Množství gastroodpadu z domácností i podniků v Česku je alarmující

Více než dvě třetiny odpadů vyprodukovaných v obcích a městech lze ještě dále vytřídit. Vyplývá to z desítek analýz, které v letech 2021 a 2022 provedli odborníci ze společnosti JRK, jež se věnuje už deset let odpadovému hospodářství měst a obcí, a Institutu cirkulární ekonomiky. Podle výsledků fyzických analýz je možné z popelnic na směsný komunální odpad dále vytřídit téměř 71 procent odpadu! Týká se to plastu, papíru, elektro a hlavně gastroodpadu – zejména zbytků jídel z našich domácností, jídelen a restauračních provozů.

Ministerstvu životního prostředí se podařilo loni prosadit novou legislativu týkající se omezení vybraných plastových výrobků. Kromě úplného zákazu plastových brček legislativa obsahuje i nové povinnosti pro výrobce cigaretových výrobků s filtrem. „Čerstvou novinkou je, že zákon v roce 2023 nově ukládá výrobcům tabákových výrobků, vlhčených ubrousků a balonků přispívat obcím na úklid. Samotné příspěvky se budou nejspíše řešit formou nových kolektivních systémů,“ uvedl Jan Maršák, ředitel odboru odpadů Ministerstva životního prostředí ČR.

Samostatnou kapitolou ve směsném odpadu by mohl být papír a kartony z domácností, ale zhoršuje se i sběr elektroodpadu. „Pokud se do kontejneru vyhodí spolu s běžným komunálním odpadem elektrozařízení obsahující zdraví škodlivé materiály, skončí na řízené skládce, a to problém neřeší,“ vysvětluje Jan Vrba ze společnosti ASEKOL. Provozovaných více než 17 400 sběrných míst s červenými kontejnery na drobný elektroodpad zajišťuje nejhustší sběrnou síť ze všech kolektivních systémů v ČR i v Evropě. Společnost je také pořadatelem soutěže Aktivní kraj s největším počtem vytříděného elektra na osobu. Za uplynulé období se vítězem stal Jihočeský kraj, který sběrem 3,64 kg na obyvatele předčil následující kraj Pardubický. V kategorii Sběr vysloužilého elektrozařízení zvítězil Liberecký kraj. Absolutním vítězem soutěže Aktivní obec se stalo statutární město Ostrava. Významně ve sběru elektroodpadu pomáhají stovky soutěží ve školách, městech a institucích, které dbají jak na třídění elektra, tak na šíření osvěty a edukaci občanů.

Samozřejmě že použité velké elektrospotřebiče nepatří do kontejneru, ale na sběrné místo. Skutečnost, že Češi mají rezervy v odevzdávání nepotřebného elektra na recyklaci, potvrdil letošní průzkum realizovaný neziskovou společností ELEKTROWIN. Ukázalo se, že v domácnostech vědí, kam vysloužilé elektro odnášet, ale než se tak stane, uplyne mnohdy dlouhý čas. Ledničky, pračky nebo trouby, když zcela doslouží a nejdou už opravit, si doma ponechává 22 procent domácností. Ještě horší je situace u mobilních telefonů – ty si doma na památku nechává 40 procent domácností.

Z celkového množství zkoumaného komunálního odpadu tvořil gastroodpad 35,6 procent, z toho kuchyňský odpad 25 procent. Přes polovinu potravin domácnosti podle analýz vyhodí do směsného odpadu 51 procent nebo do kanalizace 8 procent. I to se ale dá změnit. Například v Opavě spustili pilotní projekt na třídění kuchyňského odpadu v 1 800 domácnostech a za pouhých prvních pět měsíců se ho vysbíralo 31 tun. „V březnu loňského roku, kdy jsme začali se sběrem gastroodpadu, to bylo jen 400 kg týdně, ale díky informační kampani to rychle rostlo, takže dnes jsme se dostali na nějakých 1,6 tuny za týden,“ reaguje Ondřej Syrovátka, místostarosta města Nový Jičín. „Vytřídění gastroodpadu je v současnosti velká výzva,“ shodují se starostové měst a obcí, ale rezervy mají i jídelny, restaurace a obchodní řetězce. Plýtvání jídlem je celosvětový problém. Podle FAO (Organizace OSN pro výživu a zemědělství) se na světě ročně vyhodí až jedna třetina – tedy zhruba 1,2 miliardy tun vyprodukovaných potravin.

Když už odpad vznikne, je důležité jej řádně vytřídit. Dle nařízení Evropské unie musí míra recyklace v České republice dosáhnout 65 % již v roce 2035. Česká republika však nastavila pro města a obce dle nového zákona o odpadech (č. 541/2020 Sb.) daleko vyšší cíle, a to úroveň třídění ve výši 70 procent. Je proto nezbytné řešit odpady již nyní. Nesmíme přitom zapomínat na vzdělávání obyvatel, jelikož informovanost a motivace občanů je klíčovým prvkem v hospodaření s odpady.

Petr Pavel Šimáček