Summit pro dostupné bydlení navštívila česká delegace. Byli jsme u toho 

Ve Francii, konkrétně v Paříži, vznikají zajímavé stavební projekty, jejichž smyslem je, aby v domech společně žili lidé z různých společenských vrstev a zabránilo se tak vzniku vyloučených lokalit. Česká vláda se chce tímto modelem inspirovat, a proto se na sklonku června ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš se svými kolegy vydal pařížský model detailně prozkoumat. Zároveň se zde setkal s ministry dalších zemí na summitu o dostupném bydlení. 

Sociální bydlení není jen pro chudé 

Nacházíme se v pařížské čtvrti Clichy Batignolles. Tam, kde dříve stály hlučné továrny, do nichž zajížděly nákladní vlaky, teď v klidné zeleni žijí tisíce lidí. 

Krásný, více než desetihektarový park, kde zeleň oživuje umělá říčka a vodní plochy, se stal základem pro ukázkovou ekologickou čtvrť s dostupným bydlením. „Čtvrť je stavěna jako uhlíkově neutrální,“ upozorňuje průvodkyně, která zde provádí Ivana Bartoše a odborníky v oblasti architektury a urbanismu (IPR, MAPPA). 

Ve čtvrti Clichy Batignolles je 3 200 bytů, od sociálních až po drahé apartmány. „To, co bychom si z Francie měli vzít jako příklad, je, že sociální a dostupné bydlení není jen pro lidi v nouzi, ale třeba i pro učitele, rodiny, úředníky či vědce,“ uvedl ministr Ivan Bartoš. Takových bytů je tu čtvrtina, podobně jako v celé Paříži. Urbanisté a architekti mysleli i na demografickou pestrost obyvatel. Je tu domov seniorů, byty pro doktorandy, pro mladé rodiny s dětmi, levné sociální byty i nádherné drahé apartmány. Ale to není vše, najdeme tu také obchody, školky a školy, kulturní centra nebo kanceláře. „Je to geniální. Díky tomu, že součástí čtvrti je i banka a další komerční nemovitosti, je to navíc pro Paříž výdělečný projekt,“ je nadšen jeden ze členů delegace. 

Projekt Clichy Batignolles může být zajímavou inspirací pro plánované přestavby pražských částí Bubny, Nákladové nádraží Žižkov a řadu dalších projektů v České republice. 

Zdravý mix obyvatel 

Jak se dá téměř v centru Paříže dostupně bydlet, ukazuje projekt bývalých kasáren de Reuilly. Ještě před deseti lety v nich pochodovali vojáci, pak ale vláda komplex pod cenou prodala městu, které v něm nechalo vybudovat 600 bytových jednotek a školku. V areálu je i zahrada a řada malých obchodů nebo kaváren. Polovina bytů je sociálních a pro studenty, pětina je za dostupný nájem a skoro třetinu pronajímá soukromá společnost. Díky takovému mixu spolu na jednom místě společně žijí lidé, které by v metropoli jinak oddělovala hradba různě vysokých příjmů a společenského postavení. 

Podle ředitele Státního fondu podpory investic Daniela Ryšávky je Paříž zajímavá, protože kombinuje financování státu, měst, zapojení nevládních organizací i soukromých subjektů. 

Projekt na první pohled funguje: vedle sebe tu bydlí lidé s nízkými příjmy žijící s podporou státu, kousek dál učitelé a v luxusnějších bytech i ředitelé firem. Kriminalita je v současné době zanedbatelná. Místo vysokých paneláků zde vyrostly architektonicky zajímavé objekty a o kus dál dokonce výjimečné stavby, jako je justiční palác navržený italským architektem Renzem Pianem. 

„Kombinace státních a soukromých peněz funguje. V Česku jsme omezeni centrálním plánováním a soukromý sektor často nemyslí na věci jako veřejný prostor a na infrastrukturu. Musíte investovat do škol, do míst, kde se lidé scházejí. Určitě tam musí být kombinace finančních pravidel a vlastnictví a samozřejmě i architektura musí být kvalitní, aby to nebyly jen paneláky, musí se to rozvrstvit,“ podotkla urbanistka a odbornice na veřejný prostor Milota Sidorová. 

Záměrem Ministerstva pro místní rozvoj je podpořit dostupné bydlení a do jeho financování zapojit i soukromý sektor. Investice mohou v příštích několika letech dosáhnout až dvaceti miliard korun.  

Petr Pfleger