Potravinové banky jsou fungujícím systémem pomoci potřebným. Štědří jednotlivci jsou v něm nezastupitelní

„U nás v obci sídlí jedna z patnácti regionálně působících potravinových bank v ČR, a rádi slyšíme, že patří mezi ty nejlepší,“ pochlubil se mi při náhodném setkání starosta Liběšic u Žatce Petr Valenta a dodal: „Naše banka Džbánsko působí v západní části Ústeckého kraje a v severozápadní části kraje Středočeského a obec její činnost plně podporuje.“

Předseda představenstva Potravinové banky Džbánsko Marek Štěpán (na snímku) mne přivítal na Římskokatolické farnosti Liběšice u Žatce, kde coby otec Vilém vede farnost. Kde jinde a kdo jiný by měl pomáhat lidem v nouzi, řekli si na začátku se starostou obce. Založili liběšickou pobočku potravinové banky, jež doplnila čtrnáct neziskových organizací České federace potravinových bank, které shromažďují potraviny a hygienické potřeby a distribuují je odběratelským dobročinným organizacím. Jedna banka už sice v Ústeckém kraji byla, v Litoměřicích, ale kvůli vzdálenosti nebylo hospodárné stát se jejím odběratelem. Tady se v praxi projevil přínos vzájemné spolupráce představitelů církve, politiky a komunity: v obecně prospěšné společnosti Džbánsko v Liběšicích figurují mimo jiné farář i starosta.

„Administrativní zázemí má potravinová banka na faře, sklad pak v nedalekých Dobříčanech. Ten patří obci a bance jsme jej pronajali za korunu ročně,“ vysvětluje starosta Petr Valenta. Z dotace a za pomoci obce proběhla rozsáhlá rekonstrukce 500 m² skladovacích prostor. Dnes se mohou pochlubit i chladícími boxy a několika přepravními auty. „Pomoc směřujeme potřebným. Víte, chybí tu v regionu pracovní příležitosti a historicky je krajina poznamenaná spoustou zdevastovaných staveb, což se vpisuje i do lidských osudů. Stejně tak současné zdražování,“ svěřuje se Marek Štěpán. Potraviny banky získávají každodenní intenzívní komunikací od obchodních center, ze sbírek, příslušného evropského programu, od pěstitelů, producentů i jednotlivců. Většina těchto potravin je určena k rychlé spotřebě, má uplynulou dobu minimální trvanlivosti, poškozený obal nebo špatné označení. „Tím, že je zachráníme, neskončí na skládce nebo ve spalovně.“ Měcholupy, Deštnice, Tuchořice, Podbořany Klášterec, Jirkov – vyjmenovává Marek Štěpán některá místa v tamním regionu, kde je nutná zvýšená pomoc potřebným.

Potravinové banky zastřešuje federace

„Každoročně se potravinovým bankám daří zachránit větší množství potravin a tento nárůst je za posledních 5 let v průměru 20 procent. V roce 2022 jsme zachránili a rozdali 11 300 tun potravin, což představuje více než 22 milionů porcí jídla, které by se musely vyhodit,“ uvedl pro náš časopis předseda České federace potravinových bank Aleš Slavíček.

„Stejně jako ostatní banky v Čechách se i naše banka Džbánsko zapojila od letošního 1. července do výjimečného projektu České federace potravinových bank ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí (operační program Zaměstnanost plus). Je to budování 150 nových výdejen potravinové pomoci,“ informuje Marek Štěpán. Novými výdejnami se potravinová pomoc dostane i do míst, kde byla dosud složitě dostupná, a k dalším osobám, které pomoc potřebují a nedokázali ji čerpat. Výdejny už fungují nebo budou fungovat buď jako mobilní výdejní místa (tzv. pojízdné výdejny) nebo ve větších městech na statických místech, kde bude potravinová pomoc pravidelně vydávána potřebným. „Předpokládáme, že tímto projektem podpoříme v ČR více než 50 000 potřebných lidí, již nyní na začátku projektu jsme rozdali potravinovou pomoc 2 900 osobám. V současné době to vnímáme jako velmi společensky důležité,“ dodává Aleš Slavíček.

Potravinová pomoc je zaměřena zejména na seniory, rodiny v krizi, rodiče samoživitele, pěstounské rodiny, hendikepované občany, lidi bez domova nebo v krátkodobé těžké životní situaci (uprchlíci, rodiny v krizi) i na lidi s psychickým a tělesným postižením. Činnost potravinových bank je velmi úzce navázána na spolupráci s místními zastupitelstvy, sociálními odbory měst a obcí. Sociální pracovníci obcí a neziskových organizací pak rozhodují o tom, kdo má nárok čerpat potravinovou pomoc. Potravinová banka na jejich doporučení připraví balíčky potravinové pomoci pro konkrétní potřeby a nastaví pravidelné efektivní zásobování.

Zkušenosti z Vysočiny

„První cesta vede na úřad za sociálním pracovníkem, aby to byla pomoc pod kontrolou, aby se s jídlem nekšeftovalo,“ popisuje praxi Iveta Krajcigrová Vrbová, ředitelka Potravinové banky Vysočina. Sociální pracovník zadá člověka v nouzi do systému, vygeneruje mu kód, se kterým se následně u výdejny prokáže. Například banka Vysočina nyní obsluhuje 62 odběratelských organizací, kterým pravidelně distribuuje pomoc, k tomu přibylo dalších deset výdejních míst v kraji. „Jsou to senioři nebo matky s dětmi. Konkrétně, když matka přijde o práci ve Žďáru nad Sázavou, tak se přihlásí na tamní úřad práce. Pokud sociální pracovník zjistí, že na tom není aktuálně dobře, tak ji může zaregistrovat, aby třeba jeden měsíc odebírala balíček. A zase za měsíc může ze seznamu vypadnout,“ popisuje pružnost systému Iveta Krajcigrová Vrbová. Podobně je na tom například člověk, který žádá o finanční dávku mimořádné okamžité pomoci, než ji úředníci vyplatí, což někdy trvá dlouho, i měsíce. „Na našem portálu (www.potravinovebanky.cz) existuje seznam potravinových bank, kam se mohou úředníci z měst a obcí obracet, aby si domluvili spolupráci,“ připomíná Vendula Seifertová, tisková mluvčí České federace potravinových bank. „Také z mnoha míst v našem regionu máme informace, kdy se zvýšením životních nákladů lidé balancují nad hranicí chudoby a mají zájem o potravinovou pomoc a nové výdejny pomohou,“ poznamenal Marek Štěpán a zdůraznil, že nejvíce ohroženi jsou nyní rodiče samoživitelé, pro které se banky snaží získávat větší množství trvanlivých a dětských potravin.

„Potravinové banky jsou pro mne od počátku srdcovým projektem. Ukazuje se, jak důležitá je jejich systematická podpora, která nekončí u menších či větších dárců, ale existuje i pomoc ze strany státu. MPSV proto podpořilo rozšíření sítě výdejen potravinové pomoci, které tak nyní budou moci působit i v dalších místech. Chtěl bych také vyzvat všechny, kdo pomoc potravinovým bankám teprve zvažují, aby určitě neváhali. Je to způsob, jak přímo podpořit ty nejpotřebnější, kteří se ocitnou ve složitých životních situacích. Zároveň patří velký dík všem, kdo do potravinových bank přispívají, ať už finančně nebo materiálně,“ uvedl Marian Jurečka, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR.

Šetřit a nevyhazovat potraviny

Dnešní složitá doba ukazuje, jak důležitá a zodpovědná je práce úředníků v obcích a městech, kteří by měli vyhledávat potřebné a přispívat i ke spolupráci v získávání dárců v potravinových řetězcích, u výrobců potravin a všude, kde jsou přebytky. Protože velký počet potravin se stále vyhazuje. A spolu s příslušnými neziskovými organizacemi dohlížet, aby příspěvky shromážděné v potravinových sbírkách byly účelně vynakládány a potraviny se dostávaly potřebným cílovým skupinám a jednotlivcům. Kvůli zdražování potravin a energií hodně lidí hledá nějakou úlevu pro peněženku i v potravinových bankách. „Víte, je nutné také zesílit a podporovat solidaritu mezi lidmi. Podělit se o potraviny s těmi, kteří mají hlad. A mělo by přestat platit přísloví ,sytý hladovému nevěří‘, lidé by tomu měli konečně uvěřit,“ loučil se se mnou na liběšické faře Marek Štěpán alias otec Vilém a sedl za volant dodávky. Několikrát týdně v ní vyráží z farnosti v Liběšicích a sváží děti z okolních vesnic, aby se jim na faře věnovali. V chudém kraji na severu Čech je málo příležitostí k vyžití, zvláště pro rodiny, které mají hluboko do kapsy a nezvládají platit kroužky. Družina i jídlo jsou na faře zdarma.

Text: Petr Pavel Šimáček