Poslanci ve třetím čtení odsouhlasili zákon, který upraví postupy související s přípravou, výstavbou a provozováním hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Nyní návrh zákona směřuje do Senátu Parlamentu České republiky. Tento zákon rozšíří obcím jejich práva a lhůty pro posílení kontroly kvality procesu.

„Jádro je a bude jedním z pilířů české energetiky. Abychom jeho potenciál rozvíjeli a investovali do naší budoucnosti, je třeba zajistit bezpečné a hlubinné úložiště. Díky němu totiž budeme moci prodloužit životnost stávajících bloků, začít s výstavbou nových zdrojů a také využívat malé a střední modulární reaktory. Jen díky tomu zajistíme dostatek energií a budeme odpovědní k budoucí generaci,“ říká ministr průmyslu a obchoduJozef Síkela a dodává: „Hlubinné úložiště je řešení, které nám umožní bezpečné ukládání vysokoaktivního odpadu a předpoklad pro rozvoj jaderné energetiky u nás. Rozvoj oblasti, která je klíčová pro posilování naší energetické bezpečnosti a nezávislosti.“

Zákon rozšiřuje práva obcí v rámci procesu výběru finální lokality. „Zákon o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm rozšíří lhůty pro posílení kontroly kvality procesu z jejich strany. Návrh zákona posiluje legitimitu výběru lokality pro umístění hlubinného úložiště,“ popisuje ministr Síkela a dodává: „Právo veta, které většina obcí požadovala, schválený zákon neobsahuje, z důvodu obtížné dosažitelnosti v podmínkách České republiky. Takové právo by zamezilo realizovat veřejný záměr vysoké míry důležitosti, jak na tento záměr pohlíží Nejvyšší správní soud. Zároveň by vytvořilo precedens pro jiné stavby dopravní, či energetické infrastruktury. Zkušenosti ze Švýcarska ukazují, že realizace finského modelu nelze uplatnit na všechny státy. Ostatně ani v jiných členských státech geograficky, kulturně a historicky nám bližších, jako je např. Německo nebo Francie, toto právo veta není.“

Návrh zákona přináší změny v účasti dotčených obcí při procesu určení chráněného území pro ukládání radioaktivního odpadu do podzemních prostor oproti stávající legislativy obsažené v horním zákoně. Podle nového návrhu bude dotčená obec při přípravě, výstavbě a provozování úložiště zohledňovat zájmy svých občanů v souladu s principy zastupitelské demokracie. Obcím bude poskytnuta delší doba na vyjádření k plánovaným procesům týkajícím se přípravy, výstavby a provozu hlubinného úložiště.

Návrh zákona také stanoví postup při výběru konečné lokality a dává obcím právo vyjádřit se k návrhům umístění úložiště. Ministerstvo průmyslu a obchodu bude mít povinnost konzultovat tyto názory s obcemi a předkládat je vládě ČR. MPO bude hrát klíčovou roli jako správce procesu hledání optimální lokality prostřednictvím komunikační platformy, tzv. lokálních pracovních skupin, ve kterých dobrovolnou účast obcím stát nabídl prostřednictvím Správy úložišť radioaktivních odpadů v roce 2021.

Změny obsahují také možnost, že vláda při výběru finální lokality může stanovit příspěvky pro dotčené obce nad rámec těch, které jsou stanoveny atomovým zákonem. Obce mají právo na příspěvky od okamžiku, kdy je v jejich lokalitě stanoveno průzkumné území pro zvláštní zásah do zemské kůry. Roční příspěvky za geologický průzkum se pohybují v řádu stovek tisíc až 4,5 miliónů korun v závislosti na velikosti zasaženého katastrálního území.

Finální lokalita může obdržet příspěvky z jaderného účtu ve výši vyšších stovek milionů korun v období platnosti průzkumného, resp. nebo chráněného území do roku 2050. Výši příspěvku určí doba platnosti tohoto území. MPO poskytlo bližší informace o výši zákonných příspěvků v březnu tohoto roku na svých webových stránkách.

„Zároveň nadále platí, že jsme připraveni s dotčenými obcemi ze čtyř potenciálních lokalit diskutovat o podobě příspěvků z jaderného účtu, stanovených atomovým zákonem a souvisejících se stanovením průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry, tedy za účelem připravovaných geologických průzkumů, a to včetně možné úpravy těchto příspěvků, například aby jejich výše – nastavená v roce 2016 – odrážela i vývoj cenové hladiny v posledních letech,“ říká ministr Síkela.

„Cílem zákona je zavést zvláštní postupy včetně delších lhůt a reflektovat tak specifika a důležitost projektu hlubinného úložiště radioaktivního odpadu a zapojení dotčených obcí. Nejde tedy o urychlení výstavby úložiště či naplňování technických kritérií tzv. taxonomie udržitelných financí Evropské unie, jak bývá někdy nesprávně uváděno,“ dodává zastupující vrchní ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů Tomáš Ehler.

Příprava hlubinného úložiště bude v roce 2024 pokračovat pracemi v režimu geologického a biologického průzkumu nebo výzkumu na čtyřech předem vybraných lokalitách a jejich okolí. To znamená na Březovém potoku u Horažďovic, Janochu u Temelína, Horky a Hrádek na Vysočině. Získání těchto dat je podmíněno především stanovením průzkumných území pro zvláštní zásah do zemské kůry na těchto lokalitách. Nadále také bude pokračovat setkávání představitelů státu se zástupci obcí, nejen v procesu výběru konečné lokality, se zapojením obcí do přípravy hlubinné úložiště se počítá i následných fázích. Již nyní je v poradním orgánu ministra průmyslu a obchodu, Radě Správy úložišť radioaktivních odpadů, zástupce nominovaný kraji dotčenými přípravou hlubinného úložiště.

O stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry zažádala Správa úložišť radioaktivních odpadů v první polovině tohoto roku. Nyní je řízení o stanovení průzkumných území posuzováno Ministerstvem životního prostředí. Dle upraveného harmonogramu, který vláda potvrdila v lednu, lze očekávat, že finální lokalita pro hlubinné úložiště by měla být vybrána do konce třicátých let.

Foto: Pixabay
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu