Většina Čechů chce podle průzkumu, který pro Iniciativu pro zálohování zpracovala společnost Ipsos, vracet v budoucnu zálohované plastové lahve a plechovky v obchodech. Tři čtvrtiny Čechů podporují zavedení systému záloh na PET lahve a plechovky, oceňují na něm především zajištění recyklace nápojových obalů, snížení odpadu v přírodě, ochranu životního prostředí či motivaci k ekologičtějšímu chování. Proč Česko potřebuje nový systém nakládání s nápojovými obaly, jsme probrali s Kristýnou Havligerovou, manažerkou vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Co se nyní v oblasti zálohování a vašich snah o jejich zavedení děje, v jaké jste fázi?

Začátkem ledna skončilo meziresortní připomínkové řízení k návrhu obalového zákona. Jde o důležitou součást legislativního procesu, protože díky němu lze navrženou legislativu v mnoha směrech vylepšit. Takové připomínky se sešly i v ukončeném připomínkování obalového zákona. Nicméně nás mrzí, že velká část připomínek je postavena na několikrát vyvrácených mýtech a jasných nepravdách. S připomínkami se nyní musí vypořádat Ministerstvo životního prostředí.

Návrh zálohového systému pomůže ČR k přechodu na cirkulární ekonomiku

Proč potřebujeme zálohovat, proč nápojáři tolik prosazují zálohování PET lahví a plechovek?

Nápojový průmysl nemá jinou alternativu. Za PET lahve a plechovky, jež uvádí na trh, jsou zodpovědní výrobci napříč jejich celým životním cyklem. V současném systému velká část materiálu končí na skládce nebo ve spalovně a téměř žádný v nových nápojových obalech a nápojový průmysl nemá šanci to ovlivnit. To se výrobcům samozřejmě nelíbí. Proto chtějí systém, který zajistí, aby z lahve vznikla lahev a z plechovky nová plechovka. To zabrání plýtvání přírodními zdroji, až o 95 % snížíme spotřebu energie a až o 80 % uhlíkovou stopu těchto obalů.

Máme tu ale přeci funkční systém třídění, který toto zajišťuje?

Současný systém není schopen vysbírat 90 % PET lahví, zatím se to žádnému evropskému systému nepovedlo. Navíc sesbírá pouze 26 % nápojových plechovek s tím, že žádné nemíří do nových nápojových obalů. Pro sběr plechovek si tak Česko muselo u Evropské komise vyjednat výjimku, protože stanoveného cíle 50% sběru v roce 2025 nemá šanci dosáhnout. Recyklace plastu je pouze na úrovni 47 %, velkou část proto Češi de facto třídí zbytečně. Systém záloh je jednoznačně jedinou cestou, jak vybírat minimálně 90 % obalů k recyklaci, a především jak uzavřít materiálovou smyčku.

Opětovným využíváním materiálů do nových PET lahví a plechovek ulehčíme také přírodě, protože ji zbavíme odhozených nápojů. Záloha totiž pomáhá v boji s litteringem. Data ze Slovenska, které zálohuje už třetím rokem, ukazují jasný úbytek petek a plechovek v přírodě a na volných prostranstvích měst a obcí. Podle analýzy společnosti ENVI-PAK před zavedením záloh tvořily ve vysbíraném odpadu plechovky 20,5 % a PET lahve 15 %, do roka se toto procento snížilo na pouhých 2,2 % u plechovek a 3,2 % u PET lahví. A dále klesá.

Nemyslíte, že by pomohlo tzv. současný systém třídění zintenzivnit? Nestálo by to méně peněz než budování nového systému?

Musíme srovnávat srovnatelné. Zálohový systém bude určitě levnější než dosažení stejných cílů ve stávajícím systému. Zálohy nebudou potřebovat žádné peníze z veřejných zdrojů, zatímco stávající systém sběru je dotován z rozpočtů obcí a jeho intenzifikace předpokládá miliardové investice v podobě dotací z veřejných rozpočtů.

Současný systém není schopen vysbírat 90 % PET lahví a sesbírá pouze 26 % nápojových plechovek. Aby u obou materiálů dosáhl míry sběru 90 %, bude to podle analýz Ministerstva životního prostředí znamenat rozšíření tzv. door-to-door systémů sběru do všech rodinných domů v Česku, kterých je více než 2 miliony. Bude potřeba doplnit koše na plast do více než 1,7 milionu domácností a pak je všechny svážet, navíc s velkým rizikem, že cíle stejně nebudou naplněny. Když k tomu přidáme necelých 200 tisíc žlutých kontejnerů, bude potřeba lahve a plechovky svážet ze zhruba 2,2 milionu sběrných bodů. Jen svoz má, podle odhadů ministerstva, stát více než dvě miliardy korun ročně. Celkové provozní náklady odhaduje ministerstvo na více než tři miliardy korun ročně, o enviromentální stopě logistiky ani nemluvě.

Zavedení zálohového systému – Webinář pro města a obce

Na druhé straně, zálohový systém počítá se zhruba 11 tisíci sběrnými místy – tato síť zrcadlí nákupní chování českých spotřebitelů a bude pro ně pohodlná, je však z pohledu logistiky mnohem efektivnější. Z obchodů se naprostá většina lahví bude svážet slisovaných ze zálohového automatu, což je mnohem efektivnější než ruční sešlapávání. V zálohových systémech se tak vozí méně vzduchu, což opět celý systém zlevňuje. Ve všech fázích procesu tak zálohový systém funguje efektivněji než ten stávající.

Průzkumu se k zálohování udělalo několik, ten od společnosti Ipsos má čerstvá data, co z něj vyplynulo?

Vysoká podpora zavedení zálohového systému, kterou v průzkumech vidíme dlouhodobě. Tři čtvrtiny spotřebitelů jsou pro zálohování plechovek a více než sedm z deseti je pro zálohování PET lahví. Ženy jsou přitom zálohování nakloněny častěji než muži a ochota zálohovat rovněž roste s klesajícím věkem.  Vyplynula z něj ale i další zajímavá skutečnost. Lidé, kteří zavedení záloh podporují, jsou také ti, co velmi zodpovědně třídí odpad. Češi si stále více uvědomují, že kvůli stávajícímu systému končí nápojové obaly často na skládce, ve spalovně nebo v přírodě. Podporují řešení, které je zcela logické a zároveň ohleduplné k životnímu prostředí, a tím je opakované využití obalů ke stejnému účelu.

Průzkum IPSOS: Zálohový systém pro pet lahve a plechovky chtějí tři čtvrtiny české populace

Jak tedy vidíte další kroky?

Návrh zákona musí projít legislativním procesem, který v České republice obvykle trvá zhruba 12 měsíců. Po schválení zákona potřebujeme alespoň rok na implementaci systému. Myslím, že ta chuť změnit situaci, kdy v Česku velká část nápojových obalů končí na skládkách, ve spalovnách či odhozená v přírodě bez dalšího vyžití, je veliká. Je jasné, že řešením je plošný zálohový systém PET lahví a plechovek. Dnes už zálohuje 16 evropských zemích a dalších řada států v Evropě se na jeho zavedení připravuje. Věřím, že i my se přeneseme přes dílčí zájmy některých aktérů a zvolíme si moderní evropské řešení, které je šetrné k životním prostředí. A že v roce 2026 skutečně vrátíme první zálohovanou petku nebo plechovku.