Na sedmém zasedání konference smluvních stran Karpatské úmluvy, které proběhlo v srbském Bělehradu 11. – 13. října, se zástupci členských států shodli na tom, že je potřeba řešit globální i regionální problémy v otázkách životního prostředí společně a provázaně.
Dále zástupci vyhodnotili naplňování úmluvy, naplánovali činnost pro další období a zároveň oslavili 20 let od podpisu Karpatské úmluvy. Tu v květnu 2003 podepsala Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Srbsko a Ukrajina. Platí od 4. ledna 2006.
Na konferenci věnované výročí Karpatské úmluvy, ale také tématu propojených globálních krizí klimatické změny, úbytku biologické rozmanitosti a znečištění, zastoupil Českou republiku náměstek ministra Jiří Lehejček (Piráti). Během vystoupení vyzdvihl oblast biodiverzity, ve které je Česká republika v roli předsedy příslušné pracovní skupiny nejaktivnější, dlouhodobě se věnuje například velkým šelmám. „Ceníme si také mezinárodní spolupráce při ochraně karpatských pralesů, které patří mezi nejcennější a přírodně nejzachovalejší území v Evropě,“ dodal náměstek Lehejček.
V průběhu zasedání se náměstek Lehejček setkal s prvním náměstkem ministra životního prostředí Ukrajiny Oleksandrem Krasnolutskym, s nímž projednal možnosti podpory v oblasti životního prostředí ze strany ČR při poválečné obnově. Hovořil také s Elizabeth Maruma Mremou, zástupkyní výkonné ředitelky Programu OSN pro životní prostředí, která ČR poděkovala za aktivní roli při naplňování Karpatské úmluvy. Zároveň ocenila význam českého předsednictví Radě EU při vyjednávání Kchun-mingsko-montrealského globálního rámce pro biologickou rozmanitost.
Součástí programu zasedání byla také prezentace významných projektů, programů a spolupracujících organizací. MŽP představilo projekt LECA: Podpora soužití a ochrany karpatských velkých šelem, jehož je partnerem.
Jedním z důležitých výstupů zasedání bylo přijetí společného rámce pro ochranu biodiverzity v Karpatech, který poukazuje na roli úmluvy jako regionálního nástroje pro naplňování celosvětových závazků v oblasti biodiverzity.
Karpatská úmluva podporuje přeshraniční spolupráci pro zlepšení kvality života obyvatel, posílení místní ekonomiky a komunity a ochranu přírodních hodnot i kulturního dědictví jedinečného karpatského regionu. Zaměřuje se na široký okruh témat od ochrany biologické rozmanitosti, přes udržitelnou dopravu, zemědělství a lesní hospodaření až po cestovní ruch či kulturní dědictví. Úmluva obsahuje obecně formulované závazky, konkretizované v dílčích protokolech a prováděcích plánech. V České republice spadá do karpatského regionu 10 % rozlohy země (oblast vnějších západních Karpat) včetně tří velkoplošných chráněných území (CHKO Bílé Karpaty, CHKO Pálava a CHKO Beskydy). Gestorem úmluvy je Ministerstvo životního prostředí.
Foto a Zdroj: Ministerstvo životního prostředí
