Newsletter

Dostávejte to nejzajímavější ze světa veřejné správy i v našich newsletterech.

* Kliknutím na „Odebírat“ souhlasíte s našimi zásadami o Ochraně osobních údajů a zasíláním pravidelných newsletterů. Odhlásit se můžete kdykoliv.

Komunikace s občanyMístní rozvoj

Knihovníci pomáhají rozvíjet komunitní život

Půjčování knih je jen zlomek činnosti a významu knihoven

Členitá knihovnická síť u nás funguje od roku 1919, kdy byl schválen zákon, který zřizoval knihovnu v každé obci. Zdaleka nejde „jen“ o půjčování knih, ale o řadu dalších aktivit pro veřejnost: od využívání moderních technologií přes mezigenerační akce až po debaty o tématech, jež jsou důležité pro konkrétní město či region.

Desítky let byl svět knihovníků jasně definovaný. V 90. letech však došlo k zásadní změně. „Knihovny se profilovaly jako ‚nezávislé‘ instituce, které všem poskytují rovný přístup k informacím. Postupem let však některé ztratily status autority, která rozhoduje o kvalitě literatury či kulturní akci. Ve snaze ‚všechno všem‘ přestaly vybírat a nekriticky přistupují k vlastní akvizici či dramaturgii. Knihovny by měly být apolitické, ale nemyslím, že musí být neutrální. Je na jednotlivých knihovnících, jak budou sestavovat program pro veřejnost, zda dají prostor nejrůznějším názorům. Rozhodně umí vyhledat a distribuovat informace a umí učit kritickému myšlení. Leckdy se ale bojí otevírat potenciálně kontroverzní témata,“ říká Martina Košanová, ředitelka odboru komunikace Národní knihovny ČR. Popisuje, čemu se knihovníci cíleně vyhýbají: „Jde například o uprchlickou krizi nebo debaty o LGBT. Do těchto diskusí se častěji pouští krajské vědecké knihovny, protože témata jsou bližší hlavní skupině jejich uživatelů – studentům,“ tvrdí Košanová, která mapuje dění ve více než 6 tisících knihovnách po celém Česku.

Leták místo dialogu

Martina Košanová se věnuje také tomu, aby knihovníci uměli lépe komunikovat s uživateli. „Máme sice spoustu vynikajících odborníků na literaturu, ale mnohdy mají problém promluvit ke čtenářům. Když někdo knihovníka požádá o radu – místo toho, aby si s ním popovídal, tak mu ukáže knihovní řád nebo podá leták. Ostatně to je i důvod, proč v řadě knihoven vidíte tolik vizuálního smogu. Ve výloze, na nástěnce i na stolech jsou všemožné cedule s příkazy a zákazy,“ říká Košanová, která se nedávno zúčastnila otevření knihovny v Chodově na Karlovarsku a nové pobočky Městské knihovny na Petřinách v Praze. Obě knihovny velmi dobře reprezentují současné trendy v oboru: v interiéru jsou variabilní designové prvky pro malé i velké čtenáře, půjčování i vracení knih je možné pomocí moderních technologií. A knihovník? Ten není pouhým „podavačem“ knížek z regálů, ale je tu pro každého, kdo hledá informace a potřebuje poradit.

Přirozený průsečík

Knihovny po celém Česku jsou také důležitým mezigeneračním průsečíkem, kde se přirozeně setkávají nejmladší a nejstarší milovníci literatury. Knihovníci spolupracují například s neziskovou organizací Mezi námi, která působí ve všech krajích a koordinuje seniory – dobrovolníky. „Vedeme Klub pohádkových čtecích babiček a dědečků, kde je zhruba 300 seniorů, kteří chodí předčítat dětem pohádkové příběhy. Někteří čtou ve školkách, jiní v knihovnách. Děti se vždy velmi těší, co si pro ně ‚pohádkový‘ dědeček či babička připravili. Mnozí totiž nezůstanou jen u čtení, ale učí děti i ledacos nového, například základy jógy, hrají na hudební nástroje nebo jim vyprávějí o historii města, kde vyrůstali,“ popisuje Kateřina Jirglová z neziskové organizace Mezi námi.

Martina Wolna je ředitelkou knihovny v Třinci a zároveň tajemnicí Sdružení knihoven ČR. Od roku 2013 jezdí pravidelně do Skandinávie na exkurze, protože severské státy jsou dlouhodobě vzorem nejen pro ni, ale i pro další knihovníky z Česka. „Většinou mají dost odlišné názory na to, jak je označený personál v tamních knihovnách. Některým našim knihovníkům přijde hrozně potupné, že Skandinávci nosí pestrobarevné vesty s nápisem INFO. Jiným se naopak líbí, že čtenáři díky tomuto označení jasně poznají, kdo je knihovník. V tuzemských knihovnách je leckdy ani nerozeznáte. Na severu je také běžné, že celý proces půjčování a vracení knížek už je plně automatizovaný. Podobný trend máme i v Česku. Teď je zrovna celorepublikový boom speciálních boxů, kde si můžete vyzvednout knihu, kterou jste si objednali přes internet. Předpokládám, že do pěti let bude mít každá knihovna více či méně samoobslužný provoz – včetně výdajového boxu,“ říká Wolna.

 Informační chaos

Rozmanitá nabídka služeb, které knihovny zajišťují, by se podle Martiny Wolné měla stále rozšiřovat. K nejvýraznějším trendům patří vybavování knihoven robotickými hračkami, 3D tiskárnami a dalšími technologickými novinkami. Technologie hrají mimo jiné roli v rozdělování společnosti na gramotné a méně gramotné. „Knihovník vám může poradit nejen s výběrem literatury, ale také pomůže s internetovým bankovnictvím nebo vám poradí, jak se vyznat v informačním chaosu, podle čeho poznáte dezinformaci nebo manipulaci. Internet a sociální sítě jsou sice v mnohém užitečné, ale leckdy prohlubují rozdělování společnosti. Od používání technologií vede přímá cesta ke kritickému myšlení a měly by to být spojené nádoby,“ říká Martina Wolna.

Knihovny jsou důležitým hybatelem komunitního života. Na snímku nově otevřená pobočka v Praze Petřinách Foto Jiří Podrazil

 Využít potenciál

Obě expertky se shodují, že knihovny mohou být mnohem víc nápomocné obcím v oblasti rozvoje komunitního života. Například ve strategii Sdružení knihoven ČR je mimo jiné i tento bod: „Starosto, chtějte po své knihovně hodně!“  Pokud si vedení obce není úplně jisté, co od knihovny požadovat, najde podporu v profesních sdruženích nebo přímo ve svém kraji. Mají možnost obrátit se na ředitele nebo metodika příslušné krajské knihovny, ale také na Knihovnický institut Národní knihovny, Svaz knihovníků a informačních pracovníků nebo na Sdružení knihoven České republiky. „Ve Skandinávii knihovny výborně fungují právě proto, že se jim podařilo zmapovat problémy v dané obci. Jenže nestačí jen problém pojmenovat, je důležité o něm diskutovat. Knihovny jsou pro takové debaty ideální, protože mohou přizvat zástupce odlišných názorů a dát jim prostor, aby se vyjádřili. Věřím, že podobný koncept by mohl fungovat i v našem prostředí, ale hodně záleží na zřizovatelích, zda mají zájem něco zlepšit. Radní by rozhodně mohli využít potenciál knihovny, protože může velmi dobře posloužit k rozvoji komunitního života,“ říká Wolna.

 

 

 

Nejčtenější kategorie
Chytré město
454
Energetika
530
IT
397
Dotace a Finance
1402
Odpady
257

Nezmeškejte žádné informace!

Přihlaste se k odběru newsletteru a buďte stále v obraze