MPO vysvětluje povinnost kontroly systému vytápění

V reakci na zvýšený počet dotazů na povinné kontroly systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání, Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo následující vysvětlení.

Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií stanovuje v § 6a vlastníku budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správci, provozují-li systém vytápění budovy nebo kombinovaného systému vytápění a větrání budovy se jmenovitým výkonem nad 70 kW, povinnost pravidelných kontrol tohoto systému.

Vyhláška č. 38/20222 Sb., o kontrole provozovaného systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání dále definuje, jakých systémů vytápění se tato povinnost týká. Povinnosti kontroly podléhají systémy vytápění se zdrojem tepla, který vyrábí tepelnou energii k ohřevu kapaliny nebo vzduchu určeného pro prostorové vytápění pomocí

1. spalování paliv,
2. přímé přeměny elektrické energie na tepelnou energii,
3. využití energie prostředí nebo zpětného získávání tepla ze vzduchu odváděného z budovy tepelným čerpadlem,
4. změny vlnové délky elektromagnetického záření, nebo
5. přímého využití energie prostředí.

Uvedená hranice 70 kW, od které vzniká povinnost pravidelných kontrol, se určuje jako součet jmenovitých výkonů všech instalovaných zdrojů tepla nebo přípojných výkonů odběrného místa soustavy zásobování tepelnou energií. Pravidelným kontrolám podléhají tedy i systémy vytápění, jejichž zdroj tepla je zdroj centrálního zásobování tepla (zdroj tepla je tedy např. výměníková stanice, domovní předávací stanice aj.). Předmětem kontroly jsou všechny dostupné části systému vytápění, jako jsou tepelné rozvody, radiátory a zdroj tepla, v případě centrálního zásobování teplem zmíněné výměníkové/domovní předávací stanice. Kontrolu systému vytápění může provádět pouze energetický specialista s příslušným oprávněním.

Energetický specialista, který provádí kontrolu, kontroluje přístupné části systému vytápění. Pokud není zadavatel kontroly, tedy zpravidla vlastník budovy, SVJ či správce vlastníkem dané části nebo celého systému vytápění a vyžaduje-li to naplnění cíle kontroly systému vytápění, požádá energetický specialista vlastníka zařízení o součinnost (nejčastěji v případě centrálního zásobování teplem – zde se jedná o výměníkové či předávací stanice a příslušnou infrastrukturu). Jestliže vlastník daného zařízení nebo celého systému vytápění neposkytne energetickému specialistovi požadované údaje pro zhodnocení systému vytápění, použije energetický specialista okomentovaný odborný odhad.

Kontrola systému vytápění nově uvedeného do provozu musí být provedena do 3 let od uvedení do provozu. U již provozovaného systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání musí být kontrola prováděna pravidelně, a to nejméně jednou za 5 let.

Kontrola nemusí být provedena, pokud je provozovaný systém vytápění:

1. řízen pomocí automatizačního a řídícího systému budovy podle § 9 vyhlášky (např. u obytných budov se jedná o systém s funkcí průběžného elektronického monitorování, možností ukládání výstupů z měření spotřeby energie alespoň po dobu 12 měsíců a řízením pro zajištění optimální výroby, distribuce, skladování a užití energie),
2. provozován na základě smlouvy o energetických službách podle § 10e zákona (jedná se o písemnou smlouvu mezi příjemcem a poskytovatelem energetických služeb, která se týká opatření ke zvýšení účinnosti užití energie, ověřované a kontrolované během celého trvání závazku smlouvy)
3. v budovách uvedených v § 7 odst. 5 písm. g) až j) zákona (jedná se např. o armádní budovy, budovy zpravodajských služeb a budovy sloužících k ochraně utajovaných informací).

Foto: Pexels
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu