Zapojování obyvatel jako efektivní cesta, jak adaptovat českou krajinu na změnu klimatu

Druhým rokem podporuje Kooperativa obce, aby adaptovaly krajinu na změnu klimatu. Kvůli majetkoprávním vztahům to ale zatím jde pomaleji, než bylo v plánu. Aktuálně největší nadějí na změnu je intenzivnější zapojení obyvatel.

Prevenční program pro odolnější krajinu jsme v Kooperativě spustili minulý rok. Chceme tak motivovat obce pojištěné u Kooperativy k tomu, aby v nezastavěné krajině realizovaly opatření blízká přírodě jako remízky, aleje, průlehy či svejly. Za tím účelem jim z Nadace Kooperativy hradíme studii proveditelnosti a následně pomáháme se zapojováním dalších odborníků pro jednotlivé fáze procesu. Za úspěšnou realizaci opatření pak obce odměňujeme výhodnějším pojištěním.

Jde také o majetek

Program má i byznysový rozměr. S postupující změnou klimatu se budou zhoršovat výkyvy počasí. Kvůli častějšímu střídání dlouhodobého sucha a přívalových dešťů bude častěji docházet k záplavám (které na rozdíl od povodní vznikají ve volné krajině, většinou na polích, loukách či mýtinách), jež budou způsobovat škody na majetku. Naším záměrem proto bylo podpořit prevenci v ohrožených obcích.

Už když program vznikal, bylo nám jasné, že majetkoprávní vztahy budou velkým oříškem. Navázali jsme proto spolupráci se spolkem Voda, lidé, krajina, který se ve svých studiích proveditelnosti snaží maximálně využívat pozemky ve vlastnictví obce a tím předcházet zdlouhavým jednáním s ostatními vlastníky. Praxe z prvních sedmi obcí zapojených v roce 2022 bohužel ukázala, že obecních pozemků často není dost nebo jsou k realizaci opatření nevhodné. Některé obce navíc místo snadné realizace raději upřednostnily co největší účinnost opatření.

Rozhodli jsme se proto program rozšířit o pomoc při zajišťování potřebných pozemků. Obrátili jsme se na Nadaci Partnerství, která má bohaté zkušenosti se zapojováním veřejnosti při projednávání adaptačních plánů měst a obcí. Domluvili jsme se, že starostům a starostkám zapojených obcí pomohou s představením a vysvětlením výsledků studií veřejnosti, zastupitelstvu a majitelům dotčených pozemků s cílem přesvědčit je ke spolupráci.

Spletité majetkoprávní vztahy

Účastníci dosud uskutečněných setkání si jejich průběh pochvalovali a potvrzovali, že díky nim lépe pochopili, proč jsou opatření třeba a co přesně jejich realizace obnáší. Zároveň se ukázalo, že majetkoprávní vztahy se tímto způsobem dají ovlivnit jen velmi málo. Na to jsou příliš spletité. Většinu nezastavěných pozemků kolem obcí vhodných pro realizaci adaptačních opatření využívají zemědělci, kteří si je často pronajímají od soukromých vlastníků.

Bohužel ani zemědělci, ani vlastníci nemají v tuto chvíli motivaci své pozemky pro realizaci opatření poskytnout. Zemědělci sice musí část obhospodařované půdy vyčleňovat jako mimoprodukční plochu, ale nemají žádnou motivaci realizovat komplexnější opatření. Za mokřad či alej dostanou stejné peníze jako za zatravněný pás, přestože náklady na realizaci a hlavně údržbu jsou nesrovnatelné. Navíc travnatý pás mohou snadno kdykoli přetvořit zpět na obdělávanou půdu. Teoreticky by mohli potřebné pozemky začít vykazovat jako mimoprodukční plochu, a naopak hospodařit na do té doby nevyužívaných plochách. Jenže taková změna je zase nevýhodná pro vlastníky pozemků, protože za úrodnou půdu si mohou říct o vyšší nájemné.

Ve většině případů by nejlepším řešením bylo, aby obec potřebné pozemky odkoupila nebo směnila. Ani jedno si většina samospráv nemůže dovolit, a tak jim často nezbývá než situaci řešit komplexní pozemkovou úpravou. To je ale často proces na několik let, na jehož konci obec jakožto vlastník pozemků musí zajistit také údržbu realizovaných opatření. Na tu ale často nemá dostatečné zdroje ani kapacity.

Nevhodné hospodaření nemá mít podporu

Cest, jak stávající situaci zlepšit, se už dnes nabízí několik. Pomohlo by, kdyby se zvýšila dotační podpora pro komplexní adaptační opatření, nebo naopak krátila podpora při nevhodném způsobu hospodaření. Případně kdyby došlo k úpravám protierozní vyhlášky. Potenciálně velký vliv mohou mít také pojišťovny. Při České asociaci pojišťoven funguje pracovní skupina, která má za cíl najít příležitosti, jak adaptaci krajiny podpořit na úrovni celého pojistného trhu. V kontextu prevenčního programu nicméně v tuto chvíli vkládáme největší naději na změnu do včasného zapojování občanů do procesu návrhu a realizace opatření.

Strategii založenou na intenzivním zapojování občanů už nějakou dobu využívá spolek Krajinohled. Obyvatele obcí se snaží zapojit ideálně už do úvodního mapování, nejpozději však do diskuze nad prvním hrubým návrhem možných opatření. Díky zapojení mají lidé nejen ucelenější informace o tom, proč je adaptace třeba a jak funguje, ale také si prohlubují vztah k místní krajině a přijímají (spolu)odpovědnost za její stav. Právě pocit spoluodpovědnosti usnadňuje dosažení shody nad tím, co je vhodná podoba řešení, a v důsledku tak zrychluje celý proces. Důležité je samozřejmě i to, že lidé nejsou jen pasivními diváky, ale mají možnost aktivně ovlivňovat umístění a podobu plánovaných opatření.

S Krajinohledem jsme proto na začátku roku navázali spolupráci. Zatím si jejich přístup chceme vyzkoušet ve dvou obcích – a pokud se osvědčí, udělat z včasného zapojení obyvatel klíčový rys našeho prevenčního programu.

Více informací o Prevenčním programu pro odolnější krajinu najdete na webu Kooperativy