Starosta Havlíčkova Brodu Jan Tecl se k chystaným legislativním návrhům o odpadovém hospodářství, jehož součástí je třídicí sleva, vyjádřil následovně: „Obecně považujeme tuto formu stimulace k přechodu ze skládkování na vyšší formy nakládání se směsnými komunálními odpady za nešťastnou.“ Stejný názor mají v anketě v tomto vydání jeho kolegové. Postoj na roky připravovanou a dosud neodsouhlasenou změnu shrnul v rozhovoru také výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka: „Pokračující široká kritika se ozývá od obecních a profesních svazů, ekologických organizací a nejvíce asi recyklačních firem… tento zákon ani celý odpadový balík neobsahuje prakticky žádné nástroje na podporu recyklace.“ Už nyní obce počítají, na kolik je to přijde. „Zvýšení poplatku za skládkování se podstatně dotkne rozpočtu města,“ upozorňuje Ctirad Mikeš, starosta Mělníka.

Vzdělávací systém zažil za uplynulou dobu signál něčeho, co se dosud nepodařilo reformovat a dotáhnout k dnes běžnému standardu, tedy digitalizovat výuku. Samotný ministr školství Robert Plaga v rozhovoru přiznal nutnost masivnější podpory vzdělávacích kurzů pro učitele na využívání digitálních technologií a proměny obsahu vzdělávání. Názor, zmíněný i dalšími oslovenými lidmi, se dá shrnout do postoje, že české školství není nachystáno na výzvy 21. století, zbytečně zatěžuje žáky informacemi, učitelé se sotva vyrovnávají s moderní technikou a způsoby výuky jejím prostřednictvím. Je tu další upozornění související s městy a obcemi jako zřizovateli 8 043 škol a zařízení v oblasti předškolního a školního vzdělávání. Postupně se vyrojí směrem ke zřizovatelům od ředitelů škol požadavky na prostředky k dovybavení učeben i kabinetů potřebnou technikou i softwarem. Oldřich Vávra, starosta obce Tupesy, působící ve Sdružení místních samospráv ČR, už nyní poukazuje na tlak na lepší materiální zabezpečení škol. Už nyní podíl na mzdách představuje podle něho v menších obcích 15 až 25 procent rozpočtu.

Starostka obce Zákolany Lucie Wittlichová zmiňuje to, co řeší mnohé její kolegyně a kolegové bez ohledu na pandemie, tedy nutnost pokračovat v rozpracovaných projektech a nastavených harmonogramech. I v tomto případě hrají zásadní roli peníze. V obavě před poklesem příjmů, jak uvádí květnový průzkum Svazu měst a obcí ČR, zrušily obce již deset tisíc investičních projektů v hodnotě 8,4 miliardy korun. Dalších 23 tisíc projektů v předpokládané hodnotě 27,7 miliardy korun odložily.

Jak vidno, pocit ohrožení končí, solidarita se drolí, sčítají se ztráty, láme se chleba. Na tom, že samosprávy ve svém celku profesionálně zvládly vedení svých měst a obcí v pandemických dobách, panuje všeobecná shoda. Rozdílný je náhled na to, kolik mají za pandemii a její důsledky zaplatit. Vláda totiž ve zrychleném režimu přijala rozhodnutí, na jehož základě se mají ze svých příjmů spolupodílet na kompenzacích pro podnikatele jednou třetinou. Kompenzační bonus by obce zatížil podle MF ČR 15 miliardami korun, což je propad o 11 %. Některé údaje uvádějí očekávaný pokles příjmů o 15 %, zástupci obcí zmiňují i 20 %. Statistika je o průměru, realita dopadů na jednotlivé obce bude odlišná. Co je společné, je téma budoucího nastavení financování obcí a krajů.

Věřím, že názory, zkušenosti, praktická doporučení, informace publikované v červnovém vydání jsou pro vás užitečné. S celou redakcí vám přeji příjemné a inspirativní čtení.

Autor: Milan Mostýn, šéfredaktor