Newsletter

Dostávejte to nejzajímavější ze světa veřejné správy i v našich newsletterech.

* Kliknutím na „Odebírat“ souhlasíte s našimi zásadami o Ochraně osobních údajů a zasíláním pravidelných newsletterů. Odhlásit se můžete kdykoliv.

Odpady

EKO-KOM zveřejnil data za minulý rok, Češi třídí zase o něco více

Třídění odpadů v Česku nabralo loni na obrátkách. Češi nejenže udrželi rostoucí trend, třídili navíc  s takovým elánem, že překvapili i celkovým množstvím vytříděného odpadu. Loni ho vytřídil každý  obyvatel ČR do barevných kontejnerů v průměru 71,8 kilogramů. To je o celých 5 kilogramů více  než v roce 2020!  

I přes velké změny ve společnosti způsobené pandemií koronaviru rostlo množství vytříděných  odpadů na jednoho obyvatele podobným tempem jako v předchozích letech. Třídění zůstali Češi  věrní, v ČR se podařilo i v roce 2021 udržet stav, kdy bezmála ¾ všech obyvatel pravidelně třídí své  odpady. A třídili ještě více, než kdy předtím. V průměru každý Čech vytřídil 22,5 kilogramů papíru,  16,8 kg plastů, stejné množství kovů, 15,2 kg skla a necelý půlkilogram nápojových kartonů.

Nová definice recyklace a kroky na podporu recyklace

Zásadní dopad na plnění stanovených cílů měly nové odpadové a obalové předpisy, které zavedly  nová evropská pravidla. Tím nejdůležitějším byla změna statistických definic recyklace, zejména  rozlišení procesu úpravy odpadů pro recyklaci od samotné konečné recyklace. Pro ČR bylo také  významné vyřazení produkce certifikovaných alternativních paliv (TAP) ze statistického vykazování  recyklace, kam dosud patřila. I z toho důvodu bylo nutné samotnou recyklaci (materiálové využití)  ještě více podpořit.

Na pozadí epidemiologických opatření tak probíhaly dva velmi důležité procesy směřující k vyšší  recyklaci. Tím prvním byla úprava způsobu sběru odpadů. V řadě obcí byly zavedeny tzv.  multikomoditní sběry tříděného odpadu. Jedná se o společný sběr materiálově různých odpadů do  jedné nádoby tam, kde dotřiďovací linka umožňuje jejich následné oddělení. Typicky jde o sběr kovů  spolu s plasty. Tento způsob sběru umožňuje intenzivní sběr všech tříděných komodit i v husté  zástavbě, kde z prostorových důvodů není možné instalovat další kontejnery. Proto tuto možnost  třídění uvítala řada obcí, které tak mohly bez problémů nabídnout hustou síť nádob a pytlů pro sběr kovů. Díky této změně dnes může takto kovy třídit více než 8 milionů občanů a sběrná síť pro ně se  dále rozšiřuje.

Druhým podstatným prvkem pak byla započatá organizační i technologická modernizace  dotřiďovacích procesů na třídicích linkách, zejména v případě plastů. Smyslem je především odklon  od výroby TAP, do procesu recyklace, tedy zvýšení účinnosti dotřídění na jednotlivé polymery. Tento  modernizační proces na třídicích linkách jsme podporovali úpravou odměn, které nejen výrazně  narostly, protože kvalitní dotřídění je pochopitelně dražší, ale také jsou nyní navázány na samotnou  dosaženou účinnost. To pochopitelně motivuje linky k inovacím v technologii i organizaci jejich  provozu.

Smyslem změny způsobu financování bylo spojit jej nikoli s množstvím upravovaného odpadu, ale  především s množstvím odpadu vstupujícího do konečné recyklace. Cílem je tedy propojit financování  třídicích linek s měřicím bodem recyklace, který dle nové legislativy je na výstupu z dotřiďovacího  procesu. Současně navýšené platby reflektovaly novou zákonnou úpravu, která vyžaduje, aby i  nerecyklovatelný odpad byl využit, alespoň energeticky. Díky zahájené intenzifikaci procesu dotřídění  odpadu se podařilo dosáhnout dobrého výsledku recyklace i v případě plastových obalů, kde je podle  nových definičních podmínek zajištění splnění požadovaného cíle recyklace nejobtížnější. Tento  proces modernizace bude pokračovat i v dalších letech, protože pro splnění náročných cílů směrnic  EU bude nutné dosáhnout ještě vyšší účinnosti třídění.

EKO-KOM rozvíjí systém třídění již 25 let

Rok 2021 byl pro celý systém třídění a recyklace náročný. Nejen, že se v oblasti nakládání s odpadem  projevovala řada problémů spojených s epidemií, ale také se zásadně změnily prakticky všechny  předpisy spojené s odpady a recyklací obalů. EKO-KOM, a.s., problémy překonal ve spolupráci  s obcemi, městy i odpadovými firmami. Letos je to již 25 let soustavné spolupráce na rozvoji sběrné  sítě, jejím financování, na vylepšování technologií třídicích linek a rozvoji recyklace obalů.

Třídění a recyklace obalů pomáhá snižovat uhlíkovou stopu

Díky třídění odpadů v domácnostech a obcích vzniká surovina, která se na třídících linkách dotřídí na  jednotlivé druhotné suroviny připravené k recyklaci a využití – pro výrobu nových produktů nebo jako  zdroj energie či náhrada hnědého uhlí v teplárnách. Tříděním odpadů se snižuje zátěž životního  prostředí – každoročně tříděním a recyklací obalových odpadů šetříme přírodní zdroje surovin, energii a zamezujeme rozšiřování skládek. A díky třídění a recyklaci odpadů se nám také daří významně  snižovat uhlíkovou stopu. Loni se podařilo dosáhnout úspory COekv. ve výši přes 980 000 tun.  Podrobné informace o výsledcích systému třídění a recyklace EKO-KOM za rok 2021, včetně grafů, naleznete jsou uvedeny v textu níže.

Výsledky systému EKO-KOM za rok 2021

Na trh v ČR bylo v roce 2021 celkem uvedeno 1,33 milionu tun obalů, z toho se pak podařilo vytřídit  a předat k recyklaci nebo jinému využití 1,02 milionu tun, tzn. celková míra recyklace a využití  dosáhla 77 %.  

Nejvyšší míry celkového využití se podařilo dosáhnout tradičně u papírových obalů, míra recyklace  činila 88 % a další 3 % byla využita energeticky. U skla dosáhla míra recyklace 88 % a u kovových  obalů 63 %. U ostře sledovaných plastových obalů se míra dosažené recyklace zvýšila oproti roku  2020 na 43 % a energeticky využito bylo dalších 32 %. Celková míra využití plastových obalů tak  dosáhla 75 %. Je vhodné připomenout, že vytříděné odpadní plasty jsou velmi různorodé a obsahují i  neplastové příměsi. To komplikuje dotřídění plastů a snižuje účinnost dotřiďovacích linek oproti jiným  materiálům.

Vyšší účinnost dotřídění na třídících linkách bohužel sebou nese i vyšší náklady na energie a lidskou  práci. Proto jsme v minulém roce zvýšili finanční odměny třídičkám i ve vazbě na dosahované  účinnosti dotřídění.

V České republice se dlouhodobě daří udržovat vysokou účast obyvatel na třídění odpadů. Tato  činnost je již pro většinu národa naprostou samozřejmostí, v roce 2021 pravidelně třídilo své odpady  73 % obyvatel. Jak vyplývá z nejnovějších průzkumů, nejčastěji třídí odpady lidé ve věkové kategorii  30 až 49 let. Byť se loni procento třídičů nezvýšilo, celkem významně se však zvýšila výtěžnost  tříděného odpadu přepočtená na jednoho obyvatele.

Každý Čech loni vytřídil do barevných kontejnerů a menších nádob umístěných přímo u domů  bezmála 72 kilogramů odpadů, což je meziročně o 5 kilogramů více! K velkému posunu došlo  především u kovů, těch vytřídil každý obyvatel v průměru o 3,2 kilogramu více než v roce 2020.

Jedním z hlavních faktorů, které často rozhodují o tom, zda lidé své odpady třídí, je určitý komfort. To  znamená, že barevných kontejnerů musí být dostatek a lidé to k nim nesmí mít daleko.  Splnění nových ambiciózních cílů evropských směrnice vyžaduje další nárůst třídění, a proto  spolupracujeme s obcemi na intenzifikaci zahušťováním sběrné sítě tam, kde dosud neodpovídá  potřebám domácností. Nicméně již dnes Česká republika disponuje jednou z nejkvalitnějších  sběrných sítí v Evropě, lidé mají k dispozici více než 678 000 barevných kontejnerů a menších nádob  na tříděný odpad. A s každým rokem se zkracuje i vzdálenost, kterou musí k nejbližším barevným  kontejnerům absolvovat. V roce 2021 se průměrná vzdálenost zkrátila o další metr, na pouhých 89  metrů (to je zhruba 127 kroků). Přitom v roce 2001 byla průměrná vzdálenost okolo 200 metrů.

Nádobový sběr je v České republice doplněn ještě dalšími způsoby sběru tříděného odpadu – někde  tak mohou občané třídit odpady doma rovnou do barevných pytlů, případně prostřednictvím  sběrných dvorů nebo výkupen druhotných surovin. Novinkou posledních let je i tzv. vícekomoditní  nádobový sběr, kdy lze například do žlutého kontejneru třídit spolu s plasty i kovy či nápojové kartony  v návaznosti na dotřiďovací linku, která je schopná jednotlivé frakce efektivně odtřídit pro účely  materiálové recyklace. Tyto způsoby sběru narůstají na oblibě, protože často řeší prostorová omezení  v obcích a přináší také úspory exhalací při zajišťování svozu.

„Docházková vzdálenost k barevným kontejnerům je v motivaci obyvatel k třídění odpadů jedním  z klíčových faktorů. V roce 2021 se udávaná průměrná vzdálenost, kterou musí lidé s tříděným  odpadem ujít, zkrátila na 89 metrů“, říká ředitel oddělení komunikace EKO-KOM, Lukáš Grolmus

Sruktura nákladů systému EKO-KOM 

Celých 98,5 % ročních nákladů AOS EKO-KOM, a.s., bylo v roce 2021 použito na zajištění sdruženého  plnění. Konkrétně bylo rozdělení následující: více než 83 % představovaly přímé náklady odpadových  činností (sběr obalů a zajištění sběrné sítě v obcích, sběr a využití průmyslových obalů, dotřídění  odpadů z obalů, přímá podpora recyklace obalových odpadů). A vzhledem k tomu, že pro třídění  obalových odpadů jsou klíčové obce a jejich obyvatelé, připadá největší část právě na obce. Přímé  platby zapojeným obcím za zajištění zpětného odběru obalových odpadů a sběrné sítě a za jejich  předání prostřednictvím svozových firem k dotřídění a zpracování v roce 2021 tvořily celkově 63,5 %.  Výše odměn obcím je pak závislá zejména na množství vytříděných odpadů a roste spolu s účinností  systému sběru. Téměř 20 % celkových nákladů systému tvořily náklady na dotřídění obalových  odpadů, náklady spojené se sběrem a využitím průmyslových obalových odpadů a na přímou  podporu recyklace a využití odpadů z obalů.

Bezmála 8 % nákladů (7,7 %) bylo nutné vynaložit na tvorbu zákonem předepsané rezervy.  V minulosti byla vytvářena kapitálová rezerva, z níž se pak hradily například mimořádné náklady AOS  na sběr a recyklaci obalových odpadů při neočekávaných propadech cen druhotných surovin. Dle  nové legislativy je tvorba rezervy pro AOS již povinná. Tato povinnost je stanovena v § 21a zákona č.  477/2001 Sb., o obalech, kde je přímo uvedeno, že „Autorizovaná společnost je povinna vytvořit  rezervu určenou na krytí budoucích nákladů na sdružené plnění povinností osob uvádějících obaly  na trh nebo do oběhu, zohledňující finanční rizika s tím spojená, jejímž cílem je zajistit kontinuitu a  dostupnost poskytování služeb ze strany autorizované společnosti.“ 

Výše této zákonné rezervy má do roku 2025 odpovídat nejméně 50 % celkových nákladů  autorizované společnosti. A proto, než rezervy dosáhnout této výše, bude jejich tvorba nezbytnou a  významnou součástí systémových nákladů.

Náklady na zajištění průkazné evidence všech obalových a odpadových toků, a to včetně její kontroly  a pravidelných auditů, tvořily loni 4,8 %. Necelá 3 % nákladů pak byla vynaložena na povinnou osvětu,  vzdělávání žáků v oblasti ochrany životního prostředí, informování spotřebitelů a na další činnosti  vedoucí ke správnému a efektivnímu třídění odpadů v ČR. Vlastní náklady na administrativu a řízení  činily 1,3 % a zákonné odvody státu představovaly 0,1 % z celkových nákladů.

 

O společnosti EKO-KOM 

Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM zajišťuje provoz systému třídění a recyklace obalových odpadů na základě autorizace vydané MŽP dle zákona o obalech 477/2001Sb. Neziskový systém EKO-KOM funguje na principu aktivní spolupráce průmyslových podniků, měst a obcí, úpravců odpadů a jejich finálních zpracovatelů.

FotoEKO-KOM
Zdroj: EKO-KOM 

Nejčtenější kategorie
Chytré město
447
Energetika
519
IT
383
Dotace a Finance
1391
Odpady
254

Nezmeškejte žádné informace!

Přihlaste se k odběru newsletteru a buďte stále v obraze