Již dvacet let chrání Karpatská úmluva území, na kterém chce zachovat jak přírodní, tak kulturní dědictví jedné z nejcennějších a nejrozmanitějších přírodních oblastí v Evropě. Výročí úmluvy si připomněli účastníci jednání pracovní skupiny pro biologickou rozmanitost 22.–24. května 2023 ve Vsetíně. Tajemník úmluvy, Harald Egerer, ve svém projevu poukázal na úspěchy, jichž úmluva dosáhla, ale také na výzvy, jimž region Karpat a jeho biologická rozmanitost nadále čelí.
Účastníci zároveň oslavili mezinárodní den biologické rozmanitosti. Ten se letos zaštítil heslem: „Od dohody k činům: obnova biologické rozmanitosti,“ které odkazuje na přelomový plán pro ochranu biodiverzity do roku 2030, na kterém se státy dohodly na konci loňského roku na Konferenci OSN o biodiverzitě v Montrealu. Kchun-mingsko-montrealský globální rámec pro biologickou rozmanitost, který je součástí Úmluvy o biologické rozmanitosti, cílí na konkrétní kroky, které zastaví zhoršování stavu biologické rozmanitosti. A Karpatská úmluva funguje jako regionální nástroj právě k provádění tohoto globálního rámce.
V oblasti biologické rozmanitosti je dlouhodobou prioritou úmluvy spolupráce na ochraně velkých šelem. Právě karpatská populace vlků, medvědů a rysů je jednou z nejpočetnějších v Evropě. Čelí ale ohrožení, které souvisí mimo jiné s rozvojem infrastruktury či pytláctvím. Účastníci vsetínského jednání se seznámili s novým mezinárodním projektem LECA , který se věnuje právě soužití lidí a velkých šelem v regionu Karpat a chce předcházet konfliktům a také pytláctví. Projekt financuje program EU Interreg Central Europe, jeho vedoucím partnerem je Mendelova univerzita v Brně a mezi partnery patří také Ministerstvo životního prostředí ČR a další instituce ze Slovenska, Maďarska, Polska, Slovinska, Rumunska a Ukrajiny.
Pracovní skupina také projednala, jak nejlépe podpořit obnovu biologické rozmanitosti na válečným konfliktem postižené Ukrajině, která je jednou ze smluvních stran Karpatské úmluvy. V tomto ohledu jsou neocenitelným přínosem dlouhodobé mezinárodní partnerské sítě, jež vznikly v rámci úmluvy a související projektové spolupráce.
Novým přínosem České republiky k naplňování Karpatské úmluvy je také film Přírodě blízké hospodaření v lesích Karpat pohledem českých lesníků Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. Snímek divákům představuje přírodě blízké hospodaření v karpatských lesích pohledem lesníků, kteří se rozhodli vydat cestou druhově pestrých, bohatě strukturovaných lesů.
Karpatskou úmluvu (Rámcovou úmluvu o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat) sjednalo 22. května 2003 v Kyjevě sedm států karpatského regionu: Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Srbsko a Ukrajina, a vytvořilo tak platformu pro mezinárodní spolupráci na ochraně a udržitelném rozvoji jedinečného pohoří Karpat.
Úmluva se zaměřuje na široký okruh témat včetně ochrany a udržitelného využívání biologické a krajinné rozmanitosti, udržitelného lesního a zemědělského hospodaření, udržitelné dopravy a infrastruktury, cestovního ruchu, klimatické změny, zachování kulturního dědictví nebo vzdělávání a zvyšování povědomí veřejnosti.
Karpaty jsou unikátním pohořím celosvětového významu, které se rozkládá na území o velikosti přes 200 000 km2, a zároveň ekologicky velmi citlivou oblastí. Poskytují útočiště řadě endemických a ohrožených druhů rostlin a živočichů, včetně velkých šelem. Současně se v tomto regionu uchoval tradiční způsob hospodaření a života místních obyvatel. Potřeba chránit toto křehké soužití lidí a přírody, umožnit rozvoj oblasti a zachovat přitom přírodní hodnoty je v posledních letech stále naléhavější.
Foto a Zdroj: Ministerstvo životního prostředí
Štítky
Čtenáři vysbírali přes 4 tisíce mobilů
