Newsletter

Dostávejte to nejzajímavější ze světa veřejné správy i v našich newsletterech.

* Kliknutím na „Odebírat“ souhlasíte s našimi zásadami o Ochraně osobních údajů a zasíláním pravidelných newsletterů. Odhlásit se můžete kdykoliv.

OdpadyRozhovoryŽivotní prostředí

Jde o peníze, nikoli o životní prostředí

„Mají politici zakázat lidem nákup v nezálohovaných lahvích?” ptá se odborník

Aktuálním politickým tématem, které se silně dotýká i zájmů obcí a měst stejně jako peněženek občanů, je otázka povinného zálohování PET lahví. S několika dotazy k tomuto tématu jsme se obrátili na Petra Havelku, výkonného ředitele České asociace odpadového hospodářství. Na věc má velmi vyhraněný názor.

Podle oficiálních dat se v ČR vysbírá 8 PET lahví z 10 uvedených na trh, je podle vás třeba zavádět v ČR zálohy na PET lahve?

Z odborného hlediska taková potřeba objektivně není. Ano, máte pravdu, že občané v ČR se po více než dvaceti letech dobrého fungování stávajícího systému separace v obcích dostali až na tuto úroveň třídění, kterou nám v pozitivním slova smyslu závidí většina Evropy. Podle mého názoru za to občanům patří spíše pokorné díky a úcta než trest od politiků. Trest v podobě opatření, které lidi donutí vozit autem prázdné PET lahve plné vzduchu zpět do obchodu, namísto aby je v bydlišti vhodili sešlápnuté do žlutého kontejneru, který je ve vzdálenosti průměrně cca 90 metrů. Někteří občané mají sběrné nádoby dokonce už i ve svých rodinných domech. Těm nikdy nevysvětlíte, proč by tu PETku měli vozit autem zpět do obchodu.

O jaké množství vlastně jde, že se zvažuje tak nákladný systém?

To je na tom to nejvíce absurdní. Nyní v obcích a městech vysbíráme přes 42 000 tun odpadních PET lahví. Ke splnění nejvyššího cíle EU (tedy sběru 9 lahví z 10) bychom měli výkon systému navýšit o pouhých cca 5 000 tun. Se splněním tohoto cíle jsme počítali při přípravě strategií investic do třídících linek a do systémů separace. EU navíc dává na tyto systémy třídění v obcích dotace. Víme, že tento cíl bychom k předepsanému roku 2029 splnili. Navíc sběr jedné PET lahve je přes barevné kontejnery odhadem cca 7krát levnější než sběr přes zálohový systém.

Proč podle vás o zavedení povinných záloh nápojové firmy tak vehementně usilují a stále silněji na politiky tlačí?

To je jednoduché, jde samozřejmě o peníze, nikoli o životní prostředí, jak se někteří snaží moderně maskovat. Podle diskuzí na sociálních sítích už to naštěstí vypadá, že většina občanů už tento fakt prokoukla a už tak lehce nesednou na lep pohádkám natřeným na zeleno. V současnosti patří odpady ve sběrných nádobách ze zákona obci. A PET lahve jsou prakticky nejhodnotnější položka ze všech odpadů. Cena vytříděných odpadních PET lahví se před krizí pohybovala i vysoko přes 20 tisíc korun za tunu. Nápojářské firmy by chtěly, aby tato hodnota zmizela od obcí směrem k nim. Celkově je to v České republice kolem půl miliardy korun za rok.

To je skutečně obrovské číslo. Jak se to promítne na občana?

Samozřejmě, že občanovi se kvůli zavedení povinných záloh zvýší poplatek za odpady, protože obci se zvednou jednotkové náklady za odpadové hospodářství. Ani studie zadaná nápojáři nemohla popřít zřejmý negativní finanční dopad zavedení záloh na občana. Ve studii vyšel negativní dopad ve výši přes 30 Kč. Nebylo tam ale započítáno vše. Nám to při střídmém výpočtu vychází cca na 58 Kč na občana a rok. Například  Praze vychází, že bude o více než 75 000 000 Kč v mínusu, pokud se povinné zálohy zavedou. A to není vše. Je třeba si uvědomit, že při záloze 5 Kč a při počtu prodaných lahví cca 2 mld, půjčí občané provozovateli zálohového systému ročně přes 10 000 000 000 Kč, a to za nulový úrok. To u žádné banky nenajdete. Je to celkem zajímavý benefit pro prosazovatele této povinnosti. Podobně alarmující je, že systém do značné míry počítá s tím, že lidé velké množství lahví nevrátí. Tyto peníze občanů chtějí politici opět přerozdělovat, jak jinak. Část chtějí dokonce nechat provozovateli systému. Při 10 % nevrácených lahví se jedná o částku jedna miliarda korun vybraných od lidí, která přebývá. Při 20 % jsou to už miliardy dvě. Zvláštní systém a podivné náklady, pokud má jít o dovýběr pouhých 5 000 tun nejlépe vytříditelného a nejlépe recyklovatelného plastu.

A kolik by mělo zavedení zálohového systému stát?

Studie Svazu obchodu a cestovního ruchu ukázala, že jen investiční náklady na zavedení systému budou více než 5,2 miliardy Kč. Dalších více než 1,3–1,5 miliardy bude stát každoroční provoz systému. A to se bavíme jen o nákladech na straně obchodníků. Tyto náklady samozřejmě zaplatí lidé v ceně kupovaných výrobků. Přidají si je k již tak drahým potravinám a k výše komentovaným 10 miliardám záloh, které lidé systému každý rok půjčí ze své peněženky. Myslím, že to není správná cesta. Ale pokud tak politici rozhodnou, lidé to budou muset zaplatit.

Je nějaký rozdíl v tom, co se stane s PET lahví z popelnice a s tou ze zálohového systému?

Není. Předně se žádná PET lahev znovu nenaplní, jak se u záloh mylně domnívají někteří lidé. Není to jako s pivními lahvemi. PET lahve z obou systémů se svezou na příslušnou třídící linku, vytřídí se, čistí se, dále se takzvaně flejkují, regranulují a připraví se na surovinu pro tepelné tvarování nového výrobku. Ze stávajícího systému separace se PET lahve běžně používají pro výrobu nových PET lahví, nebo pro textilní průmysl třeba na výrobu zimních bund, mikin, nebo v autoprůmyslu na vybavení moderních aut apod. Zálohy v tomto směru nepřinesou žádný benefit, naopak. Z hlediska dopadů na životní prostředí je vždy výhodnější recyklovat materiál na výrobek s delší užitnou hodnotou. Protože každý cyklus recyklace znamená velké energetické nároky na dopravu materiálu, na zpracování, čištění, recyklaci, výrobu nového produktu, další dopravu, jeho prodej apod. Proto použití odpadního PET do vozidla s životností 20 let je výrazně ekologičtější než do rychloobrátkového obalu, který bude znovu svážen a zpracován v intervalu prvních jednotek měsíců a bude vyžadovat další cyklus a další energii a další emise uhlíku. Uhlíková stopa při těchto různých způsobech recyklace je nesrovnatelně odlišná. Samozřejmě výrazně horší je v případě recyklace zpět do rychloobrátkových PET lahví. Navíc PETka je recyklovatelná pouze 4–7krát.

Co a komu tedy zavedení záloh přinese?

Pro občana zavedení záloh v ekonomické rovině znamená jen náklady navíc. Vyšší poplatky za odpady, které platí obci, vyšší spotřebu času při vracení lahví do obchodu, potřebu vyhrazení místa v domácnosti, kde bude shromažďovat nezmačkané PET lahve, vyšší náklady na dopravu, protože nezmáčknuté PET lahve budou muset být převáženy zpět do obchodů autem apod. Obcím to přinese vyšší náklady na komunální odpady, to říkám s naprostou jistotou. Stávajícím recyklačním firmám, které PET lahve po řadu let úspěšně recyklují do spektra výrobků, to přinese poškození dosavadního tržního prostředí, kde tento materiál nakupovali. Pro životní prostředí to znamená vyšší zatížení dodatečnou dopravou, protože doposud se všechny plasty z obcí svážely jedním autem, nově to bude několika vozy a navíc lidé budou vozit PET do obchodů auty i tam, kde dříve chodili pěšky. Černé skládky v obcích to samozřejmě nevyřeší, protože hmotnostní analýzy jasně ukazují, že zde jsou zastoupeny zejména jiné odpady jako stavební odpad, pneumatiky, ostatní plasty, nábytek apod. Rád v tomto smyslu používám velmi výstižné shrnutí předsedy Asociace českého tradičního obchodu, tedy prodejen na malých obcích, pana Březiny: „Zálohy jsou výhodné, ale jen pro ty, kdo je prosazují, tedy pro zástupce nápojářského průmyslu.“

Jak byste tedy toto téma shrnul?

Myslím, že odpověď si každý musí najít sám. Nicméně na samotný závěr bych dodal ještě dvě věci k zamyšlení.

Pokud by skutečně šlo o ekologické dopady, tak mnohonásobně ekologičtější voda v ČR je ta z kohoutku, nikoli ta z PET lahve. A je zcela jedno, jestli z recyklované nebo z nové. To ostatní je jen plytký marketing. Případně bych doporučil návrat ke skleněným lahvím. Pokud by politici skutečně chtěli řešit faktické ekologické dopady slazených limonád, tak ať spíše uvažují nad zdaněním v nich rozpuštěného cukru a jeho uhlíkové stopy. Cukru, který má dle odborníků i své zdravotní dopady.

Pokud nápojáři tolik věří v potřebu zálohování svých obalů a v pozitiva, která to pro společnost nese, nechť je zálohují v dobrovolném systému. To jim zákon umožňuje. Tak o tom v roce 2020 rozhodla i Poslanecká sněmovna, když se hlasovalo o nové odpadové legislativě. Objektivně jistě není třeba brát lidem dosavadní právo volby, v čem si svůj nápoj koupí. Povinné zálohy totiž nejsou nic jiného než zákaz prodeje nezálohovaných lahví. I takto malé lidské svobody bychom si měli chránit, neboť jich stále více postupem času ztrácíme. Často zcela zbytečně. Doporučuji rovněž zamýšlet se, proč nám je vybraní konkrétní lidé chtějí brát.

Jaroslav Robert

Nejčtenější kategorie
Chytré město
454
Energetika
530
IT
397
Dotace a Finance
1403
Odpady
257

Nezmeškejte žádné informace!

Přihlaste se k odběru newsletteru a buďte stále v obraze