Zhruba polovina nájemníků (46 %) v České republice má nájemní smlouvu na méně než dva roky, přibližně stejný podíl (45 %) ji má uzavřenu na dobu neurčitou. Vyplývá to z reprezentativních šetření mezi nájemníky a pronajímateli, které si nechalo vypracovat Ministerstvo pro místní rozvoj. Krátkodobé nájmy se podle nich týkají hlavně mladých lidí s nižšími příjmy, kteří žijí ve velkých městech.

V roce 2021 se v České republice podle posledního sčítání pronajímalo 900 tisíc bytů. V nájmu žije asi pětina samostatně hospodařících domácností.

zdroj: ČSÚ (SLDB 2021)

Nájemní smlouvu kratší než jeden rok uvedlo v šetření agentury MEDIAN téměř 20 % nájemníků. Více než 26 % dotazovaných má smlouvu v délce jednoho až dvou let. Skoro 45 % respondentů má nájemní vztah na neurčito. Jako preferovanou délku smlouvy uvedlo dva roky a méně 71 % pronajímatelů. „Obě strany nájemního vztahu si v šetřeních shodně stěžují na nejistotu – u nájemníků ji vyvolávají opakující se krátkodobé smlouvy, mezi pronajímateli je zase rozšířená obava z neplatičů a neúměrné délky vyklizení. Pokud se má nájemní bydlení stát dlouhodobou, stabilní alternativou, je třeba začít otevřeně mluvit o tom, jak tyto obavy zmírnit,“ okomentoval výsledky šetření místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Graf preferované délky nájemního bydlení mezi pronajímateli*

* Pronajímatelé s více byty neuváděli délku smlouvy za každý byt zvlášť, ale za svůj preferovaný typ smlouvy (73 % pronajímatelů pronajímalo jeden byt, 92 % do dvou bytů)

Výrazně vyšší podíl smluv na delší dobu nebo neurčito se vyskytuje ve věkové kategorii 45 a více let. Podle autorů je to dáno především historicky – před rokem 1989 smlouvy na neurčito zcela převládaly a teprve poté začali pronajímatelé dávat přednost těm krátkodobým. „Opakující se smlouvy na jeden rok se týkají hlavně mladých lidí. U některých z nich to může být volba, třeba se nechtějí vázat na určité místo, mají v plánu cestovat, studovat v zahraničí. Pro další to ale může být dlouhodobým zdrojem nespokojenosti,“ uvedl Ivan Bartoš.

Délka smluv podle věku nájemníka

Téměř 62 % dotazovaných nájemníků se smlouvou na méně než dva roky by si ji přálo na delší dobu nebo na neurčito. V případě nájemníků se smlouvou do jednoho roku je to skoro 65 %. Lidé s krátkodobými smlouvami obecně vyjadřovali nejnižší míru spokojenosti s bydlením. Zhruba 37 % respondentů uvedlo, že mají ve stejném bytě opakovaně smlouvu na dobu určitou – téměř všichni na méně než dva roky.

Studie nepotvrdila souvislost mezi délkou nájemní smlouvy a předchozími problémy s platbou nájmu. Jen asi 5 % respondentů uvedlo, že za poslední rok bylo v prodlení s placením – většina (95 %) z nich navíc dluh splatila nebo splácí. Dále 96 % respondentů prohlásilo, že nikdy nedostalo výpověď z nájmu nebo úředně nařízené vyklizení z bytu. Vystěhování z důvodu neplacení nájmu uvedlo 1 % dotázaných. Výsledky šetření proto mohou naznačovat, že většina pronajímatelů využívá krátké smlouvy plošně bez předešlé špatné zkušenosti s nájemníkem.

Obdobné výsledky přineslo také šetření mezi malými pronajímateli (do 10 bytů), kteří tvoří více než 80 % soukromého nájemního trhu. Nejčastěji uvádějí zpoždění platby nájemného o více než dva týdny, avšak tyto dluhy jsou nakonec uhrazeny v plné výši a jednorázově. V průběhu jednoho roku je pravděpodobnost výskytu takového případu okolo 7 % na jeden pronajímaný byt. Ve 3 % případů nájemníci splácí svůj dluh ve splátkách. Případy nevymoženého dluhu se týkají jednotek procent. Zkušenost s tím, že se nájemník odmítl vystěhovat, měly v posledním roce 4 % majitelů, eventuální dopady jsou ale značné. To se odráží i na široce rozšířených obavách z tohoto scénáře, které uvedlo 84 % pronajímatelů.

Pravděpodobnost setkání se s neplacením nájmu podle případů řešení dluhu při pronajímání jednoho bytu v pětiletém průměru 

Výrazně častěji uváděli smlouvu na neurčito nájemníci v obecních nebo státních bytech. To může souviset s už zmíněnou starší praxí takzvaných dekretů na byt. Minimálně u části svých nájmů samosprávy krátkodobé smlouvy také využívají – v šetření Obecní bydlení to v minulém roce uvedlo 59 % dotazovaných obcí. V mnoha případech plní funkci různě dlouhého zkušebního období.

Délka nájemní smlouvy podle typu vlastníka

Šetření a související studie jsou součástí snah MMR posílit systematický sběr dat o bydlení v České republice. V rámci pracovní skupiny resort pracuje například na registru bytů – k jeho vytvoření dlouhodobě vyzývá také Eurostat. „Společenská debata o nájemním bydlení je jedna z nejdůležitějších, která se aktuálně v Česku vede. Je třeba najít širokou shodu na tom, jak by mělo vypadat, nakolik by se do něj měly zapojit obce nebo zda a jak podporovat jiné aktéry. Zatím je tato debata stále na začátku a převládají v ní emoce a různé stereotypy. Výsledky této a dalších studií z dílny MMR by jí měly dát solidní datový základ. Politice bydlení nepomůže slepé bránění nějaké ideologické pozice, ale když budeme stát pevně nohama na zemi,“ uzavřel Bartoš.

Studii Délka nájemních smluv a vnímaná kvalita bydlení domácností v Česku vypracoval Odbor strategií a analýz regionální politiky a politiky bydlení Ministerstva pro místní rozvoj. Vycházel při tom z reprezentativního dotazníkového šetření „Nájemní bydlení” realizovaného v období 15. 6. 2023 – 23. 6. 2023 agenturou MEDIAN. Celkem se ho zúčastnilo 1 400 respondentů bydlících v nájmech. Celou studii je možné stáhnout na odkazu zde. Další údaje MMR čerpalo z reprezentativního šetření mezi malými pronajímateli do 10 bytů. Mezi 7. 11. a 14. 11. 2023 odpovídalo 1000 účastníků. Tento nezávislý výzkum také realizovala pro MMR společnost MEDIAN.

Celou studii, výsledky šetření mezi pronajímateli i souhrn obou výstupů je možné stáhnout na odkazu vpravo nahoře.

Foto a Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj