Průzkum ukázal na rozdíly mezi městy a venkovem, mezi lidmi s vyšším a nižším vzděláním

Společnost INCOMIND byla oslovena, aby prostřednictvím reprezentativního průzkumu objektivně zhodnotila vztah Čechů ke třídění a zálohování PET lahví. Tým vedený Tomášem Drtinou a Františkem Truncem se věnoval zejména oblastem: Češi a třídění PET lahví a názory na případné zavedení zálohového systému.

Reprezentativní vzorek obecné české populace tvořilo tisíc lidí starších 18 let.

Výsledky výzkumu představil Tomáš Drtina na semináři o zálohování v Poslanecké sněmovně.

Spotřeba nápojů v PET lahvích je v Česku značná. Alespoň někdy je nakupuje 97 % Čechů, pravidelně nakupujících je 58 % a 24 % domácností uvádí vysokou spotřebu nápojů v PET lahvích (více než jeden karton týdně).

Na dotázaném reprezentativním vzorku populace se ukázalo, že Češi třídí ve vysoké míře, ačkoli zálohování není v současné době zavedeno. Využívání žlutých kontejnerů uvádí celkem 96 % respondentů, pro 91 % je důsledné třídění zcela standardním způsobem nakládání s PET lahvemi.

Téměř 6 z 10 Čechů (59 %) si je vědomo, že se zálohovanými PET lahvemi, které se by se vracely neporušené do obchodu, by se nakládalo stejně jako s těmi, které jsou sbírány do žlutých kontejnerů. Naopak v omylu žije 38 % Čechů. Jen 3 % osud PET lahví nezajímá.

Lidí plně akceptujících nutnost skladovat a vracet nepoškozené PET lahve do obchodů je stejně jako těch, kteří se naopak proti tomuto důsledku zálohování jasně vyhraňují (19 : 19 %). Celkově mírně převažují lidé, kteří jsou ochotní skladovat a vracet nepoškozené PET lahve do obchodů nad těmi, kteří ochotní nejsou, a to v poměru 54 : 46 %.

Názor na to, kdo především by měl profitovat z příjmů za recyklaci vratných PET lahví, je zřejmý – 58 % Čechů upřednostňuje obce, resp. celkem 77 % zastává názor, že by minimálně částečně měly být příjemcem výnosů z recyklace. Naproti tomu pro nápojářské firmy se vyjádřilo jen 8 %, resp. 27 % Čechů jim neupírá podíl na příjmech.

94 % Čechů zastává názor, že náklady na zavedení systému zálohování PET lahví ponese zákazník. 81 % si dokonce myslí, že v celém rozsahu (tj. nikdo další jimi nebude zatížen). 38 % pak vyjádřilo názor, že náklady se promítnou nejen do cen nápojů prodávaných v PET lahvích, ale do obecné cenové úrovně obchodních řetězců.

Jen 36 % nakupujících nápoje v PET lahvích deklaruje, že své nákupní chování vůči kategorii nezmění. Všichni ostatní (tj. téměř 2/3 zákazníků!) se přiklánějí k tomu, že nákupy nápojů v PET lahvích ve větší či menší míře omezí. Každý devátý zákazník (11 %) by nápoje v PET lahvích přestal nakupovat úplně.

Češi jsou optimisté, pokud jde o efekt zvažovaného opatření na přírodu – s výrokem, že zavedení povinného zálohování přispěje ke snížení množství pohozeného odpadu v přírodě a černých skládek, souhlasí 67 % Čechů vs. nesouhlasí 31 %.

Polovina Čechů se zavedením povinného zálohování souhlasí či spíše souhlasí, naopak 43 % je proti či spíše proti. Těch, kteří vyjadřují rozhodný souhlas je stejně jako těch, kteří vyjadřují rozhodný nesouhlas (po 17 %).

V případě, že by zavedení zálohování PET lahví vedlo ke zvýšení poplatků za komunální odpad, je nesouhlas s tímto opatřením poměrně jasný – 68 % je proti či spíše proti vs. 32 % pro či spíše pro. Důrazně pak nesouhlasí 31 % Čechů, naproti tomu jasný souhlas deklaruje jen 8 %. Lze říci, že pokud by případné zavedení zálohování PET lahví mělo přinést zvýšení komunálních poplatků za odpad, setkalo by se zápornou odezvou od velké části veřejnosti.

Převažují lidé, kteří nesouhlasí se zvažovanou právní regulací ze strany státu (omezením možností volby, jak nakládat s PET lahvemi), a to v poměru 56 : 44 %. Poměr mezi zcela vyhraněnými proti zvažované právní úpravě vs. plně ji akceptujícími je v tomto případě 23 : 16 %.

Zdroj: INCOMIND