Soutěž webových portálů obcí a krajů má nového ředitele

Prestižní soutěž o nejlepší webové portály a digitální služby obcí Zlatý erb vstupuje do 26. ročníku s novým ředitelem. Po dlouholetém řediteli Tomáši Holendovi převzal otěže Martin Lukáš. Ten v minulosti působil v pražské a celostátní porotě Zlatého erbu a podílel se na revidování propozic.

Martin Lukáš

Získal doktorský titul na Katedře systémové analýzy, Fakulty statistiky a informatiky, Vysoké školy ekonomické v Praze, 2003 v oboru informatika s tématem informační management ve veřejné správě. V průběhu svého profesního života se pohybuje mezi teorií a praxí. Realizoval ICT projekty pro veřejnou správu, bankovnictví, energetiku i nadnárodní korporace. Je autorem akreditovaného předmětu Digitální transformace podniku vyučovaného na ČZU v Praze, odborných skript, publikace a článků o transformaci, digitalizaci veřejné správy s využitím ICT, eGovernment. Je certifikovaný projektový manažer a enterprise architekt. V posledních letech byl členem krajské a celostátní poroty Zlatého erbu a podílel se na metodickém směrování soutěže. Je spoluautorem standardu pro uveřejňování informací způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Jaké máte se Zlatým erbem plány a jakým směrem by se měla soutěž ubírat?

Zlatý erb je soutěž s dlouholetou tradici, která vznikla v době, kdy jsme s týmem PHARE 98 vytvářeli standard pro uveřejňování informací způsobem umožňujícím dálkový přístup jako praktické rozpracování zákona 1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Tento standard se postupně stal nedílnou součástí hodnocení webových stránek měst a obcí. Požadavky na webové stránky měst a obcí se v průběhu posledních let významně mění a neustále se rozšiřují. Z toho důvodu musí soutěž reagovat na aktuální výzvy, a to nejen s ohledem na to, že z webových stránek měst a obcí se stávají typické webové portály, ale zejména na to, že samospráva nabízí čím dál tím větší spektrum standardních, ale i specifických digitálních služeb a využívá možnosti vícekanálové komunikace se svými klienty-občany a podnikateli na správním území, ale i návštěvníky či turisty.

Jaké konkrétní změny jste pro 26. ročník Zlatého erbu připravil?

V následujícím ročníku jsme přistoupili k významnějším změnám v hodnotícím systému. Reagujeme tak na četné požadavky členů krajských porot, ale i odborníků z ICT praxe, eGovernmentu a provozu ICT služeb v datových centrech.

Nově se bude každý ročník zaměřovat na jedno stěžejní téma, které ve společnosti rezonuje v souvislosti s digitalizací veřejné správy a je v ICT komunitě významné. Navazujeme tím na praxi z minulého ročníku, který se soustředil na open data. Letos budou poroty věnovat pozornost tématu kybernetické bezpečnosti.

Další významnou inovací je hodnocení toho, jak obce využívají sociální komunikační platformy, především Facebook a Instagram. O tomto rozšíření jsme už dlouho v celostátní porotě i krajských porotách debatovali. Nyní se nám s realizačním týmem podařilo kritérium konečně zformulovat. Jsem zvědavý, jak se ujme.

Dále jsme zavedli kritérium hodnotící podporu podnikatelů formou webových portálů a digitálních služeb. Toto mi přijde ve vývoji soutěže jako logický krok , protože tuto významnou cílovou skupinu nelze opomíjet. Poskytování informací v agendách souvisejících s podnikáním a živnostmi, ať ho zajišťují různé typy obcí, je přece také předmětem digitalizace, která má podporovat podnikatelského ducha, nebo ne?

Mění se něco i pro porotce?

Ano, i pro porotce máme jednu významnou změnu. Je jí zavedení prémiových bodů, které se přidělují v případě, že weby v jednotlivých kritériích dosáhnou určitého bodového intervalu, takzvané hladiny významnosti. Pomocí tohoto nového pravidla se snažíme lépe ohodnotit obce s webovými portály, které nabízejí digitální řešení životních situací a událostí. Na jejich webovém portálu je možná autentizace, výběr služby, kterou občan potřebuje řešit a popřípadě kterou můžezaplatit pomocí platební brány. Jedná se o připočtení bodů pro hodnocené webové portály a digitální služby za současné splnění jednoho, dvou nebo tří kritérií v určité hladině významnosti. Tím mezi soutěžícími vznikají větší rozdíly a bude zřetelnější, jak si která obec vede. Nakolik bude tato inovace životaschopná, prověří taktéž letošní ročník. Pro další směřování soutěže pro mě bude důležitá zpětná vazba od celostátní poroty i členů krajských porot, kteří jsou hodnoceným tématům nejblíže.

Zlatého erbu se pravidelně účastní téměř všechny kraje. Čím si vysvětlujete takovou oblibu?

Domnívám se, že je to dáno kompetencemi, které kraj v územní samosprávě má. Na území našich krajů rozvoj ICT do jisté míry koordinují radní, náměstci hejtmanů, kteří mají ICT na starost. Mnohdy také při krajském zastupitelstvu pracuje pro oblast ICT a Smart city ustanovený poradní orgán, komise nebo výbor. Jednoduše řečeno, o soutěži se za léta jejího fungování ví a stala se dle mého oblíbenou platformou pro prezentování webových portálů a digitálních služeb v kraji. A to je významné a chvályhodné. V neposlední řadě sami pracovníci krajského ICT jsou často členy krajských porot a zajímá je dění v kraji.

Proč je pro obce výhodné se do Zlatého erbu i opakovaně hlásit?

Účastí v soutěži obec získá rozumný a kvalitní posudek webových portálů a digitálních služeb, které jsou v našich městech a obcích mnohdy vytvářeny partou nadšenců a srdcařů. Také získá přehled a expertní názor kombinovaný s pohledy klientů – konzumentů informací z webových portálů a digitálních služeb. Zároveň může být účast v soutěži motivací pro prezentaci obce nejen v kraji, ale i na celostátní úrovni. Tím, že se snažíme průběžně inovovat kritéria a jednotlivé ročníky věnovat pro veřejnou správu významným ICT tématům, dostává obec při opakované účasti také zpětnou vazbu, jestli reaguje na aktuální požadavky digitalizace definované v jednotlivých zákonech, nařízeních a prováděcích předpisech nebo v Národním architektonickém plánu.

Pro účastníky celostátního kola plánujeme opět, jako tomu bylo v minulém ročníku, ohodnocení jejich kybernetického zabezpečení specializovanou firmou.

Adam Folta