Broumov versus České Budějovice
Které české sídlo se stane Evropským hlavním městem kultury?
Příležitost stát se Evropským hlavním městem kultury mají každý rok pouze dvě města ze dvou různých členských států Evropské unie. Průměrně jednou za tři roky je doplní i jedno město z nečlenské země. V roce 2028 bude mít tuto výsadu i jedno české město, které vzejde z finále Broumov vs České Budějovice. V soutěži byla s výše uvedenými ještě také města Liberec a Brno, ta však do finále nepostoupila. Jako prvním českým Evropským hlavním městem kultury se v roce 2000 stala Praha, v roce 2015 jím byla Plzeň. Které z letošní dvojice měst přesvědčí mezinárodní odbornou porotu, jež obě města navštíví, a stane se kulturním evropským centrem v naší zemi? Měli bychom to vědět na konci června 2023.
Titul Evropské hlavní město kultury (EHMK), je už téměř 40 let udělován zajímavým městům Evropy. Má oslavovat kulturní rozmanitost národů, jejich měst a zároveň vyzdvihoval společné evropské hodnoty, kulturní život a historické dědictví. Je i nástrojem dlouhodobého udržitelného rozvoje města a jeho okolí právě prostřednictvím kultury.
Proč právě vaše město?
Zajímalo nás, proč by se EHMK mělo stát právě město Broumov nebo České Budějovice.
„Hlavní myšlenkou kandidatury Českých Budějovic je (PERMA)KULTURA, kulturní způsob, který je udržitelný, staví na účasti všech a polemizuje s pojetím kultury jako ,výlučného diváckého představení‘ či ,individuálního uměleckého gesta‘. Jsme přesvědčeni, že právě Budějovice jsou pro tento typ kultury ideálním kandidátem. Mají fantastickou, byť mírně omšelou, kulturní infrastrukturu, aktivní kulturní scénu a na druhé straně jsou přirozeně spojovány s tradicí zemědělské krajiny a všemi souvisejícími významy: plodností, čistotou, regenerací, původností. Právě kombinace kulturního potenciálu, zdatného managementu, regionální reputace a lokálního espritu může být důvodem, který nakonec porotu povede k volbě našeho města,“ domnívá se kreativní ředitelka budějovického týmu Anna Hořejší.
Broumov startuje na první pohled jakoby z méně výhodné pozice nejmenšího města, které se v Evropě o tento titul vůbec kdy ucházelo. Je tomu ale skutečně tak? Broumováci si to nemyslí. „Z našeho pohledu 30 % Evropy tvoří takové ‚Broumovy‘, malá města, často zapomenutá, na periferiích, s řadou problémů, a přesto hledající svou cestu. My se tu naši nebojíme stavět na kultuře a kreativitě, protože kultura nás spojuje, inspiruje i posiluje. Je odvážná. Pro nás je motorem změny a nebojíme se využít její potenciál,“ tvrdí Marie Silondi, koordinátorka broumovské kandidatury a dodává: „Broumov možná oproti svým soupeřům ztrácí na velikosti, získává ale na svém příběhu a duši. Má jednu velkou výhodu – jeho cesta není prozatím tak přesně definovaná, a to mu dává velkou volnost a prostor věci měnit, dělat je po svém a překvapit s nimi celou Evropu.“
U obou kandidátských měst stáli za přihláškou lidé z různých oblastí. V Českých Budějovicích byl prvotním hybatelem bývalý primátor města Juraj Thoma, který byl v době přípravy přihlášky náměstkem pro kulturu. Brzy ji však vzala za své i umělecká scéna, nová politická reprezentace města a kraje, a dále ji všichni nadšeně podporují. V Broumově to byla naopak sdílená myšlenka několika na Broumovsku veřejně kulturně aktivních lidí.
Kdy začaly přípravy
Přípravy na náročný úkol začaly u obou měst různě. Českobudějovická parta se do klání vrhla na jaře roku 2021. Jádro týmu tvoří 15 lidí (má na starost přihlášku, management, zapojení dalších aktérů, financování, přípravný proces a řízení projektu), dramaturgickou radu tvoří tři lidé, zapojeno je pak dalších cca 100 spolupracovníků. S týmem spolupracuje více než 100 kulturních organizací z města a kraje a 3 500 obyvatel Budějovic zapojených do iniciativy Kul.turista.
Broumovští spojili síly s dalšími okolními obcemi a vydatně jejich úsilí podporuje také Královéhradecký kraj. Kandidaturu Broumova schválili broumovští zastupitelé již v roce 2020 a přípravou byla pověřena nezisková organizace Nadační fond Broumov – město kultury, založená ve spolupráci s Agenturou pro rozvoj Broumovska. Nadační fond je zároveň platformou pro navazování rozsáhlejší spolupráce, jejíž součástí by se v budoucnu mohli stát i další kulturní aktéři regionu, bez ohledu na úspěšnost kandidatury. „Nadační fond Broumov – město kultury jsou dnes především lidé z organizačního týmu Broumov 2028. Všechny je spojuje láska k městu – ať už se tu narodili, usadili, nebo se „jen“ do něj zamilovali. Mají společnou vizi – živé kulturní město, příjemné pro život všem, kdo v něm žijí, město s budoucností,“ dodává Marie Silondi.
Priority měst
Každé z kandidujících měst se ve své přihlášce opírá o trochu jiné priority. „Broumov chce budovat kapacity pro odolné a živé komunity. Chce sdílet zkušenosti a inspiraci napříč Evropou. Pomáhat tvořit evropské a proaktivní kulturní občanství. Posilovat kulturní a umělecké komunity. Jeho cílem je především vytvářet evropský profil místa, které bude atraktivní pro investování s měřitelným společenským dopadem stejně jako pro všechny s kreativní, mladistvou a otevřenou myslí,“ přibližuje broumovské priority Marie Silondi. Hlavními tématy Broumova jsou podle jejích slov například pomalý, kulturní turismus nebo aktuální téma vody v krajině.
Strategii kandidatury Českých Budějovic lze shrnout pod pojem (PERMA)KULTURA, tedy způsob, jak se chovat k přírodě, k okolí a ostatním lidem tak, aby to bylo dlouhodobě prospěšné pro všechny a nikomu se neublížilo. „V našem projektu je umění hlavním učebním nástrojem, jak permakulturní principy dostat do života našeho města,“ říká Anna Hořejší. Podle jejích slov má proces učení tři fáze: péče, spojení a tvorba. V etapě péče chtějí budějovičtí vyzvat zájemce, aby si sami řekli, jak by se podle nich dala kultura zlepšit, čím vším mohou a chtějí přispět. Prvek spojení chce propojovat lidi navzájem, skupiny s jinými skupinami lidí, s místy, kde žijí, a instituce s občany. To vše prostřednictvím umělecké činnosti. A prvek tvorba by měl zajistit, aby potenciál z fází péče a tvorba byl nasměrován k tvořivosti ve městě a regionu v umění ale i v občanské participaci, podnikání či vzdělávání.
Co chtějí města nabídnout návštěvníkům
Být kulturním centrem s nadregionálním či dokonce mezinárodním přesahem a dokázat přilákat návštěvníky i ze vzdálených míst vyžaduje nejen odvahu k novým a neotřelým projektům, ale také dostatek odhodlání a hlavně kreativity.
Na rok 2028 připravují Budějovičtí program, který bude v sobě bude spojovat kulturní, historickou i přírodní nabídku jižních Čech. Zaměří se na její větší přístupnost a rozmanitost, na obnovení důvěry v (kulturní) instituce, hledání identity měst(a) a míst, větší zapojení obyvatel do kulturního života i rozhodování o budoucnosti města.
V Broumově chtějí sázet na bohatý umělecký kulturní a komunitní program, v němž si každý najde něco svého. Zároveň kladou důraz na pomalý životní styl, udržitelnost a prohlubování vztahu k přírodě. Tři hlavní programové linky Broumova jsou: Krajina, která uzdravuje, Vzpomínky se rodí a Být zdrojem kreativity a laskavosti.
Spolupráce
Kandidatura na EHMK jakéhokoliv města jakékoliv velikosti se zpravidla neobejde bez širší podpory dalších obcí, organizací a hlavně zapálených jednotlivců. Je na ní dokonce do velké míry i postavena.
Broumov kandiduje v koordinaci a partnerství s Královéhradeckým krajem. Úzce spolupracuje také s dobrovolnými svazky obcí Broumovsko a Policko. Navazuje kontakty a plánuje projekty rovněž i s partnery na polské straně hranice, obcemi v Dolnoslezském Vojvodství, například v městě Nowa Ruda.
Českobudějovičtí se snaží ke kandidatuře přitáhnout pozornost a obsáhnout rovněž důležité kulturní aktéry v regionu: od etablovaných kamenných institucí typu Jihočeského divadla či Alšovy jihočeské galerie přes inovativní organizace, jako je dětská galerie Sladovna v Písku, až po „kulturní alternativu“ jako centrum Výměník. Zapojených organizací je nyní více než 100.
Očekávání a cíle
Obě města, Broumov i České Budějovice, vstupovala do soutěže s velkým odhodláním, které přirozeně doprovází řada velkých očekávání. Ta chtějí postupně naplňovat prostřednictvím stanovených cílů.
„Naším cílem je ukázat, jak je možné prostřednictvím umění a kulturních a kreativních odvětví zlepšit kvalitu života ve městě a regionu. Společně s vedením města a kraje tak prošlapáváme cestu, jak lze zodpovědně, dlouhodobě a udržitelně propojovat tvrdé investiční projekty, strategický rozvoj kulturní infrastruktury a péči o obyvatele i životní prostředí,“ míní hlavní koordinátor budějovického týmu Lukáš Černý.
„Cílem našeho projektu je zlepšit život lidí na Broumovsku skrze kulturu. Mnoho měst, která získala titul, získala významné hospodářské a sociální výhody. Městskou infrastrukturu, fyzickou regeneraci, investice do budov nebo zvýšenou hrdost na své město. To všechno jsou pozitivní vedlejší výhody, které ukazují, jak mohou dopady kulturního projektu přesahovat kulturu samotnou,“ zamýšlí se broumovská koordinátorka Marie Silondi.
Zbyněk Konvička
www.propamatky.info
Plzeň 2015. Kde se to vzalo a co zbylo?
Na zkušenosti z Plzně, Evropského hlavního města kultury v roce 2015, jsme se zeptali jednoho z hlavních iniciátorů plzeňské kandidatury Romana Černíka.
Když se zpětně ohlížím, ukazuje se, že to byla mimořádná konstelace. Probíhala skutečná proměna Plzně. Město přestávalo být tím slavným umouněným průmyslovým městem piva a Škodovky. Zároveň se rozvíjela Západočeská univerzita, včetně nových humanitních a uměleckých oborů. Ve městě také vyrostla řada nových silných neziskovek s novými aktivními lidmi. Z té situace se zrodil klíčový cíl: Otevři si Plzeň! Plzeň Open Up! Chtěli jsme animovat tu proměnu. Otevřít do sebe zahleděné provinciální tradičně průmyslové a vojenské město, směrem ven, k turistům, novým lidem z nových oborů, propojit umění a nové technologie. Otevřít se experimentům, ale také prostřednictvím kulturních aktivit otevřít a posílit role občanské společnosti. Nově vystavět pozici kultury a umění v životě města. A myslím, že mnohé se skutečně povedlo. Plzeň je jiná, je sebevědomější, má silnou občanskou společnost, vznikly a profesionalizovaly se nové kulturní a společenské, sociální, ekologické organizace, zvýšila se pozornost veřejnému prostoru.
Hlavní přínosy pro občany a turisty
V průběhu kandidatury, přípravy toho speciálního roku a také během něho přišli, a dokonce stále přicházejí noví lidé. Přibrzdil se do té doby opravdu bolestivý odchod aktivních a talentovaných lidí do Prahy a do světa. V Plzni přibylo mezinárodních projektů, máme nové instituce i stavby DEPO 2015, Papírna, Nové divadlo, rekonstruovala se i má domovská Moving Station. Hitem a tahákem dnešní Plzně se staly výjimečné Loosovy interiéry. Stále se daří udržet Evropský den sousedů, festival světla BLIK BLIK a mnohé další akce. Proměnila se péče o turisty, prokazatelně turistů přibylo a ten nárůst se stále drží. Také trvá propojení do celého kraje zajímavou, kulturní turistickou linkou „západočeské baroko“. Myslím, že hodně důležité je také formulování a naplňování kulturně strategických dokumentů, které udržují kontinuitu a vlastně tak trochu odkaz Plzně 2015 Evropského hlavního města kultury.
Doporučení finalistům
Pracoval jsem v poslední době pro kandidatury slovenských měst (Hlohovec a Žilina) a znovu se mi potvrdila i plzeňská zkušenost, že to hlavní je poctivě budovat a důsledně využít potenciál kultury a umění jako nadstranického, propojujícího tématu, pracovat na tom, aby kandidatura byla především vnímána jako možná cesta města, nastavení dlouhodobých procesů a dlouhodobého směřování městské kulturní a občanské politiky jako vzájemného a bohatého dialogu. Důležité je neustále v průběhu celé práce na kandidatuře myslet na to, co přinese ta opravdu jedinečná a exkluzivní událost danému městu a celému regionu, občanům, umělcům, kulturním operátorům, celé občanské společnosti za dalších 20 let. Pak to vše opravdu stojí za to.
České Budějovice jsou Evropským hlavním městem kultury 2028
Koncept (PERMA)KULTURA dovedl k vítězství v Evropském hlavním městě kultury 2028 (EHMK) České Budějovice. Evropská komise dnes v projektu jihočeské metropole ocenila kulturní plány do budoucna, zapojení místní komunity a krajiny i dobré propojení a zasíťování v rámci Evropské unie. Díky EHMK budou České Budějovice, které ve finále soutěžily s královéhradeckým Broumovem, ještě víc v...
Léto plné akcí chystá Český Krumlov
