodajství a publicistiky (ze 2 % na 10 %). To dokládá fakt, že do první čtveřice nejaktivnějších médií roku 2022 se dostaly ČT24, Polar TV a ČRo Radiožurnál. V roce 2022 naopak klesl podíl regionálních titulů, a to zejména ve prospěch internetových příspěvků. Z tištěných titulů byly pro medializace SMS ČR v obou letech důležité Moderní obec a MF DNES. Jedničkou se co do počtu i mediálního dopadu příspěvků stal web parlamentnilisty.cz.

Skupiny médií v publicitě SMS ČR

Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů

Skupiny médií v publicitě STMOÚ ČR

U Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů se přesunula publicita od webů v roce 2021 (54 %) spíše k tisku v roce 2022 (52 % ostatní tisk, 7 % regionální tituly). Hlavní roli v publicitě sdružení hrál v roce 2022 magazín PRO města a obce, v roce 2021 to byla Veřejná správa.

Závěr

V meziroční perspektivě sice stoupla medializace představitelů samospráv již podruhé za sebou (aktuální nárůst se pohybuje kolem 33 %), u jednotlivých municipálních sdružení však trend nárůstu konstatovat nelze. Ze sledovaných organizací jsme zaznamenali navýšení pouze u Svazu měst a obcí ČR. Nejaktivnější v mediálních výstupech byla Asociace krajů ČR, a to zejména díky činnosti svého předsedy Martina Kuby. Dopady covidové pandemie a důsledky ruské agrese na Ukrajině zejména v podobě energetické krize námětům příspěvků sice vévodily, municipální organizace však i v této složité době dokázaly lobbovat za zájmy obcí i v řadě dalších dílčích témat.