Ministerstvo práce a sociálních věcí chce novelou zákona stanovit obcím nové povinnosti při zřizování mateřských škol a nově také dětských skupin. Návrh ale obsahuje řadu chyb, kvůli kterým se mine účinkem. Obce přitom mají hotové projekty na nové školky, chybí jim ale peníze.

V rámci novely zákona o dětských skupinách se MPSV rozhodlo zásadně upravit i školský zákon, který přitom gesčně přísluší Ministerstvu školství. Návrh zakotvuje povinnost obcí zřizovat vedle mateřských škol také dětské skupiny, z návrhu ale není jasné, pro jak staré děti mají být určeny, ani v jakém vztahu mají být dětské skupiny k mateřským školám, které mohly doposud částečně nahrazovat.

MPSV prezentuje jako novinku nárok každého tříletého dítěte na přijetí do spádové MŠ, současná legislativa už nyní ale přikazuje ředitelům přednostně tyto děti zapsat. V obou případech ovšem platí podmínka dostatečné kapacity. Tedy, fakticky k žádné změně nedojde.

Návrh přinese pouze výkladové nejasnosti.

“Návrh předložený MPSV problém neřeší, jen komplikuje. Změna zákona nezajistí sama o sobě žádné nové místo ve školce, ani nárok dítěte na přijetí se fakticky nezmění, zákon přinese jen výkladové nejasnosti a komplikace,” komentuje návrh předseda Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) a starosta města Kyjov František Lukl.

Aktuálně chybí v celé České republice kolem 40 tisíc míst v mateřských školách pro děti starší 3 let. Obce, které zřizují většinu mateřských škol, žádají na výstavbu nových školek nebo jejich přístavby dotace od státu. Na ty ale dosáhne podle současných pravidel jen zlomek obcí, kde je problém s kapacitou největší. Takových obcí jsou řádově desítky.

Svaz měst a obcí ČR opakovaně apeluje na navýšení financí v těchto výzvách (IROP). Chce-li nyní vláda dotace omezovat, rozhodně by tak neměla dělat u dotací na školy a školky. 

“Připomíná to situaci před sedmi lety, kdy chtělo ministerstvo prosadit nárok na přijímání dvouletých dětí, proti kterému protestovala i řada odborníků. I tehdy se ukázalo, že plošný příkaz není dobrým řešením. Výsledkem byla nakonec možnost přijetí, pokud má škola místo a vhodné zázemí. To vedlo zároveň k rozvoji dětských skupin, které jsou pro mladší děti vhodnější,” připomíná předchozí návrhy předseda Lukl. 

Za nejasnou a nelogickou povinnost Svaz pokládá také nově navrhované zřizování dětských skupin obcemi. Ty už nyní dětské skupiny zřizují, je-li o ně v obcích zájem, případně podporují ty soukromé např. poskytnutím obecních prostor. Platbu od rodičů přitom mají všechny dětské skupiny zastropovanou stejně. Skutečná poptávka po dětských skupinách se ale od mateřských škol výrazně liší, pokud jde o děti do 3 let věku. Řada rodičů stále preferuje zůstat s dětmi po dobu mateřské dovolené doma. Ministerstvo práce a sociálních věcí ale namísto skutečné poptávky sleduje především plnění unijní strategie tzv. Barcelonských cílů.

Místo poskytnutí vyšší podpory současným zřizovatelům, navrhuje MPSV vznik tzv. sousedských dětských skupin do počtu 4 dětí, které mohou být provozovány v bytě bez dalších hygienických podmínek či kvalifikace personálu. Individuální péči v rodinách má pak zajistit tzv. rodinný asistent, přičemž i zde je řada nejasností ohledně nároku na tuto službu a její charakter. Na jedné straně chce stát místa v obecních školkách vynutit prostým příkazem, na druhé straně přesměrovat tolik potřebné finance na sousedské hlídání s nejistou kvalitou a na státem placené chůvy.

Návrh také ukládá obcím také nové povinnosti ve sledování demografického vývoje. Tuto povinnost dává zákon bez rozdílu všem obcím, a to i těm nejmenším, které vlastní školu nezřizují. Není stanoven formát dat nebo postupy, jak bude s těmito daty nakládáno. Mnohem logičtější by bylo stanovení této povinnosti na úrovni ORP nebo krajů, a to v jednotném formátu, ze kterého stát agreguje potřebná data. Současný návrh ale k takovému výsledku nevede, jen zatěžuje všechny obce bez rozdílu zbytečnou administrativou.

„Zásadně také odmítáme návrh MPSV ve Strategii rodinné politiky do roku 2033, dle kterého by obce mohly být sankcionovány za chybějící kapacity,“ dodává František Lukl a pokračuje: „šlo by o nepřípustný zásah do samostatné působnosti samospráv, stát by paradoxně bral peníze těm, kteří je nejvíce potřebují.“

Foto: Pexels
Zdroj: Svaz měst a obcí ČR