Vizuální smog neohrožuje naše plíce, ale devastuje estetické cítění. Navíc jsou reklamy často nelegální
Jsou všude kolem nás a křičí: letáky, vývěsky, poutače, stojany, masivní třímetrové tubusy nebo cedule přišroubované na možná i nemožná místa – na stromy, ploty, pouliční lampy. Billboardy, jejichž velikost je nepřímo úměrná vkusu reklamy na nich umístěné.
V některých městech dosáhla koncentrace reklamy takové míry, až se člověku při pohledu na fotografie nechce věřit, že pocházejí ze středoevropské země 21. století.
Mohli bychom mávnout rukou a říci, že naše země má dlouhou řadu důležitějších problémů, než je estetika, ale právě vizuální dojem je tím prvním, co zaznamenáme při přejezdu hranic.
Navíc má reklama ve městech také svou temnou stránku v podobě netransparentních smluv a penězotoků vedoucích do neznáma.
Ne že by zde nebyly snahy o zlepšení. Například v Praze vznikl před třemi lety Manuál pro kultivovanou Prahu. Jeho spoluautorka Kristýna Drápalová rekapituluje: „Těžko proto říct, jaký má manuál vliv; nikdy nebudu vědět, který obchodník či projektant ho držel v ruce. Ale za ty tři roky se změnilo mnohé! A k lepšímu. Často drobnosti, ale pokaždé mi udělají radost. Nový písmomalířský nápis tam, kde dřív byl plastový box. Odstraněné cedulky. Výloha, kterou nezaslepuje polep. Zdá se mi, že změny se vzájemně podporují. Jako kdyby se jeden obchod vyšvihl a sousedé ho chtěli dorovnat; platí to třeba v Michalské či v Nerudovce. Jsou ulice, které mi připadají kultivované od začátku do konce. Jsem vděčná všem, kdo na tom mají podíl.
Problém je, že společnosti provozující konstrukce billboardů nerespektují ani doporučení, ani přímé nařízení. A tak zhusta dochází na žaloby.
„Podali jsme žalobu na společnost Czech Outdoor na vyklizení 58 pozemků, kde stojí ilegální billboardy,“ informoval na konci srpna tohoto roku pražský radní Adam Zábranský. „Historickou nájemní smlouvu, na základě které billboardové konstrukce stojí, považuje Praha z různých důvodů za neplatnou. I kdyby však platná byla, skončila nejpozději 9. 3. 2022. Společnost Czech Outdoor však billboardy přes opakované výzvy doposud neodstranila, proto jsme přistoupili k podání žaloby na vyklizení.“
Je to jeden ze střípků v rámci trvajícího boje proti ilegální reklamě ve veřejném prostoru. Jenže ne všichni jsou téhož založení. Zatímco v Praze se za velké radosti přihlížejících demontují reklamní „obludy“, centrum Plzně se může „pochlubit“ novou obrazovkou kolosálních rozměrů. Schválil ji stavební úřad městské části a majitel podotkl, že se Plzeň se může konečně řadit mezi evropská velkoměsta jako je Milán nebo Londýn. „Nesdílím snahy aktivistů udělat z českých měst skanzeny nebo muzea,“ řekl České televizi. Ale mezi „skanzenem“ a lunaparkem přece jen existují mezistupně. A proto Plzeňští volají po rychlém vytvoření a schválení regulace reklamy ve městě.
Třeba se inspirují Ostravou, kde vyhláška už třetím rokem funguje a zrušilo se tisíce reklamních plachet a dalších nosičů.
Na úředníky příslušných odborů je často činěn nátlak, pokud nejde přímo o korupci. Jen tak lze vysvětlit případ billboardu pražské části Těšnov. Leží v památkové zóně, nemá stavební povolení, nemá souhlas Policie ČR, nemá povolení silničního správního úřadu, stojí na pozemku ve vlastnictví MČ Praha 8. A problém vězí kde? Zodpovědný úředník odmítá splnit příkaz Ministerstva dopravy, protože ho považuje za chybný, a městská část jako majitel pozemku neumí tuto šarádu ukončit, protože smlouvu prý nelze vypovědět.
Trpělivost už před lety došla skupině lidí, kteří založili iniciativu Přidej se a strhni to. Fotografie na těchto stranách jsou z jejich facebookové stránky, kde zveřejňují své „úlovky“.
Správce a zakladatel skupiny Zdeněk Jahn začal před devíti lety oslovovat úřady kvůli poutačům s dotazy, zda se jedná o legální reklamu. „Reakce úřadů byla často velmi pomalá, v horším případě žádná. Mezitím jsem se v problematice trochu zorientoval a zjistil, že například reklama na dopravních značkách, svodidlech, zábradlích apod. je vždy nelegální. Pokud úřady na mé podněty v takových případech nereagovaly, začal jsem podobnou nelegální reklamu sám strhávat.“
Jungmannovo náměstí v centru Prahy. Vpravo stav po odstranění reklamního tubusu
Iniciativa má několik cílů – propojit lidi, kteří mají zájem zlepšovat veřejný prostor v naší zemi, motivovat je, poskytovat návody, jak komunikovat s úřady, s čím se na koho obrátit, ukazovat příklady dobré praxe od nás i ze zahraničí, pokusit se zorientovat ve složitém právním řádu, vnést téma do veřejné diskuse a pozornosti politiků a v neposlední řadě komunikovat s firmami, které si černou reklamu zadávají (a někdy o tom ani nevědí).
Proč si Zdeněk Jahn myslí, že je ve veřejném prostoru tolik nelegální reklamy? „Je to kvůli laxnímu přístupu státní správy a samosprávy,“ odpovídá. „V případech, kdy se již samospráva odhodlá k aktivnímu postupu, narazí mnohdy na velmi obtížnou vymahatelnost práva. Černí inzerenti jsou si kliček v právním řádu velmi dobře vědomi a neváhají je využít. V neposlední řadě je na vině i otupělost nás všech a lhostejnost k veřejnému prostoru. To chceme změnit.“
Informace o možnostech odstranění nelegální reklamy najdete na www.nelegalnireklama.cz
