MŽP a jeho resortní organizace Výzkumný ústav vodohospodářství TGM prostřednictvím speciální stanice s kontinuálním monitoringem dohlíží přes rok a půl na kvalitu vody v řece Bečvě. Její provoz do budoucna zajistí smlouva o jejím společném financování, o které se v poměru 3:2:1 rozdělí MŽP, Zlínský kraj a město Valašské Meziříčí.
Nadto ministerstvo do budoucna zásadně a systémově posiluje ochranu českých řek před haváriemi novelou vodního zákona, která zavádí několik zásadních věcí – povinnost kontinuálního monitoringu pro znečišťovatele, digitální registr výpustí a jasně rozděluje kompetence při šetření havárií. Nyní novelu projednává sněmovna.
„Resort životního prostředí se snaží sledovat kvalitu vody řeky Bečvy tak, aby se do ní mohl vrátit život v plné síle. Zaslouží si naši lepší péči, aby se stala živou řekou a mohla plnit své přirozené funkce. Fungování měřící stanice se osvědčilo. Přístroje reálně dohlíží na parametry kvality vody a zároveň jejich přítomnost působí preventivně, potenciální znečišťovatelé vědí, že je řeka pod dohledem. Prospívá řece Bečvě i celému regionu,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a dodává: „Svolal jsem proto jednání, ve kterém jsme se sešli ve složení – ministr, hejtman a starosta. Principiálně jsme se domluvili a teď už připravujeme praktické kroky tak, abychom zajistili celoroční provoz stanice.“ Doposud bylo její financování garantováno pouze do konce roku 2023. Její provoz, který zajišťuje Výzkumný ústav hospodářský TGM (VÚV TGM), běží ale dál bez přerušení.
Roční provoz monitorovací stanice vyjde na stovky tisíc, konkrétně pro rok 2024 se vyšplhá výše částky sedmi stům tisíců korun. Bylo proto nezbytné se domluvit na společném financování – jde o společný zájem města, kraje a státu, kteří si společně uvědomují jeho důležitost.
Starosta města Valašské Meziříčí Robert Stržínek: „Zachování nepřetržitého monitoringu kvality vody v Bečvě bylo od začátku naší prioritou. Rok a půl dosavadního provozu bez jakéhokoliv dalšího znečištění řeky totiž jasně dokazuje neocenitelný přínos monitorovací stanice pro celý náš region. Vážím si proto konstruktivního přístupu ministerstva i kraje, díky kterému se nám podařilo najít společný model financování jejího dalšího provozu.“ Hejtman Zlínského kraje Radim Holiš k tomu doplňuje: „Spolupráce s resortem životního prostředí pro nás znamená jistotu, že se pro to, aby se historie neopakovala, dělá maximum.“
Monitorovací stanice na Bečvě funguje tak, že v momentě, kdy se perloočky v monitorovací komůrce přístroje začnou chovat zvláštně, systém vyhodnotí problém, odešle varování a automaticky odebere vzorky vody. V nich se pak sleduje kvalita vody jako třeba pH a přítomnost nebezpečných látek, mimo jiné kyanidů, kovových prvků jako nikl, měď, zinek či fenolů.
„Za dobu provozu monitorovací stanice nebyly zaznamenány významné anomálie a nebyly tedy detekovány žádné případy havarijního znečištění. To nejlépe vypovídá o přínosu monitorovací stanice, která za celou dobu provozu funguje bez problémů,“ dodává ředitel VÚV TGM Tomáš Fojtík a pokračuje: „Domníváme se, že dobrý stav řeky Bečvy je chráněn i preventivní funkcí kontinuálního monitoringu (dostupného zde), kdy je veřejně známo, že je monitoring prováděn 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Tento typ monitoringu umí integrálně a neselektivně sledovat všechny zdroje toxického znečištění v povodí řeky nad stanicí, což je jeho velkou výhodou.“
MŽP na problematiku vodních havárií reaguje systémovou změnou v novele vodního zákona. „Jde o takzvanou havarijní novelu, která zavádí mimo jiné kontinuální měření vypouštěných odpadních vod od vybraných znečišťovatelů, a především zřizuje registr všech výpustí odpadních vod do vodních toků. Novelu nyní projednává sněmovna, ambicí naší vlády je prodiskutovat ji v parlamentu v průběhu jara tak, aby mohla být účinná již letos v létě,“ uzavírá ministr Hladík.
Foto a Zdroj: Ministerstvo životního prostředí
