Jesenické vodárny se začaly připravovat před osmi lety

Vodovody a kanalizace Jesenicka zásobují vodou více než patnáct tisíc obyvatel odlehlého regionu na severu Olomouckého kraje. Jesenicko je od střední Moravy odděleno stejnojmennými horami, hospodaření s vodou má proto v podhorském regionu svá specifika. Už v roce 2015 společnost přišla s vlastní koncepcí boje proti suchu. Vytýčila si čtyři oblasti, které by jí měly zajistit pro zásobování Jesenicka dostatek vodních zdrojů i v případě opakujících se suchých epizod a zhoršujících se klimatických podmínek.

Jesenické vodárny patří městům a obcím v regionu. Akcie drží město Jeseník, která má 62,3 procenta, menší podíly pak mají obce Lipová-lázně, Česká Ves, Písečná, Bělá pod Pradědem, Hradec-Nová Ves a Sdružení měst a obcí Jesenicka. Společnost nemá žádný investiční ani provozní úvěr a v loňském roce dosáhla na kladný hospodářský výsledek po zdanění ve výši 2,7 milionu korun.

„Rostoucí inflace způsobila zvyšování cen vstupního materiálu, práce, pohonných hmot a v neposlední řadě i nedostupnost některého materiálu. Nárůst cenové hladiny zboží a služeb měl výrazný vliv na spotřebitelské chování domácností a podnikatelských subjektů. V cenové politice se snažíme o to, aby cena vody pitné a cena vody odpadní byla pro odběratele co nejpřijatelnější. I přes nepříznivé inflační tlaky jsme v průběhu roku 2022 cenu odběratelům nezvyšovali,“ uvedl předseda představenstva jesenických vodáren Václav Urban.

Společnost působí na území, z něhož prakticky veškerá voda odtéká mimo. Pokud jde o zdroje surové vody, je absolutně odkázána na dešťové srážky, na schopnost je zachytávat a na podzemní vody. Období extrémního sucha, jaké Česká republika zažila v letech 2003, 2014 a 2015, společnost utvrdilo v tom, že nutně potřebuje podniknout něco, co jí pomůže zvládnout další suchá období.

Projekt Sucho 2015

„Díky vědeckým poznáním a modelům vývoje klimatu jsme měli dostatek argumentů, proč musíme co nejrychleji zrevidovat naši vlastní strategii,“ zdůvodnila to ředitelka Vak Jesenicka Lenka Podhorná. Společnost pracuje se šesti vodními zdroji, z nichž u některých, například na Křížovém vrchu, zaznamenala poměrně výrazné propady vydatnosti nebo velké kolísání. Ať už jde o zdroj podzemní nebo povrchový, podle ředitelky nikde není zaručena jeho vydatnost, na což společnost jako dodavatel vody pro město Jeseník a obce Lipová-lázně, Česká Ves, Bělá pod Pradědem, Písečná, Hradec-Nová Ves a Mikulovice musela reagovat.

Proto se zrodila koncepce proti suchu pro region Jesenicka, neboli krizový plán připravenosti na pokles vydatnosti vodních zdrojů v regionu. Projekt dostal název SUCHO 2015. „Záměrem projektu je připravit k realizaci sérii opatření a aktivit, které přispějí k zajištění dostatku vody pro Jesenicko. Projekt jsme rozdělili do čtyřech okruhů, jako jsou analýza dopadů sucha, úspory vody v provozu, hledání nových zdrojů a propojování vodohospodářských systémů,“ komentoval celou věc technický ředitel společnosti Robert Černý.

Výsledky se začaly dostavovat postupně. Monitoring vodních zdrojů a práce s daty naznačily směry, na které se vodárny zaměřily. Šlo zejména o minimalizaci ztrát ve vodohospodářské soustavě, kde se firma v posledních letech pohybuje pod 10 procenty. Jen pro srovnání, v roce 2013 to bylo 23,3 procenta. Dále se jednalo například o hledání úsporných opatření ve spotřebě pitné vody, o chytřejší hospodaření se srážkovými vodami nebo o vybudování vodárenského dispečinku určeného k efektivnějšímu řízení distribuce vody ve vodárenských soustavách.

Nová úpravna vody za 86 milionů

Společnost zrealizovala také několik průzkumů podzemních vodních zdrojů, aby zajistila rezervní kapacity, výsledkem bylo připojení nového podzemního zdroje v lokalitě Lipová-lázně. „Pokud se nám v suchem ohrožené lokalitě nedaří zajistit dostatečný vodní zdroj, tak hledáme způsob pro jeho napojení na vydatnější lokalitu prostřednictvím vodohospodářského systému,“ vysvětlil Robert Černý jedno z opatření projektu SUCHO 2015.

Naprosto zásadním výsledkem nové strategie bylo ovšem loňské spuštění zmodernizované úpravny vody v Adolfovicích. Akce se zařadila na seznam jedné z největších investic v historii společnosti. Rozsáhlá rekonstrukce a nová technologie v součtu za 86 milionů korun Jesenicku přinesly stabilizaci kvality vody a potřebné navýšení výrobní kapacity pro nový vodní zdroj. V letošním roce pak vodárny zahájily práce na připojení nového zdroje, kterým je Keprnický potok. Odhadované náklady kolem 127 milionů budou podobně jako u modernizace úpravny vody výrazně podpořeny dotací. Jinak by se společnost do celé investice zřejmě vůbec nepustila. Na rekonstrukci úpravny společnost získala dotaci ve výši 37 milionů korun.

„Již osmým rokem naplňujeme vlastní koncepci boje proti suchu a pozorně sledujeme vývoj klimatické změny, abychom všechno případně propsali do našich příštích kroků,“ podotkla ředitelka Lenka Podhorná.

Kvalitu vody hlídají ryby

Více než patnácti tisícům lidí na Jesenicku navíc z kohoutků poteče i kvalitnější voda s nižším obsahem chlóru. Úpravnu vody v Adolfovicích vodárny vybavily moderními technologiemi, kvalitu vody zde navíc hlídají i uměle chované ryby.

„Jde o přirozený monitoring vody, kdy v přítocích do úpravny jsou ryby, a pokud žijí, je to první signál, že ve vodě nejsou pesticidy a další škodlivé látky,“ vysvětlila ředitelka vodovodů Podhorná. V Adolfovicích vodohospodáři chovají například pstruha říčního. „Pokud jde o odběratele, tak k těm nově putuje voda s menším obsahem chlóru a s bonusem v podobě přidaného vápníku,“ potvrdil vedoucí Ústavu vodního hospodářství obcí Tomáš Kučera.

Dalším krokem je v současné době napojení Keprnického potoka. Nový vodní zdroj vodárnám umožní trvale odebírat sedm litrů surové vody za vteřinu, což zejména v létě sníží riziko, že by vody byl nedostatek. Zapojení nového zdroje navíc v budoucnu vodárnám umožní provést kompletní obnovu prameniště na Křížovém vrchu, napojit Lázně Jeseník na skupinový vodovod a následně udělat obnovu vodního zdroje Jeseník-Lázně.

„Za deset let, co jsou vodárny v rukou města a obcí, jsme do naší vodohospodářské infrastruktury nainvestovali něco přes 383 milionů korun. Z toho pak finanční prostředky na obnovu vodohospodářského majetku činí přes 205 milionů korun,“ podotkla ředitelka vodáren Podhorná.

Michal Šverdík